Pěstování ve skleníku: okurky, rajčata, papriky, réva, salát, kedlubny
12. 8. 2014

Pěstování ve skleníku: okurky, rajčata, papriky, réva, salát, kedlubny

Jak skloubit rozdílné nároky těchto druhů zeleniny v jednom skleníku? A jak se o ně starat, aby daly bohatou úrodu šťavnatých plodů?

Každá rostlina má své požadavky na prostor, vláhu, výživu, osvětlení či vlhkost vzduchu a jeho pohyb. Lze ale vyhovět rozdílným požadavkům různých druhů v malém skleníku? Ano, lze. Je to sice náročné, nikoliv však nemožné.

Kosmická loď plná zeleniny

Pokud budete postupovat podle určitých pravidel a seznámíte se s nároky jednotlivých rostlin, dočkáte se bohaté úrody. Skleník se dá do určité míry přirovnat ke kosmické lodi – také se jedná o relativně malý uzavřený prostor, který musí plnit mnoho funkcí. A jednotlivé druhy zeleniny jsou jako kosmonauté, kteří v tomto uzavřeném prostoru musí společně žít. Aby se jim dobře dařilo a skleník jako celek bezproblémově fungoval, musí každá rostlina růst na vhodném místě a mít zajištěnu „osobní“ péči. Je proto důležité, dobře si promyslet osazení skleníku během celé sezony a předem si nakreslit půdorys skleníku s osazovacím plánem. Na chvíli se z vás stane designér, jehož úkolem bude naplánovat rozdělení skleníku do zón s podmínkami vhodnými pro různé druhy zeleniny podobně, jako byste plánovali třeba zařízení pokojů podle potřeb jednotlivých členů rodiny.

Ve skleníku lze pěstovat různé druhy zeleniny

Oddělené záhony

Pěstební prostor ve skleníku bývá většinou ve tvaru písmene U a s cestičkou uprostřed. Skleník tak můžete rozdělit na dva delší „postranní“ a jeden kratší „zadní“ záhon a získat tak tři plochy, na kterých mohou růst druhy vyžadující rozdílné podmínky.
Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny.

Okurky ve skleníku

Salátové okurky jsou jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny.

  • Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25–30 °C ve dne a 15–20 °C v noci.
  • Okurky mělce koření (jejich kořeny sahají do hloubky přibližně 15–20 cm), avšak rozrůstají se do velké plochy, proto není vhodné pod nimi pěstovat jinou zeleninu.
  • Na proschnutí povrchu substrátu rychle reagují tím, že vadnou, zemina by tedy měla být stále vlhká. Okurky též mnoho vláhy odpaří velkými listy. Ztrátu vody proto pomůže omezit vysoká vlhkost vzduchu, optimálně kolem 90 %.
  • Ale pozor, okurky nemají rády kropení – na jejich „chlupatých“ listech se totiž voda drží dlouho a může se na nich šířit plíseň. Zalévejte je proto pouze ke kořenům, nejlépe odstátou vlažnou vodou.
  • Ze stejného důvodu není dobré vysadit okurky příliš nahusto – v proplétajícím se porostu se také snadno šíří plísně. Optimální je vysadit 2–3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou mít poměrně dost prostoru. Můžete jim tam navíc udržovat vyšší vlhkost substrátu a tím, že budete větrat pouze přední část skleníku, budou mít i vyšší teplotu a vlhkost vzduchu.

Salátové okurky rostou ve skleníku velmi bujně

Zaštipování výhonů a sklizeň

Okurky poměrně rychle a bujně přirůstají a je nutné je asi jednou za týden zaštipovat, aby místo plodů nevytvářely plané výhony. V dolní části stonku (asi do výšky prvních pěti listů) vyštípejte všechny postranní výhony a další výhony zaštípněte za prvním až druhým listem. Na konci července začíná okurka směřovat energii a živiny hlavně do tvorby a zrání plodů. Výhony již tak bujně nerostou a zaštipování nemusí být tak časté. Je však důležité nenechávat plody přerůst – začnou totiž tvořit semena a ztratí svěží, plnou chuť a zároveň spotřebují nadměrné množství živin a tím omezí růst a zrání dalších plodů. Jak v době růstu, tak tvorby a zrání plodů jsou okurky náročné na výživu, proto je jednou týdně hnojíme hnojivy pro plodovou zeleninu s vyšším obsahem dusíku.

Papriky ve skleníku

Papriky patří také mezi „teplomilnou“ zeleninu a vyhovuje jim stále vlhký substrát. Koření však hlouběji, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Na rozdíl od okurek jim neublíží zálivka „kropením“ a nestrádají ani při nižší vzdušné vlhkosti.

  • i

    Paprikami je vhodné osadit jeden z „postranních“ záhonů nebo jejich zadní části na obou stranách skleníku.

