V rostlinné říši jsou třísloviny velmi rozšířené a u některých čeledí, například kakostovitých (Geraniaceae), růžovitých (Rosaceae) a hlavně bukovitých (Fagaceae), jsou obsaženy prakticky ve všech druzích. Někdy také bývají hlavní účinnou látkou rostlinné drogy, což je kromě dubové kůry případ květů trnky nebo kakostu smrdutého.

Většinou jsou ovšem v bylinách pokládány za pomocné látky jako třeba katechinové třísloviny v šalvěji lékařské. Právě tato oblíbená rostlina je ukázkou typické kumulace taninů v určitém orgánu, v tomto případě v listech, kde jich bývá nejvíc na konci vegetačního období. V nezralých plodech třísloviny většinou oxidují a slouží jako zdroj energie pro metabolické pochody. Tak je tomu u granátového jablka.

Přírodní antibiotika

Třísloviny se obecně řadí mezi přírodní antibiotické látky, protože jejich antiseptické vlastnosti chrání svoje nositele před hmyzem, houbami a plísněmi. Jak píší autoři knihy Svět přírodních antibiotik, spolehlivé vysvětlení tohoto fenoménu dosud neexistuje. Podle nich bude příčinou patrně reakce taninů s bílkovinami, způsobující nápadně svíravý účinek. Při něm vznikají sloučeniny, které vytvářejí ochranné povlaky, odolné proti určitým druhům enzymů.

V ráně nebo na jinak postiženém místě se vytvoří antisepticky působící membrána, pod kterou může nerušeně probíhat regenerace poškozených tkání. Z toho důvodu se rostliny s vysokým obsahem tříslovin, například pískavice řecké seno, benedikt čubet nebo vavřín, používají při onemocněních trávicího traktu. Jiným příkladem je červené víno. Čím je trpčí, tím má podle znalců lepší léčivé účinky.

Třísloviny se uplatňují i při omrzlinách, kožních poraněních, popáleninách, ale také jako protijed při otravách těžkými kovy. Jsou schopné vázat a odvádět z těla škodlivé látky, proto bývají rostliny s jejich vyšším obsahem součástí detoxikačních směsí. Mnohé vědecké studie také prokázaly skvělé účinky taninů v oblasti péče o zuby.

Třísloviny působí v našem organismu především tak, že zvyšují propustnost a pružnost kapilár. Pomáhají proto při kapilárním krvácení, revmatickém zánětu srdeční nitroblány, při vysokém krevním tlaku a kurdějích, způsobených nedostatkem vitaminu C. Pro zlepšení kapilární činnosti existuje řada léků, ovšem zřejmě nejlepším přírodním prostředkem je čaj.

Čaj a taniny

Některé druhy zelených čajů mají dokonce až čtvrtinu obsahových látek na bázi tříslovin, zatímco u černého čaje to někdy není ani pět procent.

Čaj se skládá z více než stovky chemických látek a největší podíl v něm mají třísloviny, které také do velké míry určují jeho kvalitu.

Důležitá je i nadmořská výška, ve které čajovník zraje, proto jsou velmi ceněné japonské čaje rostoucí na lávových polích.

Obsah tříslovin ovlivňuje i doba louhování. Zatímco při louhování čínských zelených čajů v délce do tří minut se uvolňují hlavně aromatické látky, macerace přesahující pět minut zvyšuje obsah tříslovin, který se pozná podle chuti. Ve Skandinávii se tradičně považuje za účinnou kombinace déle louhovaného černého čaje s mlékem, které zjemňuje jeho chuť. Sladí se třtinovým cukrem nebo karamelem.

Dubová kůra

Mezi tradiční zdroje tříslovin patří dubová kůra. Jak píše Pavel Váňa ve své dvoudílné knize Léčivé stromy a keře podle bylináře Pavla, roste na severní polokouli podle odhadů na 500 druhů dubů. Pro léčebné účely se používá hlavně kůra z dubu zimního a dubu letního, který byl ve starém Římě zasvěcen Jupiterovi.

Na koupel s dubovou kůrou se používá asi kilogram mladých větviček a kůry, které se vaří asi hodinu na mírném ohni ve třech litrech vody, odvar poté vlijeme do vody. Koupel se užívá nejčastěji proti hemoroidům, ale také ekzémům, vředům a obtížně se hojícím ranám. Délka koupele by neměla překročit čtvrt hodiny.

Foto autor a Shutterstock