Pnoucí růže dokážou vytvořit romantickou atmosféru v jakékoli části zahrady. Sluší jim to jak u moderně pojatého posezení, tak okolo staré lavičky u popraskané zdi. Růžové treláže a oblouky vdechnou zahradě kouzlo zámeckého parku. Pojďme se pokochat pohledem na ta nejkrásnější růžová zákoutí.
Zdroj: www.magazinzahrada.cz, www.ceskestavby.cz, www.ruze.cz
Pokud byste si chtěli popínavé růže vysadit na vlastní zahradu, předně si budete muset vybrat vhodný druh, a to nejen na základě vlastních preferencí, ale také s přihlédnutím k typu konstrukce, ke které rostliny zasadíte. Pnoucí růže se v zásadě dělí do dvou skupin: ta první se vyznačuje silnými, nepoddajnými šlahouny a dlouhou dobou kvetení, ta druhá kvete jen v průběhu června a července, ale zato s mnohem větší intenzitou.
Climbery
Růže z první skupiny, tzv. climbery, potřebují vyvazovat k pevné konstrukci do vodorovných linií, protože mají tendenci nakvétat jen na vrcholcích výhonů, kam dopadá nejvíce slunečních paprsků. Výhony dorůstají délky 2 až 3,5 metru a většinou nakvétají velkými, plnými květy.
Rambler
S růžemi z druhé skupiny se setkáte pod označením rambler. Jejich výhony jsou ohebné a ochotně vyrostou do čtyřmetrové výšky, přičemž některé kultivary se vytáhnou až do šesti metrů. Kvetou většinou jen jednou za sezonu a jejich květenství jsou drobnější, šlahouny však bývají květy natolik obsypány, že skrze záplavu květů ani nevidíte listy.
Protože popínavé růže nemají vlastní úponky, jimiž by se samy přichycovaly k opoře či stěně, musíme je ke konkrétní konstrukci připevnit plastovými úvazky či pevnými provázky; pozor na pozinkované drátky, které se mohou na slunci příliš rozpálit a rostlině ublížit. Stejné riziko hrozí také u kovových oblouků a podobných konstrukcí. Kov by se měl natřít nejlépe světlou barvou, aby sluneční paprsky nepohlcoval.
Růže sice ve váze vypadají jako křehké květinky, ale výhony jejich vzrostlých mateřských rostlin mívají velkou váhu
Nátěr budou ovšem vyžadovat také konstrukce dřevěné, a to kvůli potřebě vyšší odolnosti a životnosti. Růže vydrží růst v zahradě po dlouhá léta a bylo by škoda, kdyby se zhroutily společně se ztrouchnivělou treláží. Dřevěné opory nevsazujte přímo do země, přišroubujte je raději k betonovým patkám či pásům kousek nad zemí.
Růže sice ve váze vypadají jako křehké květinky, ale výhony jejich vzrostlých mateřských rostlin mívají velkou váhu. Nepodceňte proto sílu konstrukce a vyhněte se levným skládacím loubím z plechových trubiček, které se do dvou let rozpadnou.
Rostliny vysazujeme nejméně 10 cm od opory, aby měly dostatek místa pro růst. U zdi nebo u stromu může být tato vzdálenost až půl metru, protože těsně u stromů a domovních zdí bývá příliš suchá půda a růžím by se tu nedařilo. Myslete také na to, že růže nejlépe kvetou na slunečném stanovišti, avšak letní úpal jim může květy i popálit. Pouštní podmínky na jižní straně zahrady tedy nebudou za tropických veder to pravé, zvolte raději jihozápadní, západní či jihovýchodní orientaci.
