vznášivka obecná (Eudiaptomus vulgaris)

Zahradní jezírko pod lupou: buchanky, perloočky, vznášivky a další plankton

Žijí v každé tůňce, po celý život se vznášejí ve vodě. Jsou tak drobouncí, že je okem sotva spatříme, ale pod mikroskopem vypadá jejich svět přímo fantasticky.

Zelený základ života

Rostlinný plankton, tedy fytoplankton, tvoří drobnounké řasy a sinice. Z živin rozpuštěných ve vodě, oxidu uhličitého a slunečního světla tvoří cukry a bílkoviny, které slouží jako potrava živočichům. A vyrábějí přitom kyslík. Nebojují o místo jako rostliny kořenící na březích, ale musí se udržet blíže hladiny, kam dopadá světlo. Ukládají si proto v buňkách oleje, které je pomáhají nadnášet, nebo mají složité tvary těla s co největším povrchem, které vznášení usnadňují.

řasa Asterionella formosařasa Asterionella formosaAutor: Archiv ireceptar.cz

  • řasa Asterionella vypadá jako hvězda složená z tyčinek Scenedesmus vypadá jako akordeon
  • Žabí vlas (Cladophora), který se občas v jezírku přemnoží, vypadá jako tenká zelná nitka
  • Volvox aureus tvoří „vzdušné“ kulaté kolonie složené z jednotlivých samostatně fungujících buněk.

Mikroskopických řas může být ve vodě ohromné množství, rychle se množí. Obvykle ovšem žijí jen pár dní a jsou také ve velkém potravou býložravých vodních živočichů, například korýšků.

Volvox aureusVolvox aureusAutor: Archiv ireceptar.cz

Malí vodní korýši

Zooplankton tvoří především mikroskopičtí korýšci, jako jsou buchanky, perloočky a další. I oni se volně vznášejí ve vodě. Pohyblivější a draví korýšci umí i plavat, ale pouze v omezeném rozsahu, masa vod je unáší dle libosti. O jedno se však postarat musí – aby neklesli ke dnu, kde není světlo, teplo ani potrava. V žádoucí vrstvě vody se udržují pohyby rozvětvených nožek a tykadel. K hladině, kde se pasou na řasách nebo loví další mikroorganismy, se často vydávají v noci. Ve dne klesnou níže, kde jsou jejich průhledná tělíčka pro ryby hůře viditelná. Přesto jich ryby i vodní hmyz velké množství uloví, jsou totiž základem celého dalšího potravního řetězce.

  • Tělo korýšků chrání kutikula, pokožka z chitinu. Může být zpevněna vápenitými solemi, které z ní vytvoří maličké brnění.
  • Svět kolem korýšci vnímají složenýma i jednoduchýma očima, hlavní je pro ně rozpoznat světlo a tmu.
  • Na tykadlech mají orgány umožňující určit polohu těla a pohyb vody.

Perloočka, DaphniaPerloočka, DaphniaAutor: Archiv ireceptar.cz

Okaté perloočky

Celé tělo perlooček, až na hlavu, je ukryto ve zpevněné schránce. Malé obrvené hrudní nožky, rovněž ukryté ve schránce, filtrují vodu a zachycují drobounkou potravu, jakou jsou nejrůznější organické zbytky a plankton ještě menší než ony samy. K pohybu jim naopak slouží dlouhá tykadla opatřená plovacími brvami. Perloočky se ve vodě rozhlížejí jedním velkým složeným okem a jedním malým, tzv. naupliovým očkem. I tak drobounkých živočichů je mnoho druhů – v našich vodách jich žije přibližně sto.

Hojné i vzácné hrotnatky, raménky a nosatičky

Perloočka hrotnatka obecná (Daphnia pulex) jistě v žádném přírodním okrasném ani koupacím jezírku nechybí. Žije v ohromných množstvích v rybnících, tůních a u břehů větších nádrží. Její buclatý tvar vzniknul díky tomu, že ocásek je ohnut pod břicho. Akvaristé ji znají jako vynikající krmivo pro rybky, včetně drobného potěru.

Až úctyhodný jeden centimetr měří naše největší perloočka, raménka velká (Leptodora kindtii). Má zcela průhledné tělo a je proto velmi nenápadná, spatřit ji můžeme pouze díky velkému oku nebo znatelné trávicí trubici. Loví menší vodní živočichy včetně hrotnatek.

hrotnatka obecná (Daphnia pulex)hrotnatka obecná (Daphnia pulex)Autor: Archiv ireceptar.cz

V každém jezírku, rybníčku ba i kaluži bychom pod drobnohledem spatřili také průhlednou nosatičku obecnou (Bosnima longirostris) zvanou dříve chobotnatka pro její tykadélka připomínající chobůtek. Tato perloočka je jedním z hlavních zdrojů potravy malého rybího plůdku. Naopak vzácná je hrotnatka jezerní (Holopedium gibberum), perloočka chladných horských jezer a přehradních nádrží. Kolem těla si vytváří rosolovatý obal, který jí usnadňuje vznášení ve vodě.

Téměř nesmrtelná vajíčka

Rozmnožování perlooček je složité, několikrát za rok vzniknou partenogenezí kopie samiček, jednou za rok se z vajíček vylíhnou perloočky oboupohlavní. Vajíčka jsou ukryta pod krunýřkem perloočky v pevném obalu. I když samička zahyne, její vajíčka přečkají sucho i mráz a v příhodných podmínkách se z nich vylíhnou nové perloočky.

larva buchanky obecnélarva buchanky obecnéAutor: Archiv ireceptar.cz

Dravé buchanky a vznášivky vegetariánky

Zatímco řád perlooček patří do třídy žábronožců, tedy korýšů, kteří si své žábry nosí na nohou, řád buchanek náleží do třídy klanonožců. Tito rovněž drobouncí, ovšem značně pohybliví korýšci mají podlouhlé tělo a dlouhá tykadla, která jim při vznášení ve vodě slouží jako padák. Díky rozeklaným hrudním nožkám opatřeným plovacími štětinkami se dovedou rychle pohybovat v jakýchsi poskocích. Na hlavě mají jedno naupliové očko a na konci zadečku rozvětvenou vidlici, furku, která slouží jako kormidlo. Žábry nemají, dýchají celým povrchem těla.

Buchanky lze snadno poznat podle tvaru těla a také vaječných váčků. Buchanka obecná (Cyclops strenuus) je nejvýše 2,5 mm dlouhá a obývá všechny naše rybníky, jezera i malé nádrže. Je dravá a loví ještě menší živočichy, než je ona sama. Z vajíček, která samička nosí ve dvou vacích po stranách těla, se vylíhnou larvy. Musí projít několika různými stadii, ve kterých jim postupně dorůstají končetiny. Samečci jsou menší než samičky a při páření se jich přidržují zahnutými tykadly.

vznášivka obecná (Eudiaptomus vulgaris)vznášivka obecná (Eudiaptomus vulgaris)Autor: Archiv ireceptar.cz

Podobná vznášivka obecná (Eudiaptomus vulgaris) nosí pouze jeden váček s vajíčky. Běžně se vyskytuje ve všech stojatých vodách a živí se drobnými řasami, které filtruje nožkami u úst. Pomáhá tedy čistit zahradní jezírka od řas (brání jejich přemnožení) podobně, jako to na jaře činí pulci.

Akční letáky