Plánujeme stavbu zimní zahrady
30. 1. 2012

Plánujeme stavbu zimní zahrady

Zvětšit plochu domu a získat více místa pro rodinu, ale třeba i pro svou pěstitelskou zálibu nabízí výstavba zimní zahrady. ze zahrady. Navíc tento prostor v zimních měsících může snížit tepelné ztráty přilehlého domu.

Úvahy o výstavbě zimní zahrady u domu obvykle začínají přemítáním, k čemu bychom nový prostor rádi využívali a kolik jsme ochotni za stavbu a vybavení zaplatit. Zahrada určená pro celoroční využití bude jistě dražší na stavbu i provoz než ta, ve které bude příjemně jen od jara do podzimu.

Účel zahrady stejně jako stavební a provozní náklady samozřejmě ovlivní poloha zimní zahrady vůči domu. Výhodou umístění na severní straně domu je právě přirozené zastínění. Nikdy tu nebude horko, přitom prosklenné stěny zmírní v zimě ochlazování domu. Přilehlé obvodové zdi nebudou promrzat, což ušetří energii na vytápění podobně jako tepelná izolace.

Většina stavebníků však zimní zahradu buduje kvůli pohodovému posezení, třeba i ve spojení s bazénem, nebo jako výborné místo pro pěstování nejrůznějších květin a zeleně vůbec.

Pro takové účely odborníci doporučují východ nebo ještě lépe jihovýchod. Orientace přímo na jih není ideální − zahradu pak musíme v letních měsících stínit, a to nejlépe zvenčí. Jinak v přehřáté zahradě nevydrží rostliny ani jejich majitelé.

zimní zahrada

Obdobně tomu může v létě být u zimní zahrady orientované na západ, její výhodou ovšem je, že za chladných dní v ní bude dlouho teplo.

Z čeho stavět

Nejlevnější variantu stavby zimní zahrady představuje svařovaná konstrukce z ocelových profilů. Kovové konstrukce ovšem mají podstatnou nevýhodu: I když je vybavíme kvalitním izolačním sklem, ocelový profil se v zimě stane tepelným mostem, bude propouštět chlad, rosit se, a i když ho natřeme, za čas zkoroduje.

Žádná z firem, která se specializuje na stavbu zimních zahrad, proto ocelovou konstrukci nedoporučuje a sama ji ke stavbě nepoužívá.

i

Důležité je, aby dřevěná konstrukce zimní zahrady korespondovala s charakterem domu.

Problém s tepelnými mosty řeší konstrukce ze dřeva (podobně jako u oken). Tento materiál umožňuje vytvořit prakticky jakýkoliv tvar:

  • Zahrada může vypadat jako zasklený zahradní altán, veranda i jako tvarově střídmý kvádr.

Nejčastěji se uplatňují lepené hranoly, které se používají na výrobu eurooken a jejichž výhodou je dokonalá tvarová stálost. Dřevěné zimní zahrady ovšem v porovnání s plastovými nebo hliníkovými nenabízejí tolik technických komfortních prvků a variant otvírání.

zimní zahrada

O něco levnější než dřevěná bývá konstrukce plastová, která má ovšem některá technická omezení. Z plastových profilů, ačkoliv jsou uvnitř vyztuženy kovovým profilem, lze vyrobit příčku limitované délky, zpravidla do tří metrů. Proč? Letní slunce střechu zahrady rozpálí a rozdílná tepelná roztažnost dvou odlišných materiálů by mohla přivodit konstrukční poruchy, trhliny i zkroucení.

Podobně jako u plastových oken i zimní zahrada z plastu působí ve srovnání s dřevem nebo hliníkem robustněji. Aby totiž plastový profil splnil požadavky na dobrou tepelnou izolaci, musí být vícekomorový, tím však přibývá na objemu na úkor zasklení. K domu s  plastovými okny se ovšem dobře hodí i zahrada stejné konstrukce.

i

Kolik stojí (Kč/m2)

plast 3000 až 4000

dřevo 5000 až 6000

hliník 8000 až 12 000

Jasným favoritem mezi konstrukčními materiály zimní zahrady je hliník. Nabízí nejvíce variant kování, otvíravých prvků, možnost automatického větrání, působí vzdušným a subtilním dojmem a přitom zachovává vysokou pevnost a tvarovou stálost.

K dispozici je široká paleta barev. Navíc se nabízejí i povrchy imitující dřevo, ovšem ne v podobě fólie (jako to známe u plastových oken), ale díky speciálnímu povrchu, který se při výrobě vypaluje a vytvrzuje, takže nehrozí, že se oloupe.

