obrázek z archivu ireceptar.cz

Mainská mývalí kočka je krásná i zábavná společnice

Velké a robustní krasavice severoamerického kontinentu, mainské mývalí kočky, patří k nejstarším plemenům, která vznikala postupem času přirozeným způsobem. Dnes jsou tyto krásné kočky s příjemnou povahou velmi oblíbené i u nás.

Toto majestátní plemeno má svůj původ na farmách severovýchodní části Spojených států a Kanady. Americká CFA plemeno Maine Coon uznala v roce 1976, celosvětová FIFe až v roce 1983. Je dobře, že si tito nádherní jedinci našli cestu i k nám.

Něžné obryně

„Majitelé mainských koček si mohou vychutnávat typické znaky a chování, jako jsou šotkovská osobnost, něžná přirozenost, zábavné zvyky a způsoby. Některé pijí vodu tak, že si z pacičky udělají naběračku, kterou pak vkládají do tlamičky. Jiné tak i jedí. Jsou i tací jedinci, kteří nejprve do vody několikrát silně udeří packou a teprve potom ji začnou pít. Je to prý instinktivní jednání z dávných dob. Ochotně pomáhají s kdejakou prací. Baví je prozkoumávání tašky s nákupem, asistují při zdobení vánočního stromečku, pomáhají vybalovat dárky či zaplést svetr. Dělají perfektní společnost velkým a aktivním rodinám.

mainská mývalí kočkamainská mývalí kočkaAutor: Archiv ireceptar.cz


S jinými kočkami se poměrně dobře snášejí, vycházejí s dětmi (pokud je netrápí) i se psy. Dělají všechno v naprosté pohodě. Kocouři mají sklon k šaškovskému chování, kočičky se chovají důstojněji. Jsou velmi společenské, nerady jsou samy. Již dvě kočky si budou spolu hrát, když se jim nebudete věnovat. Až budou samy doma, budou mít jedna druhou.“ To jsou slova chovatelky Ivany Andržové z její knihy Něžní obři z Ameriky, která vyšla v nakladatelství Mervart v roce 2003.

Historie v kostce

První mainskou mývalí kočkou, o které informovaly noviny, byl černobílý kocour Capitan Jenks of the Horse Marines. To se psal rok 1861. Popularitě těchto koček velmi napomohly první zemědělské výstavy v Bostonu a New Yorku.

Když se v Americe na přelomu století objevily exoticky vypadající perské kočky, popularita domácích mainek klesla k nule. Tento stav vydržel až do roku 1953, kdy byl založen Central Maine Cat Club (CMCC). Jeho hlavním cílem bylo zachování původního amerického plemena.

mainská mývalí kočka se dobře snáší se psymainská mývalí kočka se dobře snáší se psyAutor: Archiv ireceptar.cz

Oficiální standard byl vypracován až v roce 1967. V osmdesátých letech minulého století byla mainská mývalí kočka uznána všemi mezinárodními organizacemi. Od té doby se těší obrovskému zájmu nejen v USA. Svůj boom zažívá v celé Evropě a pochopitelně i u nás.

Počátky a současnost chovu u nás


První mainské kočky byly do Československa přivezeny v roce 1989. Česká plemenná kniha koček při ČSCH již v roce 1991 zaregistrovala 13 odchovů a pět importovaných zvířat. Doba však ještě nebyla zralá a česká chovatelská veřejnost byla tehdy zahleděna pouze na chov perských koček. Mainské mývalí kočky se ještě neprosadily.
V roce 1995 dovezl do Čech Eric Reijers, Holanďan žijící a pracující v Brně, stříbřitá mainská mývalí koťata z chovatelské stanice Shanna´s. Obě koťata se ještě téhož roku stala opakovaně vítězi mezinárodních výstav. Je snad možná lepší propagace novému plemenu?

Koťata z kvalitních chovů v Česku

O mainské mývalí kočky je dnes v České republice velký zájem. V počtu vydávaných rodokmenů jsou po britských kočkách již na druhém místě. Neustálý růst zájmu dokladuje Česká plemenná kniha koček ČSCH. Ta vydala v roce 1998 osmnáct rodokmenů, v roce 2001 to bylo 89 přírůstků (narozených koťat a importů), v roce 2002 již téměř 180 rodokmenů. V roce 2007 bylo vydáno 847 a v roce 2010 dokonce 1020 průkazů o původu.

kotě mainské mývalí kočkykotě mainské mývalí kočkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Čeští chovatelé jsou zkušení, mají cit na zvířata, mohou se pyšnit i estetickým viděním. Velké procento dovezených zvířat z chovatelsky vyspělých zemí Evropy a USA splňuje ty nejvyšší nároky jak pro výstavy, tak i pro plemenitbu.

I když chov mainských mývalích koček není jednoduchou záležitostí a pořizovací cena kvalitních a chovně perspektivních jedinců není nízká, chovatelská základna těchto něžných obryň se stále rozšiřuje a jejich krásu lze obdivovat na řadě mezinárodních výstav.