Plíseň si nevybírá – postihuje muže, ženy i děti. Její apetit zahrnuje celé tělo. Pokud zasáhne nohy, bavíme se o tinea pedis, pokud ruce, tak o tinea manus, a když se plíseň objeví na hlavě, je řeč o tinea unguium. Na nohou i rukou bývají terčem plísně často nehty. Ty plíseň zdeformuje, rozkládá a barví do zažloutlých odstínů. Toto postižení má také svůj název – onychomykóza. Plísním se nejvíc daří mezi prsty na nohou. Je tam teplo, obvykle navlhlo a déle tam unikají pozornosti. Základní prevencí je správná hygiena. Prsty nesmějí zůstat po koupání vlhké, škodí také přílišné používání mýdla, kůže pak ztrácí přirozenou mikroflóru.
Silonové ponožky vyhoďte
Takhle vypadá plíseň Trichophyton rubrum zblízka. Znát ji budete spíš v souvislosti s termínem 'atletická noha'. Ta může paradoxně potrápit i pokožku hlavy, rukou a dalších částí těla.
Mnoho lidí trápí popraskaná kůže mezi prsty. Sportovci si často stěžují na takzvanou atletickou nohu, kdy plíseň okem nevidíme, přesto chodidla či prsty svědí, případně naberou jemně červenou barvu. Na vině je pocení. Volte proto dobré ponožky, v ideálním případě s bambusovým vláknem, nebo alespoň bavlněné. Pokud se noha potí, je třeba ponožky několikrát za den měnit. Napadené nehty je nutné systematicky krátit. Prevence nestačí? Poté se musíte uchýlit k léčbě. Můžete zkusit antimykotika z lékárny (nejčastěji jde o masti, pokud se mykózy rozšířily po těle, existují i tablety pro vnitřní užití), nebo osvědčené babské rady. Anebo oboje dohromady. Pokud se však plísně nemůžete dlouhodobě zbavit, je čas objednat se k dermatologovi.
Jste v rizikové skupině?
Pohyb u veřejných bazénů je pro vznik plísní rizikový. Používejte proto žabky, které nesundávejte ani během sprchování. Nohy po plavání ošetřete krémem, předtím je můžete otřít tamponkem namočeným v octu.
K plísním lehce přijdete v bazénech a saunách, pokud nenosíte žabky. Stoupnete-li na navlhlou dlažbu po někom, kdo plíseň má, většinou dojde k přenosu. To ale neznamená, že se u vás musí plíseň rozvinout. Vyšší pravděpodobnost nákazy mají lidé s horší imunitou, ti, kdo mají v místě kontaktu oděrky, a také diabetici. Onychomykóza zase nejčastěji trápí osoby nad 65 let věku. A které že bylinky nám s likvidací tohoto nežádoucího „parazita“ pomohou?
Od šalvěje po jedlou sodu
Z těch dobře dostupných využijete šalvěj, rozmarýn, tymián a dubovou či březovou kůru. Udělejte z nich silný odvar a ještě teplý jej využijte na koupele postižených míst. Je na vás, kterou z přírodnin zvolíte, můžete je samozřejmě i kombinovat. Určitě jste slyšeli babskou radu, že na plísně platí ocet. Je to tak. Až budete v létě chodit na boso, vytírejte s ním boty. Octem se dají také otírat chodidla a prsty, případně nohy ponořte do octové lázně, tedy vody s octem. Ocet ale není dobrým řešením, pokud máte přecitlivělou pokožku, dokáže ji podráždit. Pro lázeň můžete místo octa zkusit i jedlou sodu.
Nechcete ocet? Zkuste hypermangan
Noha cukrovkáře postižená plísní. Pacienty s cukrovkou bohužel čeká s plísněmi tužší boj, než zdravou část populace.
Že je česnek všelék a v podstatě přírodní antibiotikum, věděly už naše prababičky. A pomáhá i v boji proti plísním. Česnek rozetřete s trochou soli, zakapejte vodou a potírejte postižená místa. Seznam lehce dostupných použitelných látek tím zdaleka nekončí. Mnoho lidí si chválí tea tree oil, propolis nebo švédské kapky. Z těch méně obvyklých se doporučují přípravky s koloidním stříbrem a koupele ve slabé lázni manganistanu draselného neboli hypermanganu. A co v tomto případě znamená slabá? Na tři litry vody stačí čtyři až pět černých zrnek, která zbarví vodu do fialova. Jde ještě o účinnější antiseptikum, než je ocet.