Které vybrat zasklení a větrací prvky 

Kdo počítá s využitím zimní zahrady jen sezonně, vystačí se zasklením jednoduchými tenkými komůrkovými polykarbonáty, které jsou levnější než tepelněizolační sklo.

zimní zahrada

Nejnovější komůrkové systémy už ovšem mívají celkovou sílu až kolem 5 cm a izolačními vlastnostmi se blíží izolačním dvojsklům.

Plnohodnotná zimní zahrada pro celoroční obývání by měla být zasklená izolačním dvoj- nebo trojsklem (na střeše nejlépe s pokovenou vrstvou, která v létě omezí vliv slunečních paprsků), jež by mělo mít hodnotu tepelné propustnosti kolem 1,3 W/m2K. Zatímco v zimě nás budou zajímat především tepelněizolační schopnosti zasklení, v létě − zvláště u zahrad orientovaných k jihu − je podstatná možnost větrání.

Dobře navržená zimní zahrada by měla mít alespoň 30 % otvíravých prvků k větrání. Čím větší variabilita, tím více ji můžeme přizpůsobit aktuálnímu počasí. Při krásném otevřeme do zahrady třeba celou čelní plochu, tím propojíme obývací pokoj s venkovní zelení.

Pro správnou cirkulaci vzduchu je velmi důležité, aby zahrada měla dostatek otvíravých prvků ve střeše – tudy průvan ochlazuje vnitřní prostředí. Kombinace otvíravých dveří se střešními vytvoří komínový efekt.

Mechanické větrání lze ideálně kombinovat s klimatizací. Zejména v parných dnech se mírné ochlazování stává vítanou výhodou. Využít se dá tzv. splitová jednotka (oddělená hlavní a výfukové klimatizační jednotky). Na fasádu domu se připevní hlavní klimatizační jednotka a v jednotlivých místnostech se pod stropem umístí malá nástěnná jednotka, z níž fouká chladný vzduch.

zimní zahrada

Tzv. invertorová klimatizace funguje i opačně na principu tepelného čerpadla, takže je možné s ní za chladných dní levně přitápět.

Stínění nejlépe zvenčí

Nejvýhodnější je však intenzivní sluneční paprsky do zimní zahrady vůbec nevpustit. Platí zde stejná pravidla jako při stínění obytných prostor v domě: Nejlepší je ochrana umístěná z vnější strany.

Pro zastínění zimních zahrad se používají hliníkové žaluzie, objednat lze i látkové provedení, které funguje podobně jako markýza, která se navíjí do pouzdra na fasádě domu nad střechou zahrady.

V nouzi (s trochu menším tepelným efektem) poslouží i vnitřní rolety zavěšené na lanka. Někteří majitelé zimních zahrad využívají ke stínění rákosové rohože. Působí přírodním dojmem, ovšem jejich účinnost nebývá velká. Navíc se pod rohoží drží prach a není možné ji otvírat a přivírat podle intenzity slunečních paprsků.

složená skleněná stěna

Stínění se dá ovládat ručně i řídicí jednotkou s elektronickými čidly, která podle teploty vzduchu, ale i síly větru či srážek ovládají systém větrání a zastínění. Například umí včas zasunout vnější žaluzie a markýzy, aby je vítr nepoškodil, nebo před deštěm zavřít střešní okna.

Pro zimní vytápění se klasické radiátory příliš nehodí vzhledem k tomu, že zahrady bývají prosklené až k podlaze. Optimální obtékání skel teplým vzduchem zajistí tzv. podlahové konvertory. Jde vlastně o systém topení zabudovaný do jakýchsi kanálků uzavřených mřížkou a umístěných podél obvodových stěn. Teplý vzduch stoupá podél stěn a vytváří clonu proti přístupu chladného vzduchu. 

Důvody, proč stavět zimní zahradu

Architektonický: Zdařilý projekt zvýší hodnotu domu a esteticky jej povýší.

Zvětší se obytná plocha: Je to relativně levný způsob, který v kombinaci s otvíravým prosklením nabízí jedinečné propojení interiéru s venkovní zelení.

Pro zdravé prostředí: Rostliny produkují kyslík i do obytných prostor propojených se zimní zahradou.

Zlepšení tepelné izolace: Prostor zimní zahrady funguje v zimě jako další izolační vrstva a tím snižuje náklady na vytápění.

Foto archiv firem

Pro Receptář Miroslav Bradáč.

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS