Bernešky, otužilé návštěvnice z daleké tundry
26. 1. 2017

Bernešky, otužilé návštěvnice z daleké tundry

Pokud bernešky spatříte mezi kachnami na řece, možná vás napadne, že ulétly z chovu nebo zoo. Občas se pro okrasu chovají, ale na zimu k nám přilétají i divoké bernešky z drsného severu.

Berneška velká (Branta canadensis)

Ještě větší než husa velká a nápadně zbarvená, sotva unikne vaší pozornosti, pokud ji na zimních vodách spatříte – i když k nám, podobně jako další druhy bernešek, na zimu nezalétá ve velkých hejnech, ale tu a tam se vyskytne jen několik ptáků. Buď pouze protahují, nebo se zdrží déle. Bernešky velké pocházejí původně ze Severní Ameriky. Angličané si ji dovezli do svých anglických parků a bernešky se na ostrově úspěšně rozšířily. Zabydlely se i v jižním Švédsku a severním Holandsku a podnikají výpravy i dále na kontinent.

  • Věrné páry spolu mohou žít i 40 let, k čemuž mají v Evropě větší šanci nežli v Americe, kde jsou ve velkém loveny.
  • Hnízdí na ostrůvcích nebo březích rybníků a bažin, na veliké kupě stébel, kterou si samička pečlivě připraví.

berneška velká, Branta canadensis

Berneška bělolící (Branta leucopsis)

Tato drobnější berneška je na pobřeží Irska, Skotska a severního Holandska původní. Pro hnízdění vyhledává skalnaté a kamenité ostrůvky jezer a řek. Hnízdo na zemi je prosté, ale vajíčka jsou přikryta měkkou peřinkou z pravého prachového husího peří. I tak se od nich matka vzdaluje jen výjimečně, a potřebu vykonává tak, že se jen trochu vysune z hnízda. Díky tomu vzniká kolem hnízdní kotlinky prstenec trusu, který jako výtečné hnojivo podpoří růst zeleně. Mnoho let používaná hnízdiště bernešek jsou proto posetá bujně rostoucími zelenými kruhy. Zimu tráví tyto bernešky v hejnech u moře, ale vzácně se mohou zatoulat až k nám.

 Berneška bělolící (Branta leucopsis)

Berneška tmavá (Branta bernicla)

Drobnější, otužilá berneška hnízdí na nejzazším severu Evropy, na Sibiři a také v Grónsku a na Špicberkách, v tundře těsně při hranici věčně ledových plání. Pase se zde na trávě i mechových stráních. V době krátkého polárního léta musí urychleně vyvést mladé, přepelichat a poté odletět na zimoviště k severnímu moři. Dříve jich přilétala obrovská hejna, dnes bernešek tmavých ubylo, patrně proto, že jejich oblíbená chaluha, kterou se v zimě živí, z pobřeží mizí. Odvážní jedinci podnikají v zimě výpravy na vnitrozemské vody, a tak se mohou vzácně objevit i u nás. Počty zimujících ptáků závisí na počasí a dalších okolnostech. V ČR také probíhá každoroční zimní sčítání vodních ptáků.

 Berneška tmavá (Branta bernicla)

Berneška rudokrká (Branta ruficollis)

Vesele zbarvená berneška rudokrká hnízdí v tundře východní Sibiře a na zimu létala tradičně ke Kaspickému moři, dnes zimoviště rozšířila. Podobně jako ostatní severské husy vysedí vajíčka, chráněná navíc prachovým peřím, a vyvádí mladé v krátkém období hojnosti. Poté přepelichá a musí rychle odletět na jih. Ani v tundře není hnízdění zcela bezpečné, hnízda na zemi ohrožuje polární liška. Bernešky rády hnízdí v blízkosti rodin kání rousných nebo sokolů, před kterými má liška respekt (i když ji ulovit nemohou, a stejně tak ani statnou bernešku).

Berneška rudokrká (Branta ruficollis)

Ke vzácnému výskytu u nás dříve docházelo například tak, že se bernešky od táhnoucího hejna nedopatřením oddělily, připojily se k hejnu husí a spolu s nimi přistály na zdejších vodách. Později začaly ve střední a západní Evropě i cíleně zimovat. Zatímco dříve byl u nás výskyt bernešky rudokrké výjimkou, dnes zimuje na Nových Mlýnech kolem 10 ptáků a na vodách východních Čech ještě o několik více. Celkově je však tento nádherný pták velmi vzácným a ohroženým druhem.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestplusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS