Vhodné sazenice stromků a keřů vybíráme v dobré pěstitelské prodejně a před nákupem je pečlivě prohlédneme. Důležitá je především hojnost a kvalita jejich kořenů. Kromě dobrého stavu kořenů je pak pro to, aby se stromek či keř ujaly, důležitý sestřih kořenů i jejich nadzemní části (budoucí koruny). Přitom sestřih koruny se nemusíme bát udělat hlubší. Pokud se sazenice ujme v kořenové části, větve v koruně vždy dorostou a můžeme je pak dále upravit.
První mrazy ještě půdou neproniknou do hloubky
Proč se na podzim stromky ujímají lépe?
Kdysi se hojně doporučovalo sazenice ovocných dřevin sázet na jaře do „teplé březnové či dubnové země“. Pravda, v březnu a dubnu už je půda na povrchu dost prohřátá až přehřátá. Ovšem stromek či keř sázíme do hloubky 20–40 cm a v této hloubce bývá zem ještě studená až promrzlá. Přitom zvláště kořeny teplomilných meruněk a broskvoní vyžadují v této hloubce teploty alespoň 8–10 °C (jádroviny alespoň 5–6 °C), aby se u nich mohlo vyvinout životně důležité kořenové vlášení. Takže pravděpodobnost ujmutí na jaře vysazených ovocných dřevin podle mně proto nižší.
Oproti tomu v říjnu až do poloviny listopadu sice mohou první podzimní mrazíky vytvořit v půdě promrzlou povrchovou vrstvu silnou 2–3 cm, ale pod ní má zem stále dostatečnou teplotu, aby se kořeny sazenic ujaly.
I stromky zasazené v první půlce listopadu do zimy zakoření
Zálivka a sestřih
Nový stromek nebo keř pak po vysazení do vykopané jámy jednorázově zalijeme. Úpravu kořenů před vysazením uděláme ostrými nůžkami, aby řezy byly čisté, a po vysazení rovněž silně seřízneme i korunku. Takto na podzim vysazené jádroviny či teplomilné meruňky, broskvoně a i další peckoviny stačí před promrznutím země do větší hloubky bezpečně zakořenit a přečkat zimu do jarního probuzení k novému růstu.
