Se sklizní na přezimování mrkve jako dvouletky na semeno není třeba spěchat. Mrkev snese i menší mrazíky a pozdější sklizeň nám zkrátí dobu nutnou pro přezimování, která může být problematická z hlediska skládkových chorob. Také sklep je později již chladnější a mrkvovým kořenům v takovém studeném sklepě bude lépe než v teplém, jaký bývá ještě začátkem podzimu, kde začnou mnohdy rašit.

Sklizeň mrkve na semeno

Mrkev na semeno sklízíme v říjnu nebo v listopadu, ideálně za suššího počasí. Je-li ráno mrazík, necháme nať rozmrznout. Pokud jsme seli klasicky na záhon do roviny a je sucho, pomůžeme si při tahání kořenů mrkve rýčem a z boku je před vytažením podryjeme a nadzvedneme. Je-li vlhko nebo rostly kořeny na hrůbcích, jdou obvykle tahat ven z půdy bez podrytí. Sklízíme opatrně tak, abychom kořeny nepoškodili, vždy i s celou natí. Při sklizni domácí mrkev krásně typicky mrkvově voní. Již při sklízení si můžeme udělat předvýběr a jako předpokládané semenice si odkládat pěkné rostliny.

Výběr rostlin podle vzhledu kořene i nati

Při výběru na osivo si mrkve vyložíme na plochu a posuzujeme vždy celou rostlinu i s natí. Kořen by měl být u budoucích semenných rostlin dobře vyvinutý, rovný, hladký, nevětvený, zdravý, bez napadení chorobami nebo pochmurnatkou mrkvovou. Dbáme, aby kořeny byly odrůdově typického tvaru (některé sorty mají kořeny vřetenovité, jiné jsou válcovité apod.) i barvy a celý kořen byl dobře probarvený. U odrůd, které mají sklon k takzvané zelenohlavosti (zelenání vrcholků kořene, který vyčnívá nad povrch půdy), dáme přednost těm mrkvím, které nemají zelený vršek, což jsme ale ideálně zajistili přihrnutím, nakopčením půdy ke kořenům již dříve.

Vedle kořene sledujeme při výběru také listy. Mrkvová nať má být jemná, spíše spořejší, menší (nikoliv zbytečně mohutná a velká), zdravá, bez známek chorob, s malým, úzkým vegetačním vrcholem. Poměr kořene a nati je vyvážený, harmonický. Vybereme co největší počet kořenů, větší, než který plánujeme příští rok vysazovat, protože počítáme s určitými ztrátami.

U vybraných nejlepších mrkví poté ořízneme nožem nať asi 1-2 cm nad kořenem nebo ji šetrně ukroutíme rukou, vždy tak, abychom nepoškodili srdéčko, které bude základem květenství v druhém roce.

Přezimování semenic mrkve doma i venku

Kořeny uložíme ve sklepě do písku stejně, jak jsme zvyklí u běžné mrkve na konzum. Máme-li dobrý sklep, lze je mít také volně v bedničce nebo na hromadě. Ve sklepě uložené odrůdy zpočátku kontrolujme, zda je nenapadají slimáci, kteří vyžerou vegetační vrchol a mrkev je pak pro semenaření znehodnocena. Budoucí semenice skladujeme při gengelském semenaření odděleně od konzumních kořenů, abychom je omylem v zimě nesnědli, vždy s označenou odrůdou.

Mrkev na semeno lze zkusit také přezimovat v půdě. Buď přímo na záhonu, kde rostla - pak pro jistotu přihrneme vrcholky kořenů půdou jako ochranu před holomrazem. Nebo vyryté kořeny bez natě založíme zpět do půdy a označíme si místo uložení. Rizikem přezimování venku mohou být hlodavci, kteří v zimě hledají něco chutného k snědku.

Jak zabránit křížení odrůd?

Semenářsky je mrkev cizosprašným druhem a v době květu tak můžeme doma na zahradě na osivo pěstovat jen jednu odrůdu, aby zůstala čistá a nezkřížená. V prvním vegetačním roce, kdy tvoří kořeny a nekvete, však můžeme pěstovat více odrůd současně vedle sebe a nemusíme mít strach z jejich zkřížení, jak se někdy zbytečně obávají začátečníci. V prvním roce si například vysejeme a vyzkoušíme několik odrůd, a na semenaření v druhém roce vybereme z nich jednu, která se nám jeví v našich podmínkách jako nejlepší. Tu pak necháme kvést a semenaříme.