    Také výhony paprik by se měly pravidelně zaštipovat, a to přes celé léto – ve spodní třetině až polovině rostliny vyštípejte všechny výhony a výhony v horní části zaštípněte za 4–6 listem.
  • I papriky jsou náročné na výživu. Přihnojujte je jednou týdně stejným hnojivem jako okurky.
  • Vzhledem k tomu, že papriky tvoří poměrně hustou „korunu“, nebývá pod nimi příliš světla, tedy ani příliš místa pro pěstování dalších plodin.

Paprikám skleníkové klima svědčí

Rajčata ve skleníku

Rajčata mají ráda o něco nižší teploty než okurky (optimálně 23–26 °C), vyhovuje jim vzdušnější prostředí s vlhkostí vzduchu kolem 60 %, vysaďte je proto do přední části skleníku, kde můžete větrat pootevřenými dveřmi, nebo na jeden z postranních záhonů, nad kterým je možné za vyšších teplot otevřít větrací okénko, rajčata navíc nevyžadují ani tolik světla, proto se doporučuje skleník nad nimi mírně přistínit. I rajčata potřebují dostatek vláhy, avšak koření poměrně hluboko (přibližně 50–70 cm) a díky stavbě těla a listů snesou i krátkodobé sucho.

  • Stejně jako okurky nemají rajčata ráda zálivku na listy.
  • Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku.
  • I u rajčat vyštípejte kromě 3–5 horních větviček všechny postranní výhony po celé délce stonku. Nové „větvičky“ vyštipujte i z ponechaných výhonů.
  • Zralé plody rajčat na rozdíl od okurek dále nepřirůstají a nemusí se tudíž pravidelně otrhávat.

Na 1 m2 dle druhu můžete vysadit 2–5 rajčat. Pokud budete rostliny správně zaštipovat, zůstane pod nimi dostatek místa i světla, a vzhledem k tomu, že mají hluboké kořeny, nepoškodí se, i když mezi nimi budete pěstovat další rostliny. Pod rajčaty tudíž můžete vysadit „drobnou“ zeleninu.
Rajčata potřebují dostatek čerstvého vzduchu

Zelenina z přízemí

i

Semenáčky salátů a kedluben rozsázejte po ploše mezi rajčaty tak, aby měly kolem sebe prostor o průměru přibližně 20 cm.

Jako „podrost“ pod rajčata jsou vhodné ředkvičky, cibulka, některé druhy mrkve (například oblíbené tzv. „baby“ mrkvičky), saláty, kedlubny či řeřicha.

Kedlubny, mrkve a cibulka mají delší dobu vegetace a je tak možné za sezonu vypěstovat pouze jednu úrodu.

Naopak saláty, ředkvičky a řeřicha rostou rychle (dle odrůdy 20–40 dní) a vhodné druhy je možné vysévat ve více „vlnách“ a sklízet je postupně přes celou sezonu (je–li teplý podzim, dozrají ve skleníku bez potíží i rostliny vyseté na začátku září). Ředkvičky, řeřichu a „baby“ mrkve vysévejte do řádků, ve kterých dorostou až do zralosti.

Výborný je také tzv. ledový salát, u kterého se nesklízejí celé hlávky, ale postupně otrhávají jednotlivé listy.

Vinná réva ve skleníku

Vinná réva ve skleníku

V užitkovém skleníku nemusíte pěstovat pouze zeleninu, ale např. i révu vinnou. Ve skleníku má ideální teplotní i vlhkostní podmínky, hrozny dříve dozrávají a jsou chráněny před hmyzem a ptáky. Réva také působí jako přirozené „stínění“ skleníku, proto se pod ní bude dobře dařit třeba rajčatům. Pro pěstování ve skleníku je možné koupit i speciálně vyšlechtěné odrůdy „skleníkové“ révy.

Autor Irina Badaeva, spoluautor Martin Zoun.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

vysvětlení

(VWPsQNuzWgnjFm4Umbm~g), 14. 6. 2016, 15:06

Děkuji za uznání, ale nebyl to projev jemnocitu, nebo pokus o poezii. Přeložím to : jsem pěstitelka pár měsíců a chytám rady od okolí. Něco mi slintá po listech rajčat a já nevím co proti tomu. No, snad to rajčata vydrží. Závidím vám znalosti.

napadená rajčata

(VWPsQNuzWgnjFm4Umbm~g), 14. 6. 2016, 14:38

prosím poraďte. Na krásných keříčcích rajčat ( ve skleníku) se na listech objevují lesklé , slizu podobné cestičky. Co proti tomu? Díky

RE: napadená rajčata

(Kamka), 5. 7. 2016, 22:53

slimáci:-(

gg

(petřík), 5. 1. 2016, 14:15

velice půvabný příspěvek :)))))

RE: gg

(Danka), 15. 11. 2016, 19:42

:)

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS