obrázek z archivu ireceptar.cz

Bez černý: plevel, nebo užitečný keř?

Bezové keře jsou často považovány za plevel. Rostou bujně, jsou odolné a houževnaté. Dávají však léčivé květy i plody, pomáhají udržet na zahradě přírodní rovnováhu. Naši předkové si bezu vážili...

Připravuje–li se terén pro budoucí sady, zahrady či stavby, první akcí bývá vykořenění původních porostů, zvláště černého bezu. Skoro v žádném parku ani na úmyslně ponechaný obyčejný bez nenarazíme. Přesto při vstupu do hlavní aleje olomouckých Smetanových sadů, v nichž probíhají slavné výstavy Flora Olomouc, již z dálky uvidíte kvetoucí keř bezu. Při pohledu z blízka zjistíte,že má úplně jiné listy než bez obyčejný. Jsou hluboce rozeklané a právě ony byly zřejmě vstupenkou mezi ostatní „legální“ parkové dřeviny. Je to forma zvaná laciniata, která má po dozrání trochu větší, lesklejší a zasyrova chutnější, ale méně aromatické bezinky.

Kultivary černého bezu

Kromě formy laciniaty byla již vyšlechtěna řada dalších kultivarů černého bezu.

  • Pro okrasné účely je to např. růžově kvetoucí Black beauty
  • Chutné plody má například rakouský Haschberg.
  • Na území bývalého Československa byla v osmdesátých letech vyšlechtěna odrůda Sambo výběrem z rostlin z okolí Kláštora pod Znievom.

Černý bez je léčitel

Mezi léčivými rostlinami má bez černý výsadní postavení. O tom svědčí i lidové rčení: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Květ černého bezu pomáhá při nachlazení a horečce, podporuje vypocení a snižuje teplotu.

Bez chrání zahradu před škůdci

Novým poznatkem je význam bezu pro udržení přírodní rovnováhy.

Na bezu žije velmi hojná mšice bezová (Aphis sambuci). Tvoří na letorostech husté kolonie, které obepínají nový stvol jako ponožka a jsou nápadné velikostí i zvláštní šedou až černou barvou. Tyto mšice žijí jen na bezu a žádným jiným rostlinám neškodí. K nim kladou vajíčka pestřenky, jejichž larvy se touto mšicí živí. Udržují tak stav pestřenek i v pokročilejší sezoně, kdy už mšice na jiných dřevinách nejsou. Bez je pak zdrojem nových pestřenek, které pomáhají s udržováním škůdců na zahradě v normě.

Plody bezu navíc poslouží jako potrava pro ptáky.

Květoucí bez černý (Sambucus nigra).Květoucí bez černý (Sambucus nigra).Autor: Ralf Neumann / Shutterstock.com

Bez v obyčejích i pod mikroskopem

Naše pradávné sepětí s bezem černým prozrazují i lidové říkanky a nakonec i vánoční zvyk. Na Štědrý večer svobodná děvčata třásla keřem se slovy: „Klepu, klepu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes.“ Pak se čekalo, odkud se ozve psí štěkání, o které na vesnici samozřejmě nebyla nouze.

Duše bezu zase byla nezbytnou pomůckou při praktických cvičeních z přírodopisu. Listy nebo stonky se vložily do naříznuté bezové duše, která se pak žiletkou krájela i s listy jako salám, a průřezy rostlinných částí byly připraveny pro mikroskopické sledování. Mladí výzkumníci mohli dělat i jednoduché pokusy – zajímavé třeba je, že když kousek vápna zalijeme růžovou šťávou z bezinek, získá zelenou barvu.