Štědřenec má už v samotném názvu „pohodu“. Jedná se o okrasnou dřevinu, která vás potěší nejen