Roční bígl Šimon začal dělat svým majitelům starosti. Jindy velmi aktivní člen rodiny a velký rošťák začal pospávat a nebyl ochotný si hrát. Při doteku nebo prudším pohybu bolestivě naříkal a dokonce přestal žrát. Několik lidí v jeho okolí se domnívalo, že jej bolí záda a proto dostával léky proti bolesti pro psy. Bohužel se zlepšení nedostavovalo, tak Šimona majitelé přivedli na prohlídku.
Trávicí problémy bez příčiny?
Při vyšetření bylo na první pohled zřejmé, že pacient je dehydratovaný a pohublý. Často si lehal, protahoval se a zíval. Nezvracel ani neměl průjem, potravu několik dní přijímal spíše sporadicky nebo vůbec ne. Projevy bolesti přetrvávaly. Citlivě reagoval na prohmatávání přední části břišní dutiny a přechodu hrudní a bederní páteře. Nekulhal ani neměl žádné jiné nervové příznaky, což zpochybnilo domněnku, že problém vychází od páteře a meziobratlových plotének. Možné diagnózy se rozšířily o problémy v trávicím traktu a ledvinách, které se v inkriminované oblasti nacházejí.
Než mohl veterinář pokračovat v další diagnostice, musel dát Šimonovi infuzi do žíly a srovnat jeho vnitřní prostředí, které již bylo v pokročilé nerovnováze. Poté odebral krev na hematologické a biochemické vyšetření. Biochemie neprokázala žádné abnormality, i ledvinové a jaterní parametry byly v pořádku. Hematologické vyšetření odhalilo zánět. Do infuzí, které pacientovi velmi ulevily, proto přibyla antibiotika.
Ani rentgen a ultrazvuk nemusí odhalit vše
Následoval rentgen a ultrazvuk. Na rentgenu kromě plynatosti střev nebyly žádné abnormality a na ultrazvukovém vyšetření taktéž ne. Pacientův stav se stabilizoval, ale výrazně se nelepšil. Proto následovala série kontrastních RTG snímků, aby bylo odhaleno případné tzv. lineární těleso, které běžný rentgen neodhalí – vše opět bez výsledku. Znovu vyšetření krve na enzym, který je specifický pro slinivku břišní. Ta dokáže hodně bolet. Enzym byl zvýšen jen velmi mírně. Co dále… Že bychom opomněli něco tak banálního, jako je silné začervení? Ne, parazitologické vyšetření bylo také negativní.
Záchrana na poslední chvíli
Jako nejpřímější cesta k diagnóze se v této chvíli jevila probatorní laparotomie – chirurgická revize dutiny břišní. Operace proběhla standardním způsobem. Orgány v dutině břišní byly bez viditelných změn a v celém trávicím traktu nebylo pohmatem nic patrné. Přesto byl pro úplnost otevřen žaludek a po chvíli byla na světlo operačního sálu vyjmuta umělá slupka od salámu, do té chvíle přilepená na sliznici žaludku. Operace byla ukončena, ještě infuze, antibiotika a druhý den Šimon začíná slavnostně žrát sám.
Proč taková zdánlivá drobnost tak zkomplikovala život pacientovi, majiteli i veterinářům? Plochá slupka přilehlá na stěně žaludku totiž úspěšně unikala všem zobrazovacím metodám. Byla navíc přilepená v takovém místě, že nebránila odchodu šťáv ani plynů ze žaludku. K dovršení celého zmatení klinického obrazu Šimon ani jednou nezvracel, což je velmi netypické. A situaci zhoršily i bez diagnózy podávané léky proti bolesti, které, jak známo, mají vedlejší účinky na trávicí trakt.
Předvídavost je nejlepší prevence problémů
Případ dobře ilustruje známé poučení, které majitelům často zdůrazňuji: žádné vyšetření není všemocné a stoprocentně spolehlivé. V biologii není nic jistého a na každý případ je nutné pohlížet individuálně a zároveň komplexně.
Není snadné vyvarovat se všeho, co psovi může ublížit, ale případ s umělou slupkou přináší cenné poučení i pro ostatní majitele. Podobně jako případ psa, kterého v trávicí soustavě tížil kámen, který mu nerozumná majitelka hodila jako aport. Zvláště u mladých psů musíme předvídat, podobně jako u dětí.