Bez slunečního záření není život, to je každému jasné. Ale už jeho malý nedostatek vede k závažnějším problémům. Sluneční záření působí blahodárně na deprese, nabíjí nás pozitivním hormonem endorfinem, ale hraje také zásadní roli při tvorbě a vstřebávání vitaminu D v těle.
„Slunce je nejdůležitějším zdrojem vitaminu D, příjem z potravin je až na druhém místě,“ vysvětluje MUDr. Jitka Chaloupecká, korektivní dermatoložka a vedoucí lékařka Laserového centra Anděl v Praze.
Sluneční záření má blahodárné účinky při řadě kožních onemocnění – dermatóz, jako jsou například atopický ekzém, lupénka a další. I v těchto případech je však důležité dodržovat pravidla bezpečného slunění:
- nevystavovat se slunci nadmíru,
- používat ochranné sluneční faktory se složkou pro UVA i UVB záření,
- nikdy se neopalovat na poledním sluníčku.
Léčí slunce akné?
U jedné z nejčastějších dermatóz – akné – je ovšem situace trochu složitější. Mnohým pacientům se akné v létě nebo po pobytu ve slunečných oblastech zlepšuje. Mírné, rozumné slunění má příznivý „kamuflážní“ efekt – kůže pigmentuje a nejsou na ní znát černé tečky. Dále dochází k přirozenému peelingu, tj. olupování vrchních vrstev pokožky a k určitému snížení množství mikroorganismů na kožním povrchu.
slunce může pomoci při léčbě akné
Bohužel, u části lidí se naopak při slunění akné zhoršuje – především při zvýšeném pocení, v horkém, vlhkém počasí a často v kombinaci s nánosy mastnějších opalovacích krémů (hovoříme o tzv. Mallorca akné).
„Proto mladým lidem trpícím akné vždy doporučuji, aby se zaměřili na nekomedogenní opalovací krémy se speciální texturou, která akné nezhoršuje,“ radí doktorka Chaloupecká.
Kdy je ještě slunění bezpečné? ¨
Někteří dermatologové tvrdí, že bezpečné slunění neexistuje, ale pokud budeme věřit blahodárným účinkům slunečních paprsků, je důležité minimalizovat možná nebezpečí. Určitě si dáme pozor na jarní sluníčko, protože i to už dost opaluje. Při prvních jarních paprscích už bychom měli použít opalovací krém a zvolit vždy vyšší ochranný faktor s přihlédnutím k tomu, pro koho je určen.
Je pochopitelně rozdíl mezi batoletem a dospělým člověkem a nemalý rozdíl existuje mezi různými fototypy. Jak vysvětluje MUDr. Chaloupecká, naše kůže si na jaře na sluníčko teprve zvyká, ještě nemáme „vystoupaný“ pigment v pokožce a vlastní obranná bariéra kůže je proto minimální.
Pokud ráno jen přebíháme do práce a vracíme se později odpoledne, není nutné užívat extra ochranné faktory, ale pokud víme, že budeme trávit celý den venku na sluníčku, pak bychom neměli váhat ani v jarním období a použít ochranný faktor podle svého fototypu. Ve středoevropském prostředí by měl být pro běžný pobyt venku úplně dostačující faktor 15 až 20 (u tmavších typů pak 10 až 15).
ochranné krémy s vyšším faktorem
Během jara se postupně utváří vlastní lehká pigmentová bariéra a kůže už se umí částečně bránit sama. Pigmentaci je dobré ještě podpořit užíváním podpůrných prostředků, jako jsou betakaroten, vitaminy C a E a další antioxidanty (zinek, selen).
Když je slunce příliš…
Ideál bronzové opálené kůže je u nás bohužel hluboce zakořeněný – když už jedeme v létě k moři, měl by to každý poznat z intenzivního opálení… Hodně lidí se domnívá, že vůbec nezhnědne, když použije krémy s vysokým ochranným faktorem, a proto s nimi šetří.
„Není to ovšem pravda,“ vysvětluje MUDr. Chaloupecká, „člověk ‚zpigmentuje‘ na sluníčku vždy. Jen to nebude tak rychle a intenzivně. Vysoké sluneční faktory nás chrání hlavně proti spálení a to je pro náš život to nejdůležitější – abychom se nespálili. Opakované spálení, zejména v dětství, je nejrychlejší cestou k pozdější tvorbě zhoubného nádoru kůže – melanomu.“
I když se chráníme před spálením, stačí, když se často a hojně vystavujeme sluníčku a nepříjemné následky vystavení se slunečnímu záření se dostaví tak jako tak. Do ordinací dermatologů pak míří dámy středního věku, které trápí
- pigmentace v obličeji a na exponovaných místech (sluneční lentigo a různé „stařecké“ pigmentace),
- ochabování pokožky, která rychle ztrácí elasticitu,
- rozšířené žilky v obličeji.
To vše jsou známky rychlého stárnutí kůže často vystavované slunečnímu záření, ale jedná se víceméně o kosmetické záležitosti.
spálená kůže z přílišného opalování
V horším případě se mohou objevit tzv. solární keratózy (tady už se jedná o prekancerózy) nebo nádory, které vznikají z přehnaného opakovaného slunění – basaliomy a spinaliomy.
A pak je tady nádor, kterého se bojíme asi nejvíce – zhoubný melanom. Jako nejčastější důvod jeho vzniku se udává velké spálení kůže (hlavně v dětství).
Na vznik melanomu nás upozorní nový pigmentový útvar, většinou hodně tmavý a nepravidelný, který rychle mění tvar i barevnost a později vystupuje nahoru. Je zrádný v tom, že se občas může objevit i na místech, která nebyla osluněná, jako jsou sliznice nebo prostor mezi prsty u nohou.
Větší riziko vzniku maligního melanomu mají lidé s velkým množstvím pigmentových névů (50–90). Melanom je značně nebezpečný typ nádoru, který je schopen poměrně časně metastázovat. Na druhé straně se jedná o nádor, který je uložen na kůži a je barevný, takže je možné ho v naprosté většině případů odhalit v časném stadiu, kdy je pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní.
Problémy a jejich řešení
Pro většinu kožních problémů kosmetického charakteru nabízí moderní dermatologie podle doktorky Chaloupecké elegantní a velmi šetrné způsoby řešení.
doktorka Chaloupecká
Pokud nás trápí pigmentace, nejlepším řešením jsou lasery. Přesně cílený laserový paprsek rozmělní pigment v kůži na drobné částečky. Ty jsou následně pohlcovány a odplavovány bílými krvinkami, takže skvrnka se postupně odbarví.
Rozšířené žilky se nejefektivněji odstraní tzv. cévními lasery, které zataví a koagulují cévku, a ta se opět během pár dní ztratí. Po zákroku ošetřené místo přechodně ztmavne, ale během deseti dnů ztmavnutí vymizí a ložisko vybledne. V obou případech laserového ošetření se důsledně chráníme před slunečním zářením, protože hrozí zpigmentování ošetřeného místa.
Kůže ztratila elasticitu, nezdá se dostatečně pevná? Dnes už existuje velké množství laserů a pulzních světel, které dokáží tepelně prohřát vazivovou vrstvu kůže a díky tomu během šesti týdnů nastartovat remodelaci a tvorbu kolagenních a elastických vláken. Tento proces se nazývá rejuvenace.
Prekancerózy a nádorky se dají buď odpařit erbiovým odpařovacím laserem, seškrábnout exkochleační lžičkou nebo kryalizovat, možností je více.
dermatologické procedůry
Pokud jde o vlastní nádor – basaliom, spinaliom, melanom – tam je jednoznačně na místě chirurgická excize a histologické vyšetření.
Nezapomínáme na prevenci
Podobně jako u jiných preventivních vyšetření doporučují lékaři i u kůže pravidelné samovyšetření všech znamének a nepravidelností kůže. Kožní nádory jsou totiž (na rozdíl od jiných) vidět, a tím je šance jejich objevení větší. Navíc jsme sami schopni celkem dobře odhadnout, že se znaménko mění. Mimo to se doporučuje jednou za rok navštívit dermatologa a nechat si od hlavy až po paty zkontrolovat všechna znaménka. Pokud se lékaři některé nebude líbit, zkontroluje je speciálním přístrojem – dermatoskopem.
Karotenoidy najdeme třeba v mrkvi, rajčatech, kukuřici, špenátu, meruňkách, broskvích, grapefruitech a pomerančích, ale také v řasách a v houbách.
Při opalování bychom pak měli používat ochranné krémy podle svého fototypu, chránit se před poledním sluníčkem a dopřávat si velké dávky přírodního betakarotenu.
Jak poznat prekancerózy?
„Prekancerózy jsou předstupně kožního nádoru a nejčastěji se projevují jako zčervenalé skvrnky, na kterých se tvoří jemné stroupky, jež se opakovaně sloupávají a znovu se objevují,“ vysvětluje MUDr. Chaloupecká. Typická je pro tyto formy nádorků věta: „Seškrábl jsem to a ono to tam zase vzniklo…“ V pozdější době, když tyto stroupky strhneme, začínají občas trošku krvácet, a to už je důvod k rychlé návštěvě lékaře!
Více slunce, méně rakoviny?
Před pár lety přišli vědci z norského Institutu pro výzkum rakoviny na to, že mírné slunění může prodloužit život a ochraňovat před různými nemocemi. Pokud se zachová rozumná dávka, slunění prý mnohem víc prospívá než škodí.
Zvýšená produkce vitaminu D, ke které dochází v lidském těle při slunění, totiž chrání před chorobami, jako jsou křivice nebo osteoporóza. Podle norské studie je možné, že vitamin D, vznikající při pobytu na slunci, má příznivý vliv i na prognózu rakovinových onemocnění.
Samozřejmě jde o to, najít tu správnou míru. Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí prý každý den pobývat na slunci zhruba polovinu času, který naše kůže potřebuje k opálení.
Foto Shutterstock a archiv
