Zdroj: www.magazinzahrada.cz, www.ceskestavby.cz, www.ruze.cz
Pokud byste si chtěli popínavé růže vysadit na vlastní zahradu, předně si budete muset vybrat vhodný druh, a to nejen na základě vlastních preferencí, ale také s přihlédnutím k typu konstrukce, ke které rostliny zasadíte. Pnoucí růže se v zásadě dělí do dvou skupin: ta první se vyznačuje silnými, nepoddajnými šlahouny a dlouhou dobou kvetení, ta druhá kvete jen v průběhu června a července, ale zato s mnohem větší intenzitou.
Climbery
Růže z první skupiny, tzv. climbery, potřebují vyvazovat k pevné konstrukci do vodorovných linií, protože mají tendenci nakvétat jen na vrcholcích výhonů, kam dopadá nejvíce slunečních paprsků. Výhony dorůstají délky 2 až 3,5 metru a většinou nakvétají velkými, plnými květy.
Rambler
S růžemi z druhé skupiny se setkáte pod označením rambler. Jejich výhony jsou ohebné a ochotně vyrostou do čtyřmetrové výšky, přičemž některé kultivary se vytáhnou až do šesti metrů. Kvetou většinou jen jednou za sezonu a jejich květenství jsou drobnější, šlahouny však bývají květy natolik obsypány, že skrze záplavu květů ani nevidíte listy.
Protože popínavé růže nemají vlastní úponky, jimiž by se samy přichycovaly k opoře či stěně, musíme je ke konkrétní konstrukci připevnit plastovými úvazky či pevnými provázky; pozor na pozinkované drátky, které se mohou na slunci příliš rozpálit a rostlině ublížit. Stejné riziko hrozí také u kovových oblouků a podobných konstrukcí. Kov by se měl natřít nejlépe světlou barvou, aby sluneční paprsky nepohlcoval.
Pnoucí růže
Nátěr budou ovšem vyžadovat také konstrukce dřevěné, a to kvůli potřebě vyšší odolnosti a životnosti. Růže vydrží růst v zahradě po dlouhá léta a bylo by škoda, kdyby se zhroutily společně se ztrouchnivělou treláží. Dřevěné opory nevsazujte přímo do země, přišroubujte je raději k betonovým patkám či pásům kousek nad zemí.
Růže sice ve váze vypadají jako křehké květinky, ale výhony jejich vzrostlých mateřských rostlin mívají velkou váhu. Nepodceňte proto sílu konstrukce a vyhněte se levným skládacím loubím z plechových trubiček, které se do dvou let rozpadnou.
Rostliny vysazujeme nejméně 10 cm od opory, aby měly dostatek místa pro růst. U zdi nebo u stromu může být tato vzdálenost až půl metru, protože těsně u stromů a domovních zdí bývá příliš suchá půda a růžím by se tu nedařilo. Myslete také na to, že růže nejlépe kvetou na slunečném stanovišti, avšak letní úpal jim může květy i popálit. Pouštní podmínky na jižní straně zahrady tedy nebudou za tropických veder to pravé, zvolte raději jihozápadní, západní či jihovýchodní orientaci.
