Zahradničení ve třetím březnovém týdnu: Výsevy a ochrana před mrazem
19. 3. 2018

Zahradničení ve třetím březnovém týdnu: Výsevy a ochrana před mrazem

Počasí časnému zahradničení nesvědčí – alespoň venku na zahradě. Ozvěna zimy půdu opět zmrazila, některé keře a trvalky je třeba znovu chránit. Pěstování pokračuje za oknem i ve skleníku.

Poslední (alespoň v to všichni zahradníci doufají) návrat mrazivého počasí už nepřináší tak nízké teploty, jako náhlé ochlazení počátkem března. Ale mráz často doprovází silný vítr, což je pro mnohé rostliny nepříjemná kombinace. Při oteplení bylo třeba ochrany nadzemních částí keřů a trvalek odstranit, aby se pod hřejivými paprsky nezapařily. Nyní je třeba alespoň ty choulostivější druhy opět překrýt. Především stálezelené dřeviny vysušujícím mrazivým větrem trpí – kromě ochrany jim prospěje důkladná zálivka, jakmile mráz poleví. 

Fóliový kryt ochrání sazeničky před mrazem a větrem

Rovněž první venkovní výsevy je třeba co nejlépe ochránit – pomůže tunelový kryt, bílá netkaná textilie v několika vrstvách, a dočasně i bublinková fólie. Okraje je třeba důkladně zatížit, jinak bude peřinka brzo poletovat po celé zahradě. Pokračovat v pěstování můžeme v teple domova, a za jistých podmínek i v pařeništi a skleníku. A do krmítka je třeba nasypat pořádnou porci výživných slunečnicových semínek – ptáci by je měli mít k dispozici neustále. Zatímco při oteplení se rozezpívali téměř jarně a hledali probouzející se hmyz, nyní pořádají na krmítko učiněné nálety.

Péče o trvalky a bylinky

Pokud jste keříky bylinek, jako je levandule, šalvěj, tymián, máta, či meduňka již zastřihli, prospěje jim překrytí netkanou textilií. Zvláště pokud zahradou fičí mrazivý vítr. Mnohdy však stačí přihození slámy či listí, které jakožto mulč ochrání nejen kořeny, ale i nadzemní části a středy rostlin, které jsou po zástřihu obnaženější. Při oblevě suchomilným keříkům vlhké nastýlka u krčků nesvědčí, nyní jim peřinka naopak prospěje. Máta a meduňka patří mezi otužilejší. Šalvěj a tymián, oregano, yzop či saturejku je jistější chránit.

To samé platí pro trvalky, jako je například chryzantéma. Jsou otužilé, ale pokud jste je již sestříhli (a jarní řez je skutečně mnohem vhodnější, nežli podzimní). To samé platí pro okrasné trávy a řadu dalších trvalek.

Jahody jsou otužilé, ale silný holomráz jim nesvědčí, může je částečně poškodit, pozdržet jejich růst a kvetení a tím i úrodu sladkých plodů. A pokud je mráz povytáhne ze země, nebo je pěstujete na vyvýšeném záhoně, mohou vymrznout docela. Účinnou pomocí je mulčování slámou a přikrývka bílou netkanou textilií, klidně ve více vrstvách.

↑Zpět na začátek

Kryt z netkané textilie ochrání rostliny před mrazem a větrem

Péče o okrasné keře

Stejně jako u bylinek, i okrasným keřům, jako je hortenzie, pivoňka, komule, ibišek, růže či plamének, svědčí štědrá vrstva nastýlky, která je chrání jak v průběhu zimy, tak i při vrtošivém jarním počasí. Pokud jste již osvobodili růže od nahrnuté zeminy, která chránila citlivá místa očkování, můžete ji místo ní obložit slámou, listím, hoblinami, netkanou textilií, jutou, novinovým papírem. Zvláště pokud jsou keře, které vyžadují předjarní nebo časně jarní řez prořezány, při výraznějším poklesu teplot můžete překrýt i nadzemní části. A například hortenzie nepokvete, pokud jí namrznou již připravené pupeny. Pomůže obalení do netkané textilie i do bublinkové fólie.

Na druhou stranu, pokud teploty vystoupají nad nulu, můžete pokračovat v prořezávkách. Hluboký jarní řez prospěje keřům, které kvetou v létě na jednoletých výhonech – tedy komuli Davidově, hortenzii latnaté a stromkovité (ne však velkolisté ani dalším druhům!), velkokvětým růžím, dabécii kantabrijské, třezalce kališním, mochně křovité, čilimníku, ořechokřídleci, latnatci.

↑Zpět na začátek

Péče o přenosné rostliny

Fuchsie

Rašící fuchsie sestříhněte až o dvě třetiny, abyste podpořili košatý růst. Začněte je více zalévat a postupně i přihnojovat. Ideální je pro ně chladnější, ale světlé místo. Pokud přezimovaly ve tmě, můžete je na světle pomalu začít probouzet.

Begónie

Hlízy okrasných kvetoucích begónií nechejte narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru.

Jiřina

Také hlízy jiřinek můžete nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz.

