Pokud najdeme v záhonu jahodníků rostlinu, která uhynula, nahradíme ji novou. Vybereme vždy takovou, která má kvalitní kořenový bal a zimu přečkala v pomocné výsadbě. V prvních teplejších dnech odstraňujeme staré, odumřelé a suché listy, které mohou být nositeli různých houbových chorob a škůdců. Pokud se listy drolí, vyhrabeme je hráběmi. Za vlhka, kdy jsou listy houževnaté, bývá vhodnější je odstřihnout. Listy ze zdravých porostů můžeme zkompostovat, listy z porostů napadených houbovými chorobami raději spálíme – pokud v naší oblasti neplatí zákaz pálení biomasy. Necháme je uschnout, aby nedýmaly.

Stejně postupujeme s jahodníky pěstovanými v nádobách. Hitem posledních let jsou totiž převislé odrůdy, které díky neustálému vývoji odnoží na šlahounech vytvářejí závěsy. Předností převislých odrůd je vysoká plodnost po celé vegetační období.

Přihnojování

V době rašení listových srdéček jahodníky přihnojujeme. Dbáme však na to, aby hnojivo nenapadalo na mladé listy, které by se popálily. Rozhozené hnojivo zapravíme do půdy okopávkou, která může být v meziřadách dosti hluboká. V současné době se jako velmi výhodné a účinné ukazuje přihnojování granulovaným kravským hnojem. Vzhledem k vydatnosti hnojiva postačí ke každé rostlině dávka, která se vejde na polévkovou lžíci. Granulované hnojivo má několik výhod: k rostlinám je lze lehce přidávat, nehrozí popálení listů ani předávkování, rostliny mají okamžitý přísun živin ve vyváženém poměru a výsledkem je výborný zdravotní stav porostu a bohatá sklizeň.

Okopávání

Podruhé okopáváme jahody až tehdy, když se u klíčících plevelů objeví děložní listy. Zásah proti nim je v této době nejúčinnější. Další okopávky jsou již velmi mělké. Na nezapleveleném pozemku postačí až do sklizně dvě až čtyři. Nakonec okopáváme na začátku kvetení, a to velmi mělce, abychom nepoškodili kořenové vlášení. Během nakvétání jahod, které podle prostředí a odrůdy trvá 18 až 30 dní, plevele odstraňujeme raději ručně. V této době je možné další přihnojení.

Mulčování

Abychom si ušetřili práci s okopávkou a pletím, rozprostřeme kolem sazenic slámu. Je to výborný organický materiál, který sazenice i plody ochrání před zašpiněním od zeminy. Během roku se navíc sláma rozpadne a poslouží jako hnojivo.