Řád: pěvci, čeleď: drozdovití

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

Býval obyvatelem skal, dnes žije spíše u venkovských stavení, chatových osad a ve městech. Zimuje na severu Afriky nebo jihu Evropy. Po návratu se hlásí trylkovým, chřestivým zpěvem. Je 14 cm dlouhý s rozpětím křídel do 26 cm. Samec je v jarním svatebním šatu téměř černý, v létě zešedne. Ocásek má červenorezavý stejně jako šedohnědá samička.
Potrava: Na zemi hledá bezobratlé, poletuje za hmyzem, nebo ho vyhlíží z větve. Sezobne i plody a semena.
Hnízdění: Ledabylé hnízdo z trávy staví na římse, ve výklenku, pod krovem na trámu. Uvítá polootevřené budky. Mezi květnem a červencem vychová i dvě čtyř až šestičetné snůšky.

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)

Sameček má na jaře stejně černou tvář a krk jako rehek domácí a je i podobně velký. K tomu ho však zdobí bílé čelo, šedý hřbet a oranžové břicho. Na podzim čelo ztmavne, obličej je kropenatý a hřbet šedý. Samička je hnědošedá, svrchu tmavší. Žije v lesích, zimuje v Africe a Asii. Přilétá v dubnu a ozývá se melodickým, zvonivým zpěvem zakončeným trylkem.
Potrava: Z listů stromů a keřů obírá bezobratlé, na zemi hledá bobule. Často poletuje mezi stromy, z větví se prudce spouští za hmyzem.
Hnízdění: Dutinu stromu nebo polobudku vystele trávou, pírky a chlupy. Mezi květnem a červnem vychová 5–7 mláďat.

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)

Pták otevřených prostranství, luk, břehů vod a vřesovišť žije v malých hejnech. Je přitahován sutěmi, skalkami, zříceninami. Na tahu z afrických zimovišť si rád odpočine i na golfovém hřišti. Je kolem 15 cm dlouhý s rozpětím křídel až 32 cm. Samička má pásek přes oko jen hnědý a celkově je světlejší.
Potrava: Na dlouhých nohách běhá a poskakuje po zemi, loví hmyz a pavouky. Mouchy chytá i v letu.
Hnízdění: Hnízdo z trávy schovává do podzemních nor a dutin, do pukliny mezi kameny. Mezi dubnem a červnem odchová dvě pěti až šestičetné snůšky. U nás hnízdí pravidelně, ale vzácně a patří k silně ohroženým druhům.