Možná jste už slyšeli o lidech, kteří dorazili domů z práce a cítili se jen trochu unaveni, takže se posadili do křesla. Jenže tohle je úplně poslední moment, který si pamatují. Znovu se probrali až na kardiologii s kanylou v ruce a možná i jizvou po operaci. Prodělali infarkt, který pro ně byl skutečně bleskem z čistého nebe. Nezaznamenali totiž vůbec žádné příznaky. Tedy přesněji řečeno, zaznamenali, ale byl tak mírné a – jak říkají lékaři – nespecifické, že jim nevěnovali zásadnější pozornost.
Okamžitá pomoc je při infarktu důležitá
Nenápadný, ale nebezpečný
Ostatně je dost dobře možné, že i kdyby si jich všimli a zavolali lékaře, ani ten by blížící se infarkt myokardu neodhalil. Podle výzkumů dochází totiž asi v deseti až patnácti procentech případů k tak zvanému tichému infarktu. Tedy k takovému, který probíhá téměř zcela bez příznaků. To ovšem neznamená, že by byl méně nebezpečný. Právě naopak, i proto se mu někdy říká nenápadný zabiják. Rychlost zásahu totiž bývá právě u infarktů jedním z klíčových parametrů. Pokud se totiž rychle neobnoví zásobení srdečního svalu kyslíkem, může velmi záhy odumřít tak velká část, že je to pro člověka fatální.
Únava varuje
Únava zhoršuje naši pozornost.
Jak ukazují lékařské studie, tichý infarkt postihuje častěji muže. Paradoxně na něj ale více umírají ženy. Je to proto, že ty jsou zvyklé bolesti často podceňovat. Jedním z typických příznaků tichého infarktu může být náhlý pocit vyčerpání či únavy. Jenže kdo z nás se čas od času necítí unavený. A právě ženy obvykle tenhle pocit přejdou mávnutím ruky, vždyť přece mají za sebou den v práci, k tomu ještě starost o domácnost, navíc jsou ve stresu kvůli dětem. Jistě, panikařit kvůli každému pocitu únavy by nebylo na místě. Dobré je ale zpozornět a vnímat další varování svého těla. Protože tichý infarkt může skutečně přijít zcela nenadále.
Nevolnost je častá
Okamžitě jednat je vhodné, pokud se ke zmíněnému pocitu únavy přidá žaludeční nevolnost a zvracení. To může být jedním z posledních signálů, že vaše srdce není v dobré kondici. Je zajímavé, že problémy se žaludkem popisují čtyři z pěti pacientů s infarktem. To je opravdu vysoké číslo. K nevolnostem se může přidat pálení žáhy či třeba problémy s trávením. Jenže podobně jako únavu, i tyhle příznaky má mnoho lidí tendenci podceňovat. Obvykle spíše zkoumáme, co jsme špatného snědli, než bychom se vydali za kardiologem.
Pozor na dušnost
Někdy se může přidat i dušnost. Nejčastěji kvůli zúžení některé z cév dostává srdce méně okysličené krve a tak jí také méně pumpuje do těla. Proto může mít nemocný pocit, jakoby nemohl popadnout dech. Je to podobné, jako při namáhavém sportovním výkonu, kdy se tělu kyslíku nedostává proto, že ho hodně spotřebují svaly. Ostatně i některé další příznaky tichého infarktu se docela dobře kryjí s pocity po větší fyzické zátěži. A nakonec to není tak překvapivé. Srdce vlastně v takovém sportovním nasazení jede. Krev protéká zúženou cévou hůře, asi jako když vám někdo zmáčkne brčko při pití. Srdce tak musí zabrat na vyšší výkon, tím se také zvýší tělesná teplota, můžete se začít potit, pot bývá obvykle studený a můžete také zblednout.
Cukrovkáři se musí mít na pozoru
Pravidelná vyšetření nepodceňujte
Že diabetes ovlivňuje mnoho procesů v našem těle je známo. Jedním z problémů, se kterým se potýkají, bývá často také otékání končetin. Infarkt se projevuje podobně, srdeční nedostatečnost vede často k zadržování vody v těle, začnou tak otékat hlavně kotníky a lýtka. Někdy se dokonce může voda hromadit i v oblasti břicha, vypadá to, že postižený tloustne. Nejde o tuk, ale o vodu. Jenže to se zvenku poznává jen velmi těžko.
Přesto to nejsou největší rizika, která na pacienty s cukrovkou infarkt straží. Občas se u nich totiž vyskytuje i ona typická bolest za hrudní kostí, která patří k projevům jejich nemoci. Může se jim tak stát, že nastupující infarkt zamění s běžnou situací. Problém je v tom, že diabetes zatím neumíme vyléčit, v podstatě se lékaři snaží jen projevy nemoci tlumit. U pacientů trpících tímto onemocněním už delší dobu může dojít k odumření některých nervových vláken spojujících mozek s orgány v hrudníku. Bolest se v důsledku cukrovky totiž vyskytuje tak často, že – velmi zjednodušeně řečeno – tělo prostě tyto varovné signály „odpojí“, aby zmenšilo stres. Proto mohou cukrovkáři snadno prodělat i velmi rozsáhlý infarkt, aniž by pocítili nějaké bolesti. Vlastně tak pro ně jakýkoli infarkt může být tichým. A to je velmi nebezpečné.
