Vlaštovičník, ocet nebo pekelný kamínek
Každodenně noříme ruce do horké vody, bradavice hrubým mýdlem třeme. To opakujeme několikrát denně, po celý týden, dokud bradavice nezajdou. V minulosti se doporučovalo také časté natírání bradavic octem, ve kterém se rozpustila kuchyňská sůl. Dále se k jejich vypalování používal dusičnan stříbrný, našimi předky poeticky nazvaný pekelný kamínek.
K dalším oblíbeným lidovým metodám patřilo potírání bradavic shnilými jablky, rozkrojenou cibulí či květem měsíčku lékařského (lidově zvaného krusíček či pampalík). Dále se k tomuto účelu používaly dužnaté listy netřesku střešního, šruchy zelné, řeřichy širolisté, bobu obecného. K potírání bradavic se používala také šťáva ze stonku vlaštovičníku, pryšce chvojky nebo z fíkových listů.
Bradavice aneb kuří řiti či kozí řitky
Naši předkové používali na likvidaci bradavic i řadu dnes již spíše úsměvných prostředků, například smrdutou (hnijící) dešťovou vodu nebo krev z úhoře. Celou sbírku lidových způsobů léčby bradavic zachytil například etnograf František Bartoš (1837-1906):
- „Na „nov měsíc“ podvaž bradavice nití, za krátko odpadnou. Na niti se uváže tolik suků, kolik je bradavic a niť se zakope pod okap. Když niť i se suky shnije, bradavice sejdou.
- Pošoustej rukou obrácenou po horkém pometle, a bradavice zmizejí.
- Ze syrového dřeva, na oheň přiloženého, pění se voda. Tou vodou potři bradavice, a pozbudeš jich.
- Vezmi sedm zrnek hrachu, přehoď přes hlavu do studně, a hned utíkej. Doběhneš-li pod střechu dříve, než hrachy dopadnou vody, bradavice slezou. Také se přikládá na bradavice hrách, který se na štědrý den utrousí.
- Zajdi na jatky, vezmi řezníkovi odpadek masa, ale tak, aby toho nepozoroval, a přikládej na bradavice.
- Na bradavice se přikládá také kožka z opařené husí nohy, nebo se potírají skoro ráno rosou s kravince, kuřincem nebo petrželím.“
Přírodovědec Linné zaznamenal poněkud kuriózní boj s bradavicemi na Gotlandských ostrovech. Rolníci tam na likvidaci bradavic využívali velké zelené kobylky. Trik spočíval v tom, že kobylky při zakousnutí z úst vypouštěly hnědou šťávu a tím docházelo k ničení bradavic.
Přinášíme ukázku, jak ve své sbírce Prostonárodní české písně a říkadla zachytil zaříkávadla, která na bradavice používali lidé na Berounsku, Karel Jaromír Erben (1811-1870).