Řád ploštice zahrnuje hmyz většinou placatý. Některé ploštice bydlí na stromech, jiné lezou po zemi, několik druhů žije dokonce ve vodě. A právě ty v létě často objevíme v zahradním jezírku. Voda je přitahuje jako magnet a jakmile objeví třebas malé vodní útočiště, rychle se v něm zabydlí. Kromě toho, že je oživí, vyloví z něj i komáří larvy.
Rychlobruslařky, které nepotřebují led
Bruslařka obecná (Gerris lacustris) klouže po hladině s obdivuhodnou rychlostí. V mžiku, na jediný záběr zadních nohou, překoná celý metr, i když je pouhý centimetr velká. Pokud se cítí ohrožená, vyskočí i do výšky.
bruslařka obecná
obrázek z archivu ireceptar.cz
Larvy bruslařek žijí nejprve u dna pod vodou, a teprve když povyrostou, začnou se prohánět po hladině jako dospělci.
Na široce roztažených nohou má skvělou stabilitu a zatímco zadní pár ji pohání, prostřední slouží jako kormidlo. Drobná chodidla se hladiny dotýkají jen malou částí, jako by to byly skutečné brusle. Bruslící plošky jsou navíc opatřené tukovou vrstvou, která odpuzuje vodu. Bruslařky se tak lehce udrží na povrchové blance vody, aniž by si smočily nohy. Spíš si při rychlém bruslení mohou pocákat bříško, ale i to je pokryto hustými chloupky, které odpuzují vodu. Přední pár nohou nebruslí – volné „ruce“ slouží k lovu drobného hmyzu, který bruslařky dostihnou, nabodnou a vysají. Nepohrdnou však ani mršinkou.
Páření bruslařek.
Na vodní hladině bruslařky udivují hbitostí, po souši však chodí ztěžka (s bruslemi na nohou se zkrátka dobře nekráčí). Milovanou vodu opouštějí a na břeh se vydávají pouze na podzim, aby na mechových polštářích pod listím přečkaly zimu.
Chůze po druhé straně hladiny
Hladinatka člunohřbetá (Velia caprai) obývá nejraději klidné, částečně zarostlé zátočiny řek a potoků, občas zavítá i do čistých jezírek a tůní. Bruslí po hladině stejně jako bruslařky. Umí se ovšem pohybovat i pod vodou a to velmi kuriózním způsobem – kráčí po hladině vzhůru nohama. Střední a zadní pár nohou je velmi dlouhý, přední, sloužící k lovu podobně jako u bruslařky, je krátký. Na kořist číhá hladinatka u hladiny a když ji uloví, často si ji odejde vysát ke břehu. Hladinatky jsou otužilé a dovedou po hladině běhat, dokud nezamrzne. Pak se teprve uloží k zimnímu spánku.
Hladinatka člunohřbetá
Lze změřit vodu?
Vodoměrka to možná umí. Po hladině se vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum), asi centimetr velká ploštice, pohybuje rozvážně. Na rozdíl od bruslařek a hladinovek nikdy nepořádá závody v rychlobruslení. Za soumraku kráčí mezi vodními rostlinami blízko břehu, přesto je však dobrým lovcem a chytí i larvy komárů.
Vodoměrka štíhlá
