Co s muškáty?
Ty, které přezimovaly na suchém místě, koncem února seřízneme a dáme jim novou zeminu. Aby se dobře rozvětvily, každý výhon seřízneme na třetinu délky, přitom dbáme, aby byl řez vždy mezi dvěma očky. Kořeny zkrátíme o polovinu. Jako substrát je vhodná písčitá kompostová zem. Pro vytvoření silných výhonů je nezbytné světlé stanoviště. Nové rostliny si můžeme vypěstovat z řízků nebo ze semen.
Přesazujeme pokojovky
Konec února je vhodný pro přesazování pokojových rostlin. Vždy vybíráme květináč o 2 cm v průměru větší, než byl původní. Na dno nasypeme drenáž, tedy štěrk nebo keramzit. Květiny i s balem vysadíme do nového vlhkého substrátu a několik dní je nezaléváme, aby dobře zakořenily a zesílily. S prvním přihnojením začneme až po třech týdnech. Rostliny v obřích nádobách nepřesazujeme, vyměníme jen svrchní vrstvy zeminy.
Kontrolujeme hlízy
Každý týden kontrolujeme uskladněné hlízy a cibule okrasných rostlin, hlavně jiřin, mečíků a dosen. Ohrožuje je totiž vlhký vzduch. Pokud jsou vyskládané v bedničkách na sobě, vyplatí se je překládat. Hlízy mečíků vyrovnáváme tak, aby se vzájemně nedotýkaly a tím se případná choroba nešířila. Napadá je především mokrá hniloba.
Zaléváme a pečujeme
Je-li v únoru půda promrzlá, stálezelené rostliny nepřijímají vláhu. Jestliže navíc svítí slunce, odpaří jí více, než přijmou, a usychají. Ty menší proto zastíníme starými prostěradly nebo záclonami. A až půda rozmrzne, dřeviny zalijeme. Půdu kolem předtím důkladně nakypříme, aby se voda lépe vsakovala, a po zálivce ji zakryjeme nastýlkou z kompostu nebo vyzrálým hnojem.
Trvalky vysazené na podzim po rozmrznutí půdy zkontrolujeme, zda je mráz nepovytáhl. Buď je pak vyrýpneme a znovu zasadíme, nebo jen pevně přimáčkneme. Pokud není půdu dostatečně vlhká, zalijeme ji.
Včasná prořezávka révy zajistí velké a sladké hrozny
Prořezáváme
Zimním střihem komulí zajistíme bohatou násadu květů, ale také pěkný tvar. Dobře regenerují, tudíž můžeme být radikální a ponechat třeba jen staré dřevo se třemi pupeny.
Révě vinné začíná míza proudit velmi brzy, proto s řezem nečekáme. Jinak hrozí, že bude z řezů vytékat a keře ochuzovat o značnou část stavebních látek. Vybereme dny, kdy nemrzne, aby řezné plochy nepromrzly až k prvnímu pupenu, který může být poškozen natolik, že nevyraší. Po řezu lze jako ochranu proti sviluškám, vlnovníků a hálčivcům nasadit dravé roztoče Typhlodromus pyri.
Chytře na svilušky
Nejlépe je likvidují draví roztoči Typhlodromus pyri, které se prodávají v plstěných pásech. Na stromy se upevňují vždy tři pásy nedaleko od sebe. Roztoči přezimují, množí se a vysávají nejen svilušky, ale také vlnovníky a hálčivce. Když je vyhubí, mohou žít mnoho týdnů z pylu či spor hub. Souběžně s nimi ale nesmíme používat chemické postřiky, anebo jen takové, které jim neublíží (bývá to uvedené v příbalovém letáku).
Ochranný nátěr kmene ovocných stromů proti praskání
Stromy chráníme preventivně
Kmeny stromů očištěné od kůry ošetříme vápenným mlékem nebo ještě lépe speciálním vápenatým nátěrem, který vytvoří obal odolávající rozmarům počasí. Bílá odrazí sluneční paprsky a zamezí popraskání kůry při výkyvech teplot.
Výhony potažené typickým šedým myceliem padlí již nyní v únoru odřízneme až do zdravého dřeva. Náchylné jsou třeba odrůdy jabloní Idared, Spartan, Jonatha či Golden Delicius. Omezíme tím šíření choroby, postřik pak možná ani nebude nutný.
