Celer (Apium graveolens) se u nás pěstuje zhruba od 17. století, kdy se k nám dostal z jižní Evropy. U nás se nejvíce pěstuje celer bulvový, méně pak řapíkatý a listový. Celer bulvový má dlouhou vegetační dobu (210–270 dnů), proto je potřeba sazenice předpěstovat včas, tedy s výsevem v únoru či nejpozději v březnu. Celer nenecháme přeschnout ani podchladit, jinak nenasadí větší bulvy a mnohdy i vyžene do květu.
Výsadba sazenic
výsadba sazenic celeru
bulvový celer
- Bulvový celer prospívá v hlinitých, humózních půdách.
- Listový a řapíkatý potřebují spíše hlinitopísčitou půdu.
- Před vysazením se vyplatí důkladné a hlubší nakypření půdy.
- Sázíme pečlivě tak, aby srdéčko sazeničky nebylo utopené v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen malou bulvičku s množstvím dužnatých kořenů.
- Spon pro výsadbu bulvového celeru je zhruba 30x40 až 50x50 cm.
- Výsadbu musíme vydatně zalít a nic nepokazíme, pokud záhon přikryjeme netkanou textilií.
Smíšené kultury a předplodiny
Relativně pozdní dobu sklizně celeru a velký spon můžeme využít tak, že na záhon s celerem společně vysazujeme například listový salát, který sklízíme v době, kdy celer teprve začíná sílit.
Kvůli zvýšenému riziku chorob a škůdců celer nevysazujeme na záhony po kořenové zelenině. Vhodnou předplodinou jsou proto například luskoviny, brambory, plodová zelenina, košťáloviny...
Hnojení a zálivka
Menší bulvy celeru můžeme sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha.
Celer je poměrně hodně náročný na živiny (z mikroelementů na bór) a obsah vápna v půdě. Během vegetace je ho potřeba přihnojovat dusíkem nebo i vícesložkovým hnojivem (např. hnojivem na kořenové zeleniny). Po celou vegetaci a zejména v závěru při nárůstu bulev vyžaduje dostatek vláhy. Zaléváme vydatně, půdu udržujeme vlhkou, ale nedopustíme přemokření. Důležité také je, zejména na těžších půdách, celer okopávat, aby kořeny měly dostatek vzduchu.
Septoriová skvrnitost celeru
Houbové choroby celeru
Celer bývá také často napadán (zvláště ve 2. polovině vegetace) houbovou nemocí septoriovou skvrnitostí listů celeru (Septoria apiicola). Porost celeru ošetříme preventivně nebo při prvních příznacích choroby. Podle potřeby v intervalu 10–14 dnů ošetření opakujeme některým z registrovaných přípravků, například Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Difcor 250 EC, Flowbrix, Funguran–OH 50 WP, Kuprikol 250 SC, Ortiva, Score 250 EC. Choroba se přenáší semenem a napadenými posklizňovými zbytky. Proto pozor: na záhony, kde se tato choroba vyskytla, je možno celer znovu vysadit až po čtyřech letech. Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo, popřípadě osivo 3 roky a více staré.
