Zabezpečení bytu před zloději: dveře, okna, alarm, pojištění

Odborníci tvrdí, že mnozí lidé začnou zabezpečovat svůj byt a dům až ve chvíli, kdy zloději vykradou někoho v okolí, z rodiny nebo je samotné. Přitom zabezpečení domu či bytu lze instalovat i dodatečně.

Peníze investované do zabezpečení bytu proti zlodějům přinesou majiteli klidnější spaní. Řečeno doslova i obrazně. Navíc se mohou do rodinného rozpočtu zčásti vrátit – pojišťovny totiž nabízejí při určitém stupni zabezpečení nemovitosti slevy kolem 10 %.

Kamery, čidla, mříže na okna, bezpečnostní dveře… Způsobů, jak ochránit svůj majetek, existuje mnoho. Všechny lze rozdělit do dvou základních skupin: na mechanické a elektronické zabezpečení.

Mezi mechanické bezpečnostní prvky se řadí

bezpečnostní dveře,
mříže,
fólie,
rolety na okna,
garážová vrata, sklepní dveře apod.

Jako elektronické zabezpečení se označují systémy skládající se z:

centrály,
kamer,
čidel pohybu a čidel tříštění skla,
sirén aj.

Přitom každý z těchto systémů má svůj účel a nelze je navzájem nahradit. Začínat byste ale měli pořízením mechanických prvků.

Například bezpečnostní dveře brání vstupu do objektu, a to tak dlouho, dokud se pachateli nepodaří je otevřít. To závisí jak na jeho zručnosti, tak na bezpečnostní třídě vchodových dveří.

Elektronické zabezpečení pachateli v ničem nebrání, jen informuje, že je někdo uvnitř objektu. Nezvaný host má pak čas do příjezdu ochranky či majitele bytu krást a ničit.

Pokud nám to finanční možnosti dovolují, je samozřejmě ideální zkombinovat oba systémy. Jeden zloděje zastaví nebo aspoň přibrzdí a druhý upozorní okolí, případně dispečink bezpečnostní agentury, že se v bytě nebo domě děje cosi neobvyklého.

Zabrzděte zloděje přede dveřmi

Základním prvkem každé ochrany domu i bytu jsou bezpečnostní dveře, protože naprostá většina zlodějů se do bytů dostává právě skrz vstupní dveře. A pokud bydlíte v bytovém nebo panelovém domě v jiných patrech, než je první či poslední, dveře zpravidla stačí.

Podle evropských norem se dělí do bezpečnostních tříd 1 až 6, přičemž platí, že čím je třída vyšší, tím lépe. Pro domy a byty se doporučují jako nejvhodnější kategorie 2, 3 a 4. Dveře v první z těchto kategorií stojí zhruba od 10 000 korun výše, v druhé 15 000 a v těch nejvyšších 20 000 korun a více.

Bezpečnostní dveře se dělí podle toho, co tvoří jejich základ, na levnější dřevěné a dražší kovové (ty se řadí do tříd 3 a 4).

Kovové bezpečnostní dveře mají tuhou kovovou konstrukci s celoplošným plechovým krytím, ocelovou kostru a rozvorový systém zamykání.
Dřevěné bezpečnostní dveře obsahují obvodový rám z tvrdého dřeva, dřevěné je i jejich vnitřní jádro. Tvrdost a odolnost této výplně jsou srovnatelné s kovovým provedením.

Nejlepší bezpečnostní dveře mají až dvacet zamykacích bodů.

Pro oba typy dveří přitom platí, že zatímco klasické dveře zamykáme jen jedním zámkem, u těch bezpečnostních jich je mnohem více. Přitom počet zamykacích bodů je vedle tuhosti dveřní konstrukce zásadní informací, která hodně napoví o kvalitě.

Ke standardu u těchto dveří patří také kvalitní bezpečnostní vložka odolná proti odvrtání a vyhmatání obyčejnou i vibrační planžetou.

Ovšem pozor: Bezpečnostní dveře budou svou funkci plnit pouze v zárubních s bezpečnostními paramatry. Tedy v zárubních vyztužených, s vyšší tuhostí, která je přizpůsobená vyšší váze dveří. Tím je zaručena očekávaná odolnost uzavřeného vchodu do bytu či domu a také bezproblémové fungování dveří.

Použít lze i klasické kovové zárubně, které ale musejí být po celém obvodu vylité betonem, aby je nebylo možné rozepřít.

Rozhodně by však ve dveřích neměla zůstat původní zárubeň. Důvodů je hned několik:

Otvory k zasunutí dveřních čepů lze sice do staré zárubně vyvrtat, ale úroveň zabezpečení i funkčnost mechaniky pak mohou pokulhávat.

Montážní frmy osazují bezpečnostní dveře zhruba dvě hodiny, se zárubní jim to trvá zhruba šest hodin.

Bezpečná okna nemusí krýt mříže

Lidé bydlící v bytě obvykle závidí bydlení majitelům rodinných domků. Při zabezpečování nemovitosti je to přesně naopak. Dům má totiž mnohem víc rizikových míst, které zloděje lákají. Patří mezi ně i okna, balkonové dveře a další prosklené plochy, zvláště ve sklepě a v přízemí.

Mnozí je nechávají bez zabezpečení proto, že nechtějí, aby jim výhled hyzdily mříže. Ale okna se dají zajistit i mnohem elegantněji a nenápadněji – stačí na skla nalepit takzvané bezpečnostní fólie.

Jde o laminovaný polyesterový film o síle tři desetiny milimetru, který se lepí na vnější sklo z vnitřní strany. Okno drží v rámu i po rozbití skla, protože střepy zůstanou nalepené na pevmné fólii, odolné proti úderům kamene i sekyry.

Fólie není na okně vidět a ani nezmenšuje množství světla přicházejícího do bytu. Její životnost je několik desítek let a je prakticky nezničitelná. Jediný problém tak může nastat, když se rozhodnete vyměnit okna za nová. Jednou nalepenou fólii už není možné přelepit na jiné sklo. Právě z tohoto důvodu byste měli její instalaci přenechat odborné firmě, metr čtvereční včetně instalace stojí zhruba tisícikorunu.

Mezi méně nápadné systémy zabezpečení skleněných ploch patří i hliníkové předokenní rolety. Skládají se z jednotlivých lamel, které jsou uvnitř navíc vyplněné polyuretanem. Zloděj je tak neprokopne ani neprorazí. Navíc zámek je přístupný pouze zevnitř pokojů, proto ho nelze nijak vylomit či vypáčit.

Rolety se dají ovládat mechanicky nebo prostřednictvím elektromotoru, což ale celý systém prodraží zhruba o 10 000 korun. Metr čtvereční těchto rolet přijde podle provedení (vyrábějí se v mnoha barvách včetně imitace dřeva) zhruba na 3000 korun.

K výhodám patří také tepelněizolační vlastnosti lamel; dokážou v zimě zabránit únikům až 90 % tepla.

Žaluzie ovšem chrání a izolují jen tehdy, když jsou stažené! Po zatažení je ovšem v interiéru tma. Většina lidí je proto stahuje jen na noc, během dne je nechávají částečně otevřené.

Osvědčené mříže se také hodí

V domě ovšem existují místa, kde stále najdou uplatnění klasické mříže, především kvůli ceně. To platí hlavně o pevných mřížích, které jsou ideální k zabezpečení sklepních okýnek, technického zázemí domu, garáže a podobně. Metr čtvereční pořídíte zhruba za 500 Kč.

Mříže si můžete vyrobit i sami, je však třeba dodržovat určité zásady. Například minimální průměr kovových prvků, ale i rozteč mezi nimi. Důležité také je, aby byly mříže namontované zevnitř. Přišroubované zvenčí jako by neexistovaly.

Pokud ale potřebujete okénka otevírat, nebo chcete zabezpečit třeba zadní vstup, jsou lepší takzvané nůžkové mříže. Jak napovídá název, jejich pohyb připomíná rozevírání a zavírání nůžek. Pokud potřebujete okno nebo vstup zprůchodnit, shrnete je ke straně a nijak nepřekážejí, při odchodu je stačí roztáhnout a zamknout. Metr čtvereční těchto mříží přijde zhruba na 3000 korun.

Nůžkové mříže jsou k vidění i na sídlištích, kde je majitelé používají k zabezpečení lodžií. To však není příliš vhodné řešení. Přesněji řečeno není to ohleduplné k sousedům nad vámi. Zamčená mříž sice ochrání váš byt, ale zároveň poslouží zlodějům jako žebřík, kterým se nenechavci dostanou o patro výš.

Když zbudou peníze na kamery

Elektronické zabezpečení lze považovat za určitý nadstandard, který ještě zvyšuje bezpečnost vašeho obydlí. Dopřát si je může stále více lidí, jeho cena totiž za posledních několik let značně klesla. Navíc se nabízí i jako bezdrátový systém, proto je lze do bytu či domu instalovat i dodatečně bez toho, aby se muselo sekat do zdí.

Elektronické zabezpečení se prodává jako systém, jehož základ tvoří ústředna, která bezdrátově komunikuje s jednotlivými snímači a také ovládacími prvky. Za základní instalační sadu vhodnou do garsoniéry zaplatíte necelých 20 000 korun.

Vedle řídicí ústředny obsahuje také telefon, ovládací klávesnici, vnitřní sirénu, signalizaci otevírání dveří a zvonek. Součástí bývá magnetický senzor otevírání dveří a jedno pohybové čidlo.

Pojišťovny zpravidla akceptují zabezpečení, které bylo instalováno certifikovanou firmou a každý rok je odborně revidováno.

Tuto základní sadu lze použít i do velkých bytů či domů, jen je k ní třeba dokoupit další čidla a prvky, podle toho, kolik máte místností, jak velké jsou prosklené plochy a podobně.

Jednotlivé snímače přijdou podle typu a značky na 500 korun a více. S navržením systému a s výpočtem správného množství čidel pak pomůže odborná firma.

Bezpečí za 7 korun denně

Průměrná částka, kterou vydávají české domácnosti na své pojištění, činí podle nezávislé České asociace pojišťoven zhruba 2000 až 3000 korun ročně, což odpovídá v průměru právě 7 korunám za den. Za tyto peníze je domácnost pojištěna zhruba na hodnotu 500 000 až 700 000 korun a nemovitost přibližně na 1 000 000 korun.

Přitom právě v rozlišení, co je pojištění domácnosti a co pojištění nemovitosti, lidé velmi často chybují. Zde je rozdíl:

Vyplatí se udělat podrobný seznam majetku a podle něj volit částku. Pokud se hodnota majetku v průběhu doby výrazně změní, ať už směrem nahoru nebo dolů, měl by člověk také změnit výši pojistné částky. Pojištění domácnosti zahrnuje veškeré vybavení, jako jsou například nábytek, elektronika, cennosti, audiovizuální technika, šperky, atd. Jde o věci ve vlastnictví členů domácnosti nebo o věci cizí, které členové domácnosti oprávněně používají.
Při pojištění nemovitosti si můžete sjednat pojistnou ochranu pro byt, rodinný dům, chatu, chalupu a další budovy, dále pak pro bytový dům, nebytovou jednotku či stavbu. Z tohoto pojištění se proplácí například odfouknutá střecha, promáčené stropy nebo zničené podlahy.

Majetek lze pojistit pro případ požáru, výbuchu nebo přímého úderu blesku, povodně či záplav, vichřice nebo krupobití, pádu stromů, zátěži sněhu nebo námrazy, zemětřesení, vody vytékající z vodovodního zařízení, vandalismu a odcizení věcí krádeží, vloupáním nebo loupeží předmětů.

Zloději ve dne v noci chodějí

čili jak správně zdokumentovat majetek pro případ pojistné události

Pořiďte dokumentační fotografie stavby a veškerého příslušenství.
Vyfotografujte všechny místnosti své domácnosti a jejich zařízení.
Každý cenný předmět vyfotografujte zvlášť a poznamenejte si jeho rozměry. Drobné cenné předměty vyfoťte také zvlášť, ale s přiloženým měřítkem.
K fotografii každého předmětu přiložte účtenku, záruční list nebo znalecký posudek.
Fotografie s podrobným popisem pečlivě uložte na bezpečné místo, nejlépe mimo samotnou pojištěnou domácnost i mimo dům (například k rodičům nebo příbuzným).

Foto archiv firem