Podzemnice olejná je jednoletka. Květy tvarem připomínají květ hrachu. Po oplození začíná intenzivně růst květní stopka se semeníkem, sklání se k zemi, kde se zavrtá 3–6 cm hluboko do půdy. V ní se vyvine tvrdý lusk se síťovaným povrchem, který podle odrůdy obsahuje jedno až čtyři semena obalená červenofialovým osemením – a to jsou právě tzv. burské oříšky neboli arašídy. Syrový burák přímo z rostliny chutná podobně jako náš hrášek.

Doma i na zahradě

Podzemnici olejnou lze pěstovat jako pokojovou rostlinu, v létě ji můžeme vysadit do venkovních truhlíků. Pokud se rozhodneme pro pěstování na zahrádce, vyžaduje záhřevnou, kyprou a lehkou půdu (aby se květní stopka se semeníkem mohla snadno zavrtat) a chráněné, slunné a teplé stanoviště. Protože teploty, které potřebuje ke zdárnému vývoji, by neměly klesnout pod 20 °C, je vhodné pěstovat ji ve skleníku či fóliovníku.

Aby byly arašídy kvalitní, potřebuje rostlina nejméně pět měsíců teplého počasí a v období vegetace roční srážky 500 až 800 mm, případně pečlivé zavlažování. Během kvetení ji však nezaléváme, protože by se květy špatně opylovaly. Podzemnice olejná netrpí škůdci ani chorobami.

Předpěstování sazeniček

  • V našich klimatických podmínkách je vhodnější sazenice předpěstovat.
  • Semena vysejeme asi dva měsíce před vlastní výsadbou. Nejdříve je ale namočíme asi na 48 hodin do teplé vody.
  • Klíčení obvykle trvá 3-6 týdnů při teplotě 12-15 °C.
  • Když jsou sazenice velké 10-15 cm a nehrozí už pozdní jarní mrazíky, vysazujeme je na venkovní záhon 20 cm od sebe.

Sklizeň vlastních buráků

Sklízet začínáme, jakmile rostliny na podzim zaschnou a odumřou. Podryjeme je rýčem, uchopíme za nať a opatrně vytáhneme z půdy. Lusky posbíráme a usušíme je. Důležité je se sklizní začít ve správný čas, důležité je také uskladnění v suchu, neboť semena ohrožuje karcinogenní plíseň Aspergillus flavus. Před konzumací můžeme arašídy pražit nebo solit, ovšem nejzdravější jsou bez úprav.

Tip pro bohatou úrodu: Po odkvětu lodyhy co nejdříve přihrneme zeminou, a poté ještě několikrát a podobně jako při pěstování brambor vytvoříme hrůbek. Čím více stopek se nám podaří přihrnout zeminou, tím větší bude úroda. Tu zvýšíme také zkracováním hlavních os rostliny a vyšší závlahou.

Arašídy jsou zdravé

Arašídy obsahují antioxidanty (resveratrol), jež chrání buňky, tkáně a další orgány, zpomalují proces degenerace mozku (např. při Alzheimerově chorobě), posilují nervovou soustavu, podporují krvetvorbu, upravují krevní oběh i látkovou výměnu, čímž zároveň zlepšují některá kožní onemocnění a snižují kazivost zubů. Obsahují 40-50 % nenasycených tuků, 25-30 % bílkovin a asi 17 % sacharidů, vlákninu, železo, vápník, draslík, sodík, hořčík, fosfor, mangan, měď, selen, zinek, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, vitaminy skupiny B a vitamin E, malé množství provitaminu A a také vitamin C. Mají vysoký podíl rozpustné vlákniny, která dokáže snížit spotřebu inzulinu v organismu a účinně pomáhá diabetikům zpomalovat vstřebávání krevního cukru.

Trocha historie pro zvídavé čtenáře

Název arašídy je odvozen od latinského jména podzemnice olejné (Arachis hypogea). Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin, patří do čeledi bobovitých (Fabaceae) a jejím plodem je lusk. Podzemnice pochází z Jižní Ameriky, kde rostla planě. Do Evropy ji přivezli španělští dobyvatelé a britští obchodníci ji pak koncem 19. století dovezli i do jižní Afriky. Na přelomu 19. a 20. století v době britsko-búrské války (Búrové, potomci holandských osadníků - odtud burské oříšky) se z jihu kontinentu začala plodina exportovat ve velkém do Evropy. Pěstování podzemnice se posléze rozšířilo i zpět do Ameriky a dnes se arašídy pěstují nejen na obou částech amerického kontinentu, ale i v Africe, Indii a také v Číně, která je v současnosti jejich největším producentem.