tavolník japonský (Spiraea japonica)
Zdroj: Irina Borsuchenko / Shutterstock.com

V předjaří prořezejte hortenzie, latnatec, třezalku, dabécii i tavolník

Časný řez prospívá keřům, které kvetou na mladých výhonech. Právě jejich tvorbu seříznutím podpoříme. Do léta stihnout dorůst a nasadit na květ. Řezem je navíc udržujeme košaté.

Keře, které kvetou časně zjara a už nyní si chystají pupeny, v březnu nestříháme, neboť bychom se o květy připravili. Ale u druhů, které kvetou až v létě či na podzim, si hlubokým řezem naopak zajistíme bohatou záplavu květů.

U hortenzií záleží na druhu

Hortenzie jsou výjimečně krásné kvetoucí keře, ideální pro polostinná místa. Všem oblíbeným zahradním druhům svědčí vlhká a humózní půda. Ovšem optimální řez se u jednotlivých druhů hortenzií velmi liší a vyplatí se správný postup dodržovat, pokud si přejeme keře obalené květy.

Hluboké seříznutí prospěje v předjaří hortenzii latnaté (Hydrangea paniculata) a hortenzii stromkovité (Hydrangea arborescens), jejichž květy se objevují především na koncích mladých výhonů. To samé však neplatí pro ostatní druhy hortenzií – pro hortenzii velkolistou (Hydrangea macrophylla), hortenzii dubolistou (Hydrangea quercifolia), hortenzii pilovitou (Hydrangea serrata), a hortenzii drsnou (Hydrangea aspera). U těchto druhů v předjaří odstraníme pouze suché a poškozené větve. Radikálním řezem, který prospívá hortenzii latnaté a stromkovité, bychom se u těchto druhů o květy naopak připravili. Tvoří se až na dvouletých a starších výhonech. Pokud potřebujeme zmladit přestárlé keře, nejstarší výhony vyřezáváme postupně, každý rok jich odstraníme pouze několik.

Ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis)Ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis)Autor: guentermanaus / Shutterstock.com

Řez oblíbených, v létě kvetoucích keřů

Ořechokřídlec klandonský (Caryopteris x clandonensis) je opadavý keř, který v srpnu rozkvétá vonnými květy se vzácnou modrou barvou. Kromě toho, že zkrášlí pozdně letní a podzimní zahradu, poskytuje kvetoucí ořechokřídlec také výjimečně bohatou pastvu včelám, čmelákům a motýlům. Aby hojně kvetl, časně zjara jej hluboce seřízneme a podpoříme tak růst nových letorostů, které se poté květy přímo obalí. Teplomilný ořechokřídlec je odolný vůči suchu a můžeme jím zpestřit suchomilné trvalkové výsadby.

Latnatec křížený (Ceanothus x delilianus) je stálezelený keř, na němž se od července do srpna objevují květenství, laty, plné světle modrých, indigových či růžových květů. Časně jarní hluboký řez, kdy výhony zkrátíme až na třetinu, kvetení podpoří. Latnatec skvěle snáší horko i sucho, hodí se i do suchomilných štěrkových záhonů a na exponovaná místa.

Mochna křovitá (Potentilla fruticosa) je hustě větvený, 0,5-1,2 m vysoký opadavý okrasný keř, který vytrvale kvete od června až do listopadu. Květy jsou až 4 cm velké, a dle kultivaru tmavě či světle žluté, měděné, červené, růžové, bílé nebo krémové. Aby se v létě rozvily ve velkém množství, je třeba výhony mochny v předjaří radikálně seříznout až na jednu třetinu délky. Mochně prospívá dostatek vláhy a slunce nebo lehký stín. Na půdu je nenáročná. Hodí se na nízké živé ploty, do trvalkových záhonů i smíšených výsadeb keřů, pěkně doplní například růže.

Tavolníky jsou velmi dekorativní keře, které se v létě obalí bílými, růžovými nebo karmínovými květy. Především tavolník japonský (Spiraea japonica) je třeba zkrátit nízko u země. Tavolníky kvetou na nových výhonech, proto se bohaté kvetení nepřipravíme – právě naopak. Hodí se jak do smíšených výsadeb dřevin, ke zpevnění břehů a na živé ploty, tak do trvalkových záhonů, neboť jsou nejvýše metr vysoké. I když nekvetou, na jejich husté olistění a kompaktní tvar je pěkný pohled. Každoroční časně jarní hluboký sestřih nejen podpoří kvetené, ale přispěje i k zachování kompaktního, košatého tvaru keřů.

Dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica), zvaná irský vřes, se skutečně vřesu podobá, alespoň zdálky. Má s ním i shodné nároky na půdu – svědčí jí zemina lehká a kyselá. Dabécie je až půl metru vysoká, stálezelená a košatá. V pozdním létě se obalí drobnými, avšak velmi početnými a okouzlujícími kvítky. Aby se spodní části výhonů nevyholovaly a keříky bohatě kvetly, vyžadují každoroční předjarní sestřih až o dvě třetiny délky.

Třezalka kališní (Hypericum calycinum) a hortenzie velkolistoá (Hydrangea macrophylla)Třezalka kališní (Hypericum calycinum) a hortenzie velkolistoá (Hydrangea macrophylla)Autor: Dana.S / Shutterstock.com

Třezalka kališní (Hypericum calycinum) je velmi ozdobnou půdopokryvnou dřevinou, vhodnou do nízkých živých plůtků, do trvalkových záhonů i k pokrytí holé půdy svahů. Tvoří nejvýše půl metru vysoké keříky, jejichž poléhavé výhony v létě a počátkem podzimu obalí velké, zářivě žluté a nektarodárné květy. Zlatožluté květy odrůdy Hidecote, jsou až 6 cm velké. V humózní půdě se jí daří na slunci i ve stínu. Aby dobře rostla a kvetla, potřebuje však třezalka hluboký jarní sestřih. Výhony zkrátíme až o dvě třetiny. Podobně jako u ostatních keřů je lze využít k řízkování.

Akční letáky