Šrucha zelná (Portulacea oleracea) obsahuje vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů hořčík, vápník, draslík a železo, chlorofyl, vlákninu a další prospěšné látky typické pro listovou zeleninu. Ovšem v jednom vyniká, omega–3 mastných kyselin obsahuje více než jakákoli jiná listová zelenin. Má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Využít můžeme jak listy, tak stonky a poupata. V salátu příjemně křupkají, Po podušení či orestování poslouží jako zeleninová příloha.
Šrucha zelná (Portulacea oleracea)
Zahradní varieta
Pěstovat můžeme původní druh, z jižní Evropy pocházející plazivou, půdopokryvnou šruchu s dužnatými lístky, nebo kulturní, vzpřímeně rostoucí formu šruchu zelnou setou (Portulacea oleracea sativa), která má ještě lahodnější chuť a nabízí opravdu hojnou sklizeň. I když není poléhavá, rozrůstá se bujně do šíře a může posloužit jako nenáročný podrost pod vyššími rostlinami – její hustý porost je odolný vůči plevelu, jen málokterý do něj pronikne.
Pěstování
Šruchu můžeme vysévat v květnu a následně po celé léto pro. Po zmrzlých lze rovněž vysadit v dubnu předpěstované sazeničky. U původní formy ponecháme jednotlivým plazivým rostlinám prostor až 20 cm, šruchu setou můžeme vysévat hustěji, zvláště pokud budeme sklízet mladé natě. Ty můžeme sklízet již měsíc po výsadbě a výsevy postupně opakovat, abychom měli mladé natě až do zimy.
Šruchu zelnou můžeme pěstovat na zeleninových záhonech jako podrost
Šrucha má hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není náročná na vláhu. Po sklizení by měla putovat na talíř co nejrychleji, protože brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost.