Rozmarýna

Rozmarýn v předjaří často krásně kveteNa rozdíl od většiny ostatních vytrvalých bylinek je rozmarýn sice otužilý, ale silnější mráz ho může zahubit. Nejsnazší je pěstování v nádobě, v zimě byste mu však měli dopřát světlé, ale chladné místo. Pokud si v chladu odpočinul, nyní často začíná kvést. Můžete ho více zalévat, ale stále tak, aby substrát nebyl přemokřený. A v případě potřeby přesadit. Voňavé modré kvítky jsou chutné, můžete jimi ozdobit dezert.

↑Zpět na začátek

Pěstování ve skleníku a pařeništi

Vítr znásobuje ochlazení způsobené mrazem. Zvláště pokud pařeniště nestojí na vyloženě chráněném, závětrném místě, důkladně ho izolujte. Překryjte ho prošívanou dekou, kupou slámy či starým kobercem,  jakmile se začne stmívat. Přidat můžete i bublinkovou fólii, kterou lze na skle ponechat i přes den. Poslouží i pro izolaci skleníku, i když zabalit do ní větší stavbu je již náročnější. Oseté a osazené záhony ve skleníku můžete rovněž přikrýt netkanou bílou textilií. V případě, že semena ještě nevzešla, je lze ochránit i neprůhlednou izolací. Za snížené teploty se vývoj pozastaví, pokud však klíčící semena přežijí, semenáčky se objeví, jakmile se oteplí.

Mezi druhy, které mají šanci přežít i pár stupňů pod nulou, patří ředkvičky, mrkev saláty, pažitka, roketa.  Co nejdůkladnější ochranu vyžadují sazeničky brokolice, květáku, kedluben.

Pokud jste již do skleníku přemístili sazenice teplomilné zeleniny, jako jsou papriky, rajčata, mochyně a okurky, je třeba bedlivě hlídat noční teploty, a pokud hrozí, že mráz pronikne do skleníku, raději rostliny přenést zpět domů. Pobyt na místě, které je skvěle osvětlené jim svědčí. Jsou silné a sytě zelené a otužilé, nevytahují se do výšky. Překryté ochranou bez újmy snesou i výrazný pokles teploty, ale jakmile by klesla pod nulu, uhynou.

↑Zpět na začátek

Sněženky nezničí sníh ani mráz

Okrasné cibuloviny

Kvetoucí sněženky jsou otužilé a ani silné mrazy je nezahubí – kvetly při jejich první vlně a kvetou i nyní. Ovšem prospívají lépe, když raší z listové podušky a nikoli z holé, promrzlé půdy. Mezi trsy můžete listí nebo slámu opatrně navršit, pokud je třeba. To samé platí pro talovíny, které štafetu přebírají, a podobně i pro postupně rašící krokusy, narcisy a rané tulipány. Listí je pro cibuloviny tou nejpřirozenější ochranou – spolu s dostatečně hlubokou výsadbou, díky níž je chrání samotná vrstva půdy.

↑Zpět na začátek

Předpěstování zeleniny

Salát   

Sazeničky pro jarní výsadby na záhony si můžete předpěstovat doma. Až se oteplí, budete mít připravené sazeničky, které rychle porostou. Odrůdy salátu určené k řezu listů poskytnou velmi časnou sklizeň. Na výběr jsou saláty svěže zelené i červené, se zkadeřenými listy. Hlávkový salát vytvoří křehké, zavinuté hlávky do tří měsíců. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za pouhé dva dny, poté jim však vyhovuje teplota nižší a můžete je přesunout do skleníku nebo pařeniště.

Brokolice, květák

Stále ještě se vyplatí vysít květák a brokolici v teple za oknem. Do pařeniště, skleníku i na záhony pak vysadíte již předpěstované sazeničky. Semena brokolice nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení však sazeničkám vyhovuje spíše teplota 10 °C. Květák je o trochu méně otužilý (a také náročnější na výživu). Pro klíčení je ideální teplota 20-25 °C. Poté by měla klesnout na 12-15 °C.

Kedlubna

Rovněž kedlubny je v chladném počasí nejlepší vysévat doma, i když podle kalendáře již nastává jaro. Semena ochotně klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté pěstujte při teplotě 12-16 °C.

Rajče   

Pro výsev rajčat, pokud si přejete předpěstovat vlastní sazeničky, je opravdu nejvyšší čas. Před výsevem je dva dny máčejte ve vlažné vodě, kterou několikrát vyměňte, abyste klíčení uspíšili. Po výsevu je udržujte při teplotě 25 °C. Později může teplota klesnout na 15-20 °C, sazeničky budou silnější a zdravější. Můžete si vybrat odrůdy s plody různé velikosti, od sladkých třešňových rajčat po obří masité odrůdy ideální pro vaření.

Okurka

Sazenice skleníkových odrůd okurek se rovněž vyplatí předpěstovat v teple. Při teplotě 25 °C semena vyklíčí za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Vzešlé semenáčky je třeba po vytvoření prvních pravých lístků přesadit a přihnojovat.

Brambory

Sadba raných brambor by již měla klíčit na světlém místě, při teplotě 10-16 °C. Světlo je velmi důležité, klíčky by měly být malé, zato sytě zelené a silné – pak budou mít brambory náskok a rychle porostou, až je vysadíte. Vytáhlé, bledé výhonky, které se snadno lámou, jsou spíše na škodu.

Pór

Sazeničky letních odrůd póru udržujte na světlém místě. Až se oteplí, můžete je vysazovat do skleníku i pařeniště. Zimní pór můžete začít vysévat pro předpěstování sazenic doma za oknem.

Paprika, mochyně, celer

Semenáčky a sazeničky zeleniny, která se seje již v únoru, podle potřeby přesazujte do větších květináčků. Dopřejte jim co nejvíce světla a přihnojte je hnojivem pro nastartování růstu.

↑Zpět na začátek

Sazeničky petúnií potřebují dostatek světla

Předpěstování letniček

Petúnie

Podobně jako zeleninu s dlouhou vegetační dobou, také již v únoru vyseté okrasné letničky je třeba přesazovat, pokud se v malých nádobách či sadbovačích tísní. Nepotřebují již pokojovou teplotu, vhodná je o něco nižší, ovšem světla potřebují co nejvíce. A rovněž přiměřenou závlahu a pravidelné přihnojování. Kromě nejoblíbenějších balkónovek, petúnií, jsou to i verbeny, gazánie, lobelky, netýkavky a další květiny, které zkrášlí zahradu od počátku léta až do podzimu.

Pelargonie

Rovněž oblíbené muškáty je třeba přesazovat, zalévat a hnojit, pokud jste je v lednu či v prosinci vyseli – tak brzo je třeba začít s jejich předpěstováním. Na rozdíl od petúnií je však můžete uchovávat i jako přenosné rostliny, podobně jako například fuchsie, mandevilum, olověnec, olivovník… Ven je lze přemístit až v květnu, nyní je však sestříhněte na třetinu a začněte pozvolna více zalévat a hnojit.

Aksamitník

Zatímco na výsev některých letniček je již pozdě, mnoho dalších si můžete předpěstovat právě nyní. Aksamitníky se hodí i pro přímé jarní výsevy, díky předpěstování se však z květů budete těšit dříve. Na výběr je spousta odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Aksamitníky navíc ozdravují půdu, a například odrůda Ground cntrol je vyšlechtěna přímo k odpuzování háďátek zhoubných. Semenům ke klíčení postačí 15-20 °C. Rostoucím sazeničkám vyhovuje teplota kolem 15 °C.

Cínie

Rovněž oblíbené cínie neboli ostálky lze v dubnu a květnu vysévat na záhony, nebo si je již nyní předpěstovat a na jaře vysadit vzrostlé sazeničky. Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Aby kvetly časně, můžete si je předpěstovat. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, sazeničkám stačí nižší teploty.

↑Zpět na začátek

Nátěr bílou barvou chrání kůru proti praskání

Ochrana a řez ovocných dřevin

Jabloň, hrušeň

Prořezávky jádrovin je třeba v průběhu měsíce ukončit, jen v chladnějších oblastech může pokračovat i v dubnu. Stromy by při řezu měly ještě spát – až se míza ve větvích rozproudí, snášely by řez hůře. Na druhou stranu je lepší řez provádět za bezmrazých dní, nebo alespoň za dní, kdy teplota neklesne pod -5 °C. Je třeba se řídit podle aktuálního počasí.

Vzhledem k mrazům se vyplatí chránit kůru kmenů i větví proti praskání. Mráz je přes den slabší a na chráněných místech může slunce tmavou kůru, která přitahuje jeho paprsky, nahřát. Večer pak přijde silný mráz a zmrzlá voda vytvoří trhliny, které jsou vstupní brankou pro houbová onemocnění. Pomáhá natření kůry vápennou barvou (k dostání jsou i speciální nátěry k tomu to účelu) nebo stínění pomocí prken či rohoží.

Třešeň, meruňka, slíva

U meruněk a dalších ovocných stromů, u nichž hrozí příliš časné kvetení, nastelte půdu pod korunami stromů slámou nebo listím, dokud je promrzlá. Slunce ji pak nebude přes den rozehřívat a následné sálavé teplo nebude stromy ponoukat k časnému kvetení, které má často za následek spálení květů pozdními mrazíky. Peckoviny se v zimě neprořezávají, protože jsou citlivější na houbové choroby a řezné rány by pro ně byly vstupní bránou. Nastal ovšem čas roubování – i s ním je třeba počkat, až mrazy pominou.

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Je nejvyšší čas provést prořezávku maliníků, rybízů a angreštů. Pokud budete ovocné keře pravidelně zmlazovat a prosvětlovat odstraněním starších větví, sklidíte více ovoce a keře budou zdravější.  Ovšem stejně jako u jádrovin je třeba vyčkat na bezmrazý den. Odstraňte nejen přestárlé výhony, ale také všechny poškozené větve. Řezy ošetřete štěpařským voskem, stromovým balzámem nebo latexovou barvou.

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS