Zdroje: i-senior.cz, chovatelka.cz, magazin.recepty.cz

Polévky jsou mezi Čechy nesmírně populární a někteří je dokonce upřednostňují před hlavními jídly. Vývary či zeleninové krémy patří mezi stálice a pomalu nahrazují klasické staročeské polévky, což je velká škoda. Je proto třeba si jednu z těch známějších připomenout, a tou je právě kulajda. Díky své hutnosti, obsahu brambor a vejci poslouží skvěle i jako hlavní chod. Zároveň je nesmírně chutná a velmi jednoduchá na přípravu. Při dodržení původního receptury snadno vykouzlíte úžasný pokrm, který si zamiluje celá rodina.

Kde se vzalo označení kulajda?

Polévka kulajda pochází původně z jižních Čech. Jak uvádění jazykovědci, slovo kulajda vychází ze slova zakulat nebo zakudlit. Zkrátka tedy zamíchat. V oblasti Chodska se výraz „zakudlaná polévka” používá pro všechny polévky, které jsou zahuštěné moukou. Je tedy nejpravděpodobnější, že název této polévky vznikl právě z pojmenování procesu míchání polévky s různými přísadami s moukou.

Pravá jihočeská kulajda

Připravit klasickou kulajdu je nesmírně jednoduché. Tato vydatná polévka si totiž žádá jen minimum ingrediencí a zároveň je nesmírně snadná na přípravu. V rámci nejrůznějších vylepšení se však spousta lidí pouští do experimentování, kvůli kterému často dochází k potlačení té pravé chuti. Recept, dle kterého vařily kulajdu i naše babičky, však zůstane nepřekonán.

Na čtyři porce budete potřebovat:

  • 1,5 hrnku čerstvých hub (případně 1 hrnek sušených hub)
  • 1 litr zeleninového vývaru
  • 4 kusy větších brambor
  • 200 mililitrů smetany na vaření
  • 3 kuličky nového koření
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 5 vajec
  • 1 lžíci octa
  • 1 bobkový list
  • sůl a pepř

Postup:

Pokud pracujete se sušenými houbami, namočte je na několik minut do teplé vody, aby změkly. Do většího hrnce nalijte vývar a ve chvíli, kdy začne vařit, do něj vhoďte polovinu cibule (vcelku), na kostičky nakrájené brambory a nové koření. Vývar s bramborami a kořením nechte provařit alespoň pět minut a následně do něj přidejte houby. V případě sušených hub je vlijte do polévky i s vodou, ve které jste je namáčeli.

Ztlumte plamen a nechte vývar se všemi přidanými komponenty probublávat dalších deset minut. Mezitím si rozšlehejte mouku se smetanou a přidejte podle chuti kopr. Stejně tak rozbijte v další misce jedno vejce a rozšlehejte jej.

Plamen, na němž se vaří polévka, ztlumte na minimum a za stálého míchání do polévky přimíchejte smetanu s moukou, následně i rozšlehané vejce. Ve finále pak polévku dochuťte solí, pepřem a octem a odstavte ze sporáku.

Zastřené vejce

Při vaření zastřených či ztracených vajec je nejdůležitější jejich čerstvost. S čerstvými vejci je totiž příprava mnohem jednodušší. Příprava zastřených vajec může být poněkud složitější, kulajdě však dodají ten správný šmrnc, a proto se vyplatí ji absolvovat.

V hrnci rozehřejte větší množství vody a přidejte do ní asi 2 lžíce octa. Vyčkejte, dokud se na dně hrnce nezačnou tvořit bublinky a vařečkou ve vodě udělejte vodní vír. Ihned do vody klepněte jedno vejce, jehož žloutek se při správném postupu obalí hned v bílku. Dejte si přitom pozor na teplotu vody, ta by totiž rozhodně neměla vřít. Zároveň by však měla být dostatečně horká, aby vejce uvařila. Vejce pak ve vodě vařte asi tři až čtyři minuty.

Postupně obdobným způsobem uvařte všechna vejce a můžete se vrhnout na podávání. Do talířů nandejte polévku a opatrně do ní vložte zatřená vejce. Na závěr můžete výsledný pokrm ještě dozdobit nasekaným koprem.