Spouštěčem není jen zkažené jídlo
Za průjmovým onemocněním stojí obvykle bakteriální nebo virová infekce obsažená v jídle. Tělo se tak přirozeně vypořádává se škodlivými látkami. Zkonzumované jídlo však nemusí být vždycky jen zkažené nebo infikované. Někdy střeva reagují stejně i na „neškodná“ jídla proto, že na ně nejsme zvyklí, nebo zvolíme nestandardní kombinaci. Spouštěčem průjmu mohou být také léky – nejčastěji antibiotika, chemoterapeutika, léky na zlepšení pohyblivosti trávicího traktu, na hubnutí či na snížení cholesterolu. Dlouhodobější průjem upozorňuje většinou na závažnější potíže, jako jsou nemoci tenkého či tlustého střeva, slinivky břišní, jater nebo žlučníku.
Hlídejte si příjem tekutin!
Běžný, akutní průjem odezní většinou sám během několika hodin nebo maximálně dnů. I při něm však hrozí dehydratace organismu, protože způsobuje zvýšené vylučování tekutin. Dbejte proto na zvýšený pitný režim. Nejvhodnějšími nápoji jsou černý čaj a neperlivé minerální vody. Dehydratace ohrožuje obzvlášť malé děti, u kterých se podávají navíc rehydratační roztoky. Ty se hodí i pro dospělé v situaci, kdy se nedaří dostatečně nahrazovat výdej tekutin běžným pitím.
Za lékařem zajděte hlavně při komplikacích
Léčbu průjmového onemocnění zvládnete obvykle s použitím volně prodejných léků a vhodnou stravou. Vyhýbejte se smaženým, mastným a sladkým jídlům. Naopak vám prospějí domácí vývary bez zeleniny, vařená rýže a v pozdější fázi zralé banány. Po poradě s lékárníkem sáhněte po aktivním uhlí, lécích likvidujících viry a bakterie či obnovujících sliznici střeva. Pokud však průjem přetrvává déle než několik dnů nebo ho provází horečka či krev ve stolici, neodkládejte návštěvu lékaře. I něco tak běžného jako průjem způsobuje celosvětově až 20 milionů úmrtí za rok!