Slovo zentagle zní exoticky a trochu tajemně. To samé ale v podstatě vyjadřuje i krásný český výraz “malůvky”. Zentangle je něco jako čmárání, povýšené na umění. Stačilo jen dát tomu trošku systém, což přesně udělali Američané Rick Roberts a Maria Thomas. On budhistický mnich, ona výtvarnice. Dali to dohromady a vymysleli způsob kreslení, při kterém mozek vypne a vy krásně relaxujete. Já osobně bych sice kreslila, i kdyby to byla perná práce, je to moje zamilovaná činnost, ale má-li to vést navíc k relaxaci, není co řešit, kurz zentangle u Marie Tvrdíkové mě nemohl minout. Ukázalo se, že to byla dobrá volba už proto, že absolvovala seminář přímo u zakladatelů metody v Americe a má oprávnění ji v Česku vyučovat.

Skoro jako šlofíček

On totiž málokdo ví, že zentangle je obchodní značka a výuku by měl provádět učitel s certifikátem. K tomu, abyste se do toho pustili, ale stačí málo: papír, fix a dobrá nálada. Vlastně tu ani nepotřebujete, protože vám ji zentangle zajistí. Nebo si aspoň oddáchnete. Tvrdí se, že dvacet minut se zentanglem vás osvěží lépe než dvě hodiny odpoledního spánku. Já srovnání mám, protože prospím klidně i celé odpoledne a stejně tak maluju hodiny a hodiny. Takže můžu odpovědně prohlásit, že po takovém tvůrčím záchvatu se cítím odpočatější. Dejte mi tužku a pohnu zeměkoulí! Malování zentagle navíc odsýpá neskutečně rychle a jakoby samo sebou. Vzorečky se skládají a prolínají a zapadají jeden do druhého jedna radost, fixka klouže po čtverečku papíru lehce a svět mizí v dálce. Mozek se totiž dostává do stavu podobného meditaci.

Mozek si oddechne

Tak to vlastně všechno vzniklo, Maria Rickovi vyprávěla o pocitech, které zažívá při vytváření svých kreseb, a on odvětil, že popisuje meditaci. Maria to tedy nazvala zentangle, zen jako meditace a tangle jako spletenec, změť, skládanka. Nekreslíte totiž nic konkrétního, skládáte opakující se obrazce. A když se plně ponoříte do tvorby, může se vaše soustředění změnit v takzvané zvýšené uvědomění. Mysl, instinkty i schopnosti spolupracují rychle a přesně, a přece uvolněně. Jednoduché opakující se kroky pomáhají mozku relaxovat, ale přijímat přitom inspiraci. Jste si vědomi každého pohybu, oči soustředěně sledují špičku pera, mysl nikde nebloudí, ale plně se koncentruje.

Vzory můžete mít své

“V rozích kartičky nejprve udělejte čtyři tečky a pospojujte je tužkou, tím vznikne rám pro malbu. Princip zentangle obrázků spočívá v rozdělení tohoto prostoru do několika sekcí, které pak vyplňujete každou jiným vzorem,” vysvětluje Marie podstatu. Pro začátek zkoušíme všichni stejné schéma, a přesto jsou výsledky tak jiné! Právě v tom je to kouzlo, nikdy se nemůžete splést, nic není špatně. Existují vzory pro kreslení patentované Marií Thomas, jiné vytvořili její poučení následovníci. Můžete vymyslet i své vlastní, zpočátku je ale jednodušší kupovat knihy s oficiálními vzory, podívejte se na zentangle.com. Nebo stejně jako já absolvujte kurz u Marie, podrobnosti najdete na antoninvrba.cz. Kreslit by se mělo každopádně na čtvereček 8,9krát 8,9 centimetrů, označovaný zentanglisty jako dlaždička, případně na kruh o průměru 11,4 centimetrů (tyhle zvláštní rozměry vycházejí z angloamerické měrné soustavy). A to tužkou a fixou či perem.

Související články

Základy zentangle

  • vzory by měly být abstraktní
  • zentangle nemá „nahoře a dole“, obraz může být vnímán z jakékoli strany – zentangle je většinou v černé a bílé barvě
  • žádný vzor by neměl obsahovat víc než šest tahů
  • při kreslení zentangle není povolené pravítko nebo šablona
  • nepoužívejte ani gumu
  • originální zentangle se kreslí na speciální papír o hustotě 260 g/m2
  • můžete kreslit nejen na bílý, ale také na černý papír, na něj samozřejmě bílou barvou

Další tvůrčí techniky poznáte v časopise Kreativ.

Zdroj: Časopis Kreativ