Merlík všedobr. Možná o takové rostlině slyšíte poprvé v životě. To by ani nebylo moc překvapivé, protože svá léta slávy už má za sebou. A to je rozhodně veliká škoda, protože se jedná o bylinku, která má na člověka spoustu pozitivních účinků.
Tato bylinka je vedena pod pojmem plevel, což je vzhledem k rychle prorůstajícím kořenům a utlačování jiných rostlin, pravda. Ale jak moc dobře víte, není plevel jako plevel. Pojďme si o merlíku napsat něco více, ať víme, o jaký poklad se ochuzujeme.
Merlík všedobr
Jedná se o léčivku, která byla v dřívější době pěstována pro své rozmanité vlastnosti. Dá se využít jak v kuchyni, tak k léčbě určitých lidských neduhů. Merlík je chlupatá, žlutozelená, vytrvalá rostlina, která s největší pravděpodobností pochází z jihovýchodní Evropy. Lodyha dosahuje 20 - 60 cm a kořeny jsou prorostlé hluboko do země. Vyskytuje se tam, kde je vlhčí půda – ta může být jakákoliv. Kde rozhodně růst ale nebude, je stín, světlo je pro tuto bylinku nesmírně důležité. Z toho vyplývá, že merlík potkáte na rumištích, v příkopech, podél cest nebo na břehu kolem vody.
Jestliže si ho budete chtít pěstovat na zahradě, můžete, v zahradnictví na něj občas narazíte. Najděte mu slunečnější stanoviště a dostatečně mu půdu pravidelně vlhčete. Nic víc od vás potřebovat nebude. Pro ty, kteří zahradu nevlastní, a přesto je merlík zajímá, máme dobrou zprávu! Můžete ho pěstovat i v kontejneru na balkoně či terase.
Merlík jako léčivka
Merlík má antiseptické účinky, využívá se jako projímadlo, ale i na podporu trávení. Využití najde i u otevřených vředů, ran a nejrůznějších boláků. Kořen se používá zevně ke změkčení a lepší odlučování ložisek lupenky. Merlík se pyšní obsahem tříslovin, slizu, saponinů, vitamínem B1 a C, draslíkem, železem, flavonoidy, vápníkem a kyselinou šťavelovou.
Merlík v kuchyni
Merlík se pěstoval na zahrádkách jako listová zelenina, když zrovna nebylo nic moc k sehnání. Listy se dosti podobají špenátu, proto možná byl dříve využíván místo něj a lidé ho lidově pojmenovali „planý špenát“. Takto jako přílohu si ho lidé i servírovali na stůl. Jednoduše podušené listy s octem, olejem, solí a česnekem.
V době nedobré (během 2. světové války) se využívaly i mladá semena, která se drtila do obilné kaše. Listy se mohou vhodit i do zeleninového salátu, do něhož se hodí spíše ty mladší, protože při nástupu léta už jsou listy tužší. Přidáním merlíku do pomazánky či polévky rozhodně nic nezkazíte, naopak! Pokud máte rádi chřest, zkuste si místo chřestu připravit merlík, za zkoušku nic nedáte a budete o jednu novou chuť moudřejší.
Zdroje: www.bylinkyprovsechny.cz, www.denik.cz, bylinkopedie.cz