kalifornský králík

Kalifornský králík: Výtečné masné plemeno se zajímavou kresbou srsti

Karel Jeníček chová kalifornské králíky 40 roků, na výstavých získal mnohokrát titul Mistr republiky, řadu pohárů a čestných uznání. V rozhovoru se dělí o svoje rozsáhlé vědomosti a zkušenosti.

Kalifornský králík se těší velké oblibě jako masné plemeno. Má však i velmi zajímavé zbarvení, byl vyšlechtěn v černé, modré a havanovité barvě. Kresbu u těchto králíků tvoří zbarvení končetin, uší, nosu a pírka. Barva očí je růžová s karmínovou panenkou. V Evropě se objevil až v roce 1958, tedy skoro třicet let poté, kdy byl v USA poprvé předveden na výstavě. Mnoho příznivců si získal také u nás. Karel Jeníček z Rožmitálu pod Třemšínem patří k jeho nejúspěšnějším chovatelům.

Kalifornským králíkům se věnujete čtyřicet let. Co vás na nich tak upoutává?

Jejich exteriérové vlastnosti. Kaliforňáci sice mají velmi dobrou masnou výtěžnost, jsou otužilí, odolní a nenároční na chovné podmínky, ale exteriérově jsou složití. A to jak v typu, tak v barvě kresby. Přiblížit je standardu byl můj hlavní cíl, proto jsem se zabýval jejich regeneračním šlechtěním. Využíval jsem k němu vídeňské králíky černé, abych u kalifornských zlepšil srst a barvu. Byla to náročná a dlouhá práce, protože až v sedmé generaci potomků jsem dosáhl očekávaného výsledku.

Karel Jeníček chová kalifornské králíky 40 rokůKarel Jeníček chová kalifornské králíky 40 rokůAutor: Archiv ireceptar.cz

Králíci jsou ve třech barvách: černé, modré a havanovité. V jaké nejčastěji?

Nejvíce jsou chováni v černé. Modrých je velice málo a havanovití také nemají velkou základnu. Snad proto, že tahle barva je trochu zákeřná. Když má králík pěknou srst, má světlou barvu. A když má srst delší, což je špatné, tak zpravidla mívá barvu intenzivnější. Takže přijatelný výsledek závisí na důmyslném křížení zvířat mezi sebou. Také s kaliforňany v černé barvě jsou problémy. Když se dají dohromady dva králíci v syté černé, u králíčat převládne genotyp ruského králíka. Ten totiž má podíl na zrodu kalifornského plemena a zanechal v něm svůj zvláštní vzhled: užší hruď, užší hlavu, slabší nohy, a především oční kroužky, které jsou nepřípustné. Čím víc se chovatel snaží, aby zvířata byla podle vzorníku typičtější, tím víc pak mají naopak velkou hlavu, širokou hruď a silné končetiny. Geneticky se přibližují novozélandskému bílému, který byl rovněž využíván ke šlechtění. Kresba kaliforňanů je zvláštní, objevuje se pouze na koncových částech těla: na nožkách, nosu, uších a pírku. Zbytek těla je bílý. Mláďata se rodí bílá a barevné části se vykreslují až později. Dospět k ideálnímu tvaru těla a barvě zvířat je velmi složité. Prozatím se mi to daří a moji králíci v černé a havanovité barvě patří mezi špičku v republice, takže na národních výstavách a speciálkách získávají vysoká bodová ocenění. Dvacet šest let jsem dokonce měl uznaný plemenný chov kalifornských králíků.

Trofeje ze soutěží.Trofeje ze soutěží.Autor: Archiv ireceptar.cz

Je kaliforňan i přes šlechtitelské peripetie, o nichž jste se zmínil, vhodné plemeno pro začátečníky?

Pro chovatele, který je hodlá využívat pouze pro masné účely, to ideální zvířata jsou. Jednoduše řečeno, co spotřebují, dobře zhodnotí, zmasilost je u nich výborná. Je to oblíbené střední plemeno a králíci v dospělosti dosahují hmotnosti 4–5 kg. Když jsou dobře krmeni, už v pěti měsících váží 3,20–3,40 kg. Maso je vysoké kvality, bez blan a tuku.

Je pravda, že speciálně u těchto králíků se doporučuje kupovat do chovu dospělá zvířata, kdy už lze posoudit jejich hmotnost a barevnost?

S tím souhlasím. Chovatel by měl kupovat zvířata takzvaně hotová, hlavně váhově. Barva je v tomto případě pomíjivá, protože souvisí s línáním. Kupující by se měl zaměřit na pigment drápků a podle něj se orientovat. Když má totiž králík světlý dráp, nikdy nebude jeho kresba tmavá.

Jsou samice tohoto plemena plodné a příkladné matky?

Jsou výborné matky, ale jako u jiných plemen je toto tvrzení dvousečné. Čím je zvíře lepší v exteriéru, tím zpravidla hůře zabřezává nebo rodí málo králíčat. Pět či šest, ale také třeba jen dvě. Samice mívá i málo struků, měla by jich mít alespoň osm, nejlépe deset. A na druhé straně samice, která má exteriérové vady a nedosahuje na výstavách vysoké bodové hodnocení, přivede na svět deset, dvanáct mláďat. Moje rada je jediná: zkřížit špičkové zvíře se slabším.

kalifornský králíkkalifornský králíkAutor: Archiv ireceptar.cz

Aby měl králík kvalitní srst, je zapotřebí speciální krmení?

Krmení neudělá srst dobrou ani špatnou. Geneticky špatné srsti žádná krmná směs nepomůže. Pomůže pouze selekce nebo regenerace. O krmení se mluví stále. Chovatelé se přou, zda krmit zeleným nebo suchým krmivem. Vyzkoušel jsem všechno. Když chovatel hodlá králíky vystavovat a krmí je zeleným, bude mít s jejich přípravou hodně práce. Budou totiž umazaní od moči a výkalů. A trvá pak dlouho, než se jejich srst vyčistí. Takže z výstavního hlediska je lepší krmit senem. Kvůli čistotě podestýlám v kotcích slámou. Obsahuje vlákninu, kterou zvířata potřebují a mají po ní tvrdý a suchý bobek. Slámy z podestýlky spotřebují dobré tři čtvrtiny. Důležitá je také čerstvá voda. Přidávám do ní trochu minerálů a soli, která je dobrá pro trávení. Z minerálů využívám Supervit. Krmím i ječmenem a přidávám trochu trikitále a trochu granulí. Kusům, které připravuji na výstavy, dávám do krmení ještě lžičku olejnin – lněné semínko a slunečnici.

Jste zakládajícím členem Klubu chovatelů králíků masných plemen. Jaký je jeho cíl?

Náš klub sdružuje chovatele burgundských, novozélandských bílých, kalifornských, kuních velkých, siamských velkých a také nitranských králíků a spolupracujeme při zkvalitňování našich chovů a jejich propagaci. A také mezi sebou rádi přivítáme nové chovatele. Kontakt: kchkmp@volny.cz.

Foto: autor a Tereza Metličková