obrázek z archivu ireceptar.cz

Atlas ptáků: sluka, koliha a dytík, vzácní a tajuplní obyvatelé lesů a stepí

Pokud je neznáte, nejspíš vás jejich originální vzezření a svérázný způsob sběru potravy překvapí. Veliké oči a předlouhé zobáky jim příroda nenadělila jen tak náhodou…

Sluka lesní (Scolopax rusticola)

Je velká jako holub, přesto je tajemná a našim očím uniká - žije v noci a je dokonale maskovaná. K životu potřebuje přirozené smíšené lesy podestlané vlhkou poduškou z listí a kapradin, s čistým potůčkem na koupání. Proto patří mezi ohrožené druhy a mizí v celé Evropě.

Potrava: V noci prochází lesem a dlouhým, citlivým zobákem s pohyblivou špičkou jako pinzetou vytahuje z půdy žížaly a hmyz. Slupne i bobuli či lístek.

Hnízdění: Po nočním zásnubním letu, při němž samec vyluzuje vrčivé zvuky, snese samička do důlku obloženého listím 4 vajíčka. Při sezení si jen ráno a večer na chvilku odskočí za potravou a koupelí, i o potomstvo se stará sama. Vodí je a předkládá ptáčatům potravu, než se ji po pár dnech naučí hledat sama. Dokud nelétají, dovede je v nohách nebo zobáku i přemístit.  

 

sluka lesnísluka lesníAutor: Archiv ireceptar.cz

Koliha velká (Numenius arquata)

Je velká jako slepice a vlastní podivuhodný zobák. K životu potřebuje vlhké louky a mokřady. Právě nyní, na podzim, můžeme kolihy spatřit na tahu ze severu a východu na jih Evropy i Afriky a zaslechnout jejich melancholický hlas. Hnízdí u nás již jen výjimečně, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Poslední hnízdiště na jižní Moravě bylo zničeno stavbou dálnice.

Potrava: Dlouhým zobákem hledá nejrůznější bezobratlé na loukách i na dnech vypuštěných rybníků, na podzim jí i plody a semena.

Hnízdění: Po hlasitých zásnubách vysedí rodiče čtyři vajíčka v důlku v trávě. Mláďata schopná chvíli po vylíhnutí běhat pak společně vodí a chrání, poté rodina pospolu odlétá na zimoviště. Úspěšně vyhnízdit však kolihy mohou jen na pozdě sečených, nehnojených loukách – i proto jsou tak vzácné a ohrožené.

 

koliha velkákoliha velkáAutor: Archiv ireceptar.cz

Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus)

Obrovské oči dytíka napovídají, že jde o nočního tvora. Je větší než holub, na dlouhých nohou rychle běhá. Je to pták, který býval hojný na slunných pastvinách, loukách i ve vinicích. Intenzivní zemědělství ho však vytlačilo, ubývá v celé Evropě. U nás hnízdíval v teplých oblastech, od roku 1995 je považován za druh vymizelý, i když byl ještě před pár vzácně spatřen nebo zaslechnut. Nyní jsme však kvůli hospodaření orientovanému jen na zisk a výnos dytíka ztratili docela.

Potrava: Loví hmyz, myši i ještěrky.

Hnízdění: Dvě vajíčka v důlku na zemi vysedí oba rodiče, přičemž se snaží odhánět i pasoucí se dobytek. Mláďata spolu vodí, a když povyrostou, stará se o ně především otec. Například ve Španělsku či Maďarsku ještě dytíci hnízdí, jihoevropští jsou stálí, ze severu odlétají do Afriky.

dytík úhornídytík úhorníAutor: Archiv ireceptar.cz

Akční letáky