dogfrisbee

Dogfrisbee, to mě a mého psa baví

Zprvu se obávala, že chov psa nezvládne, neměla s ním žádnou zkušenost. Ale kamarádi a rodina ji podpořili, a tak si Jana Vadasová z Prahy našla skvělou parťačku pro volný čas. Díky své border kolii poznala i okruh nových přátel, kteří stejně jako ona našli zalíbení v psím sportu zvaném dogfrisbee.

„Nechceš štěně?“ zeptala se Jany Vadasové před čtyřmi lety známá.

„Nemůžu mít štěně, vždyť víš, že jsem sama, kdo by se o psa staral, kdybych onemocněla. Ne, to nejde,“ odmítla. Pak se o tom zmínila před svými dospělými dětmi i kamarády a všichni se divili: „Proč bys nemohla mít štěně?“

A tak Jana Vadasová po krátké úvaze změnila názor a kamarádce zavolala, že by si psíka přece jen vzala. Bylo však pozdě, štěně se už zabydlovalo v nové rodině.

dogfrisbeedogfrisbeeAutor: Archiv ireceptar.cz

„Díky Airin jsem v pohodě”

„Ale to už jsem se definitivně rozhodla, že si psa pořídím,“ vypráví Jana. „Koupila jsem si atlas psů a začala jsem si vybírat. Hledala jsem sportovního, poslušného psa, kterého bych si mohla brát všude s sebou. Našla jsem border kolii. Upoutala mě zejména věta: Tento pes nespustí oči ze svého pána.

To by se mi líbilo, říkala jsem si. Poradila jsem se ještě s kamarádkou veterinářkou, která mi moji volbu schválila. Po necelém roce jsem si domů přivezla fenku Airin.“ S border kolii Jana brzy poznala okruh nových přátel.

Fenka porozuměla Janině sportovní duši. Denně spolu cestou do práce a oklikou domů našlapou deset i víc kilometrů. „Díky Airin mám úžasnou kondici,“ tvrdí Jana. „A díky ní jsem také stále mezi lidmi. Bez přehánění jí vděčím za to, že jsem fyzicky i psychicky v pohodě.“

Jak to při venčení psů bývá, Jana potkávala jiné pejskaře a povídala si s nimi o tom, co se psy zažili. Když pak viděla ukázku dogfrisbee v podání Jakuba Štýbra (viz video), českého propagátora této kynologické aktivity, byla vlastně už rozhodnutá to zkusit také.  

HTML kód

„Můžu si vzít disk do batohu a zahrát si s Airin, kdy chci a kde chci. To mě baví,“ popisuje jednu z výhod disciplíny, která se dá provozovat na louce, na zahradě, na hřišti i v hale. Stačí k ní vhodný plastový talíř a trochu šikovnosti.

„Nejdůležitější je dobře se naučit házet a stále hod trénovat. Bez psa. Aby zvířeti nehrozilo zranění kvůli krkolomnému výskoku za špatně hozeným diskem,“ zdůrazňuje Jana. „Dbá se na to i při závodech. Za nebezpečný hod a špatný dopad psa může být tým diskvalifikován. Stejně tak je důležité používat speciální psí talíře, které se po případném rozkousnutí nerozlomí na ostré části.“

Freestyle je královskou disciplínou

V dogfrisbee lze měřit síly v různých disciplínách: v hodech na dálku, v hodech na terč v časovém limitu. Na špičce náročnosti i přitažlivosti ovšem stojí freestyle. Láká tvořivé psovody, protože nabízí prostor pro fantazii při vymýšlení dvouminutové sestavy. Psovod používá více (až 10) disků a nejrůznější prvky. Například:

  • disky vyhazuje různými způsoby, může je i odkopnout nohou,
  • vede psa pomocí série hodů po určité linii (například do kruhu),
  • nechává se v různých polohách přeskakovat
  • pes se odráží k výskoku za talířem od těla (hrudníku, zad, kolena apod.) svého psovoda,
  • krátkými hody psovod psa otáčí ve vzduchu proti směru výskoku,
  • chytá psa do náruči v okamžiku, kdy pes lapí disk atd.

Freestylovou sestavu hodnotí čtveřice rozhodčích. Jeden se zaměřuje na počet odhodů a disků chycených za letu, další sleduje kvalitu, pestrost a přesnost hodů, jiný hodnotí schopnosti psa a jeho zaujetí pro hru, čtvrtý rozhodčí zaznamenává náročnost prvků sestavy, například, zda se zvíře odráží od těla psovoda.  Který jiný sport nabízí tolik příležitostí k radosti?

dogfrisbeedogfrisbeeAutor: Archiv ireceptar.cz

„Čím lépe začnete psa do sportu zasvěcovat, tím víc prvků s ním pak zvládnete,“ doporučuje Jana. „Nevyhnula jsem se chybám, které jsem pak složitě napravovala.

Například jsem s Airin zpočátku trénovala jen s jedním diskem a ona si na něj tak zvykla, že za druhým nebo třetím váhala běžet,“ přibližuje složitosti, ale i půvaby tréninku.

„Samozřejmě i psi mají na různé věci různé názory a psovod musí být někdy psím psychologem, aby parťáka přiměl ke spolupráci,“ říká Jana Vadasová. 

Akční letáky