Nebezpečná muchomůrka zelená
Zdroj: Vlad Siaber / Shutterstock.com

Jedovaté houby: Kolik času máte, abyste reagovali na otravu jednotlivými druhy

Přinášíme vám seznam nebezpečných hub, se kterými se můžete setkat v našich lesích. Muchomůrku červenou, tygrovanou a zelenou asi znáte. Víte ale o existenci např. pavučince plyšového (Cortinarius orellanus)? Dříve byl považován dokonce za jedlou houbu, jeho jed však začne působit až za tři týdny. 

Klasická červená muchomůrka nebo muchomůrka tygrovaná (Amanita

Muchomůrka červená.
Autor: Prorimedia.cz

pantherina) mají mnohem nebezpečnější příbuzné. A co hůř, otrava se někdy blíží pomalu – a může končit smrtí. Stačí se podívat na muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), která je živoucí směsí falotoxinů a amatoxinů. Tyhle jedy vyvolávají únavu, žaludeční nevolnosti a mrazení. To ještě nezní tak strašně. Bude vás pobolívat hlava. V tuhle chvíli by vám mělo dojít, že viníkem může být špatně zvolená večeře nebo oběd. První příznaky otravy muchomůrkou zelenou se obvykle dostaví po osmi až deseti hodinách. Ale tím se nedejte zmást, existují i lidé, kteří si prvně všimli, že je něco špatně, až za dva dny. Počáteční nepříjemný stav napovídá, že začínají selhávat játra.

Když jde tlak ke dnu

Jaké jedy že vlastně kolují těly těch, kdo se fatálně spletli? Faloidin, jeden z falototoxinů, tedy alkaloidů hromadících se hlavně v játrech. V muchomůrce je jen asi z 0,01 procent, ale to bohatě stačí. Spolehlivě ničí buněčné stěny a největší úspěchy slaví právě u těch jaterních. Pokud faloidin sníte „jen“ v rámci smaženice, máte stále šanci na záchranu. Pokud by vám jej někdo píchnul izolovaný byť v miniaturním množství přímo do žíly, nezachrání vás od smrtelného poklesnutí tlaku a zpomalení tepu takřka nic.

Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená je horší, než její známější puntíkovaní příbuzní. Autor: Shutterstock.com 

Záchranou může být i ostropestřec

Při otravě faloidinem může pomoci ostropeřec mariánský (Silybum marianum), lépe řečeno v něm obsažený silymarin. Ten už ale nestačí na další „sbírku“ jedů téhle houby. Pokud do kilogramu jídla rozmícháte 0,2 miligramu alfa-amanitinu, 50 procent lidí tuhle hostinu nepřežije. Nezemřou hned. Při nejlepším za čtyři dny, při nejhorším až za 12. Řešením se samozřejmě akutní lékařský zásah. Jinak člověk umírá na dehydrataci a akutní nedostatek minerálů. Zkrátka, 50 gramů syrové muchomůrky zelené již dokáže zabít člověka o váze 60 kilogramů.

Mezi životem a smrtí

Rozcestník mezi životem a smrtí obvykle přichází čtvrtý den otravy, po těch buď průjmy a zvracení odeznívá, nebo tělo přejde do další fáze, kdy selžou játra a ledviny a pomůže jen okamžitá transplantace. Muchomůrka zelená může hrát barvami od zelenohnědé ke žluté. Tato různorodost může za to, že je nejčastějším kamenem úrazu houbařů, a to jak v Evropě, tak Severní Americe. Pokud ji přece jen sníte, co nejrychleji vyhledejte nemocnici. Čeká vás výplach trávicího traktu a doping penicilinem G a silymarinem. V první fázi neuškodí ani podávání aktivního uhlí

Ve všech vláknicích se vyznají jen experti. Tahle je jedovatá...Ve všech vláknicích se vyznají jen experti. Tahle je jedovatá...Autor: Wikipedia.org / Andreas Kunze

Vyhánět čerta ďáblem

Vláknice začervenalá (Inocya patouillardii) nepatří zrovna ke slavným houbám. Některé její druhy obsahují toxin psilocybin, který způsobuje halucinace. To z ní ale ještě zabijáka nedělá. Oním obávaným jedem je alkaloid muskarin. Způsobuje pocení, slzení a poruchu krevního oběhu. Po odeznění prvních příznaků přijde úleva – ale jen na chvíli. V krvi dochází kyslík a selže oběhová soustava. Tělo se obvykle pere s akutní otravou „jen“ dvě hodiny, pak se rozhodne. Na otravu vláknicí umírá přibližně 15 procent těch, kteří si ji omylem připraví k jídlu, řada dalších má doživotní následky. Za smrtelnou dávku se považuje 100 až 300 gramů. Otravě můžete i zabránit, pokud požijete atropin. Ale pozor, atropin je halucinogen a také jed, dítěti stačí na smrtelnou otravu 10 miligramů, dospělému desetkrát tolik.

Vláknice má více jak 140 druhů. Některé ani nejsou jedovaté. Ta začervenalá se dá naštěstí dobře rozeznat. Starou houbu poznáte podle začervenalosti, mladší zčervená, pokud jí přetřete prstem.

Máte starý atlas hub? Vyhoďte ho

Poruchy močení, únava, nechutenství a bolest hlavy, to jsou nejčastější projevy otravy pohádkově znějící houbou jménem pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus). Neméně pohádkově zní i jed, který z ní dělá hrozbu – alkaloid orellanin. Co je na téhle houbě nejvíce nebezpečné? Do roku 1960 byla považována za jedlou. Co se změnilo? Otrava se projeví až po značné době, nikoho zkrátka nenapadlo nevolnost spojovat s touto houbou.

Co jste jedli před třemi týdny?

Sametově oranžový až hnědý klobouk pavučince plyšového (Cortinarius orellanus) bývá tři až osm centimetrů velký a jeho jed může děti zabít za dva dny, dospělé klidně až za několik měsíců. Někdo zvrací a má průjmy, u někoho ale ledviny selhávají nenápadně. Otrava se prvně může projevit až za tři týdny a vypadá jako zánět močového měchýře. Při pozdním odhalení vážně hrozí doživotní dialýza či transplantace.

V některých straších atlasech je ucháč veden mezi jedlými houbami. Novější atlasy jsou opatrnější...Autor: Shutterstock.com / Tomasz Czadowski

Francouzi milují mozky

Už jste jedli ucháče obecného (Gyromitra esculenta), přezdívaného mozek? Francouzi ho milují k obědu, Němci a Švýcaři varují pro změnu před jeho jedovatostí. Zabít vás může již 400 gramů téhle legrační houby. U nás zatím vody tolik nebouří, ale otrav už tu také byla řada. Jedem je zrádný gyromitrin. Že jíte ucháč již celá desetiletí? Ano, to nejste sami. A na druhou stranu jsou lidé, kteří se otráví hned první houbou, kterou ochutnají. Gyromitrin způsobuje selhání jater a centrálního nervového systému. Tenhle jed ovšem neutralizujete převařením hub či jejich pečlivým usušením.

Máte podezření, zda jste se neotrávili houbami? Zavolat můžete také do toxikologického informačního střediska (TIS): 224 919 293 

Akční letáky