Spousta houbařů bojí vyndat celou houbu z půdy a raději ji u země odřezávají. Podle mykolologa Petra Kohouta je to však zbytečné.
Zdroj: Irene Libano/Shutterstock.com

Houby rostou po dešti a dalších pět nesmyslů, kterým houbaři věří

Houbařská sezóna je v plném proudu. Až 70 % z nás vyrazí každoročně do lesa a donese si domů přes 20 000 tun hub. Možná proto o houbách, jejich sběru nebo zpracování koluje spousta mýtů a polopravd. Pojďte je s námi odhalit.

Houby rostou po dešti

„Roste, jako houby po dešti," rozplývají se často babičky nad svými vnuky či vnučkami. Pravda je, že houby ke svému růstu potřebují vláhu. Obvykle se však začínají klubat 5-10 dní po pořádném dešti, ke kterému se přidá i teplo. Podle mykologů najdete většinu hub dva týdny poté, co naprší.

Houby rostou po dešti. Houby rostou po dešti. Zdroj: Vlad Petruk/Shutterstock.com

Houby jsou plné těžkých kovů

„Houby skutečně mají tu špatnou vlastnost, že v sobě kumulují škodliviny, jako je kadmium, stroncium či olovo. V plodnici takových látek najdeme až desetkrát víc než v půdě,“ přiznává přední toxikolog a mykolog Jaroslav Klán z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.

U tohoto faktu však záleží na dané lokalitě. Proto byste měli houby sbírat hlavně v čistých, bezemisních oblastech, jako je Pošumaví, Šumava či Brdy. „Maso chudých" byste neměli sbírat v oblasti dolů a hald, u cest, nebo v lesích kolem průmyslové zóny či továrny.

Na houby jen s nožíkem

Traduje se, že odříznutí houby je nejšetrnější způsob sběru. Nenarušíte tím citlivé podhoubí. Proto mnoho houbařů chodí na lov s nožíkem. Tento nástroj by měl ale sloužit pouze k očištění. „S podhoubím houbu nikdy nevyndáte, toho se nebojte. Podhoubí vždy zůstane v půdě. Doporučuji spíše vyndat celou houbu a jamku po ní zahrnout okolním opadem," vysvětluje mykolog Petr Kohout.

Na houby nepijte alkohol

Bojíte si dát ke smaženici vychlazené pivo? Nemusíte. Sklenka piva naopak dokáže popohnat trávení, takže vám nebude tak těžko. Pokud ale patříte mezi zkušené houbaře, dejte si pozor na václavky, hřib koloděj nebo hnojník inkoustový. Tyto méně často sbírané houby opravdu s alkoholem reagují. Panáka tvrdého si rozhodně nedávejte, pokud máte podezření na otravu jedovatou houbou.

Houba červivá a okousaná od plžů je zaručeně jedlá

Okousané houby nejsou znakem toho, že jsou jedlé. Lesní zvířata nebo plži mají odlišné trávení, které si dokáže s toxiny v pohodě poradit. Jedy v houbách se také nezničí vařením a ani houba, která na řezu zmodrá nebo zčerná, nemusí být jedovatá. Proto sbírejte pouze ty druhy, které bezpečně poznáte a víte, že jsou 100 % jedlé.

Houba červivá a okousaná od plžů, je zaručeně jedlá. Houba červivá a okousaná od plžů je zaručeně jedlá. Zdroj: plutmaverick/Shutterstock.com

Otravu zastavíte mlékem

Máte-li podezření na otravu hub, určitě mléko nepijte. Nejen že se jed nezneutralizuje, ale navíc tato bílá tučná tekutina ještě více zatíží už tak „zkoušený“ zažívací trakt. „Pokud máte podezření na otravu hub, zkuste vyvolat zvracení nebo se mu alespoň nebránit. Vhodné je pak vypít půl litru až litr hodně vylouhovaného černého čaje," doporučuje internista Ilja Ryšavý.

Zdroje: www.blesk.czzpravy.aktualne.czwww.blesk.czwww.bydlimekvalitne.czwww.slina.czwww.denik.czwww.jimeto.czwww.idnes.cz

Akční letáky