Tradiční, jednoduchý a účinný prostředek

Jedním z oblíbených a snadno dostupných prostředků byla smolná náplast. Příprava byla jednoduchá: „Plátno potře se asi ztlouští nože obyčejnou ševcovskou smolou; na to se na ohni změkčí; ustřihneme proužek stlouští prstu a přitlačíme jej k místu, kteréž chceme zbaviti vlasů; když náplasť vystydla, utrhne se. Vlasy uváznou ve smůle a vytrhnout se. Manipulace není tak bolestná, jak by se zdálo.“ (Úplný domácí lékař: lékařský rádce zdravých i chorých, 1893)

Nejlepší přípravky na ničení chloupků

Za první republiky je podle inzerátů v dobovém tisku patrné, že možností, jak se zbavit nežádoucích chloupků bylo více. Jako novinka se nabízela možnost obtížné chloupky v obličeji odstranit za pomoci elektrických přístrojů. Naopak chemické přípravky měly jednu hodně nepříjemnou vlastnost – nepříjemný zápach.

Pod názvem Epilatoire se nabízel chloupky ničící prostředek z vídeňské chemické laboratoře. Měl ničit chemickou cestou chloupky na obličeji, rukou, ramenou. Výrobce sliboval, že „postup jest jednoduchý a bezbolestný, účinek pozvolný, ale jistý. Epilatoire ruší totiž při delším užívání vlasové kořínky úplně a zabraňuje bezpečně dalšímu vzrůstu.“ Dále bylo možné použít také pastu, určenou k okamžitému odstranění chloupků. Její složení však inzerent raději neuváděl. Zárukou kvality mělo být vysvědčení o neškodnosti přípravku a též tisíc děkovacích přípisů z celého světa…

Pochopitelně, že každý výrobce si chválil nejvíce svůj výrobek. Takto se prezentovala chemicko-kosmetická laboratoř PhMr. V. Boháče z Prahy (Nové pařížské mody: List paní a dívek českých. , 1911): Neodstraňujte chloupky jiným přípravkem než „Depillinem“, jenž jedině jest neškodný a v 5 minutách chloupky úplně odstraní. Po použití zůstane pleť jemná; častějším použitím „Depillinu“ míšky vlasové se rozruší a chloupky více nerostou. Poslední dobou vyskytlo se mnoho škodlivých přípravků, protož důrazně žádejte od odborníka chemika připravený „Depellin“.

Nepříjemná vlastnost některých přípravků

Mnohé přípravky na odstraňování chloupků však měly jednu velkou nevýhodu, na kterou naráží (opět v inzerátu) časopis Eva (1937). Tehdejší přípravky za sebou zanechávaly „odporný zápach po sirovodíku, nepříjemný nejen spotřebiteli, ale i celému okolí.“ O to více byl tentokrát vychválen vynález jménem Liora Cold-Depilátor, tedy „depilační krém zcela bez zápachu, který odstraňuje bezpečně chloupky a chmýří a po jehož používání zůstane pokožka decentně parfumovaná…“

Co prozradil domácí vševěd?

Domácí vševěd: illustrovaný slovník vědomostí ze všech oborů domácího hospodářství z roku 1907 prozradil, jak to s tehdejšími způsoby odstraňování chloupků bylo. Jako první zmiňuje možnost odstraňování nežádoucích chloupků pinzetou, což však hodnotí jako způsob velmi zdlouhavý. Dále se můžeme dočíst, že „Téhož účinku docílí se přikládáním lepkavých obkladků z teplé smůly nebo psilothronu, jež pevně přilnou a po odtržení chloupky vezmou s sebou. Také není jisto, že chloupky na místech takových znovu nevyrostou.“ Proto se prý mnohem častěji používaly tzv. epilatory (depilatory). Jako příklad je uveden předpis Boudettův: „5 dílů vyhašeného vápenného prachu, 3 díly vodnatého sirníku sodnatého (tak zv. ustalovacího natronu) a 5 dílů škrobové moučky. Kaše ve vodě rozmíchaná přikládá se na chloupkovitá místa, a když po několika minutách pálavý její účinek je patrný, smyje se čistou vodou.“ Dále jsou pak zmiňovány další oblíbené dobové směsi: „Böttcherovo epilatorium z vápna, síro uhlíku, škrobového cukru, škrobové moučky a olejů je doporučení hodné, za nejlepší pokládá se Redwoodovo z koncentrovaného roztoku sirníku barnatého, jenž se zpracuje se škrobem svařeným na kašičku.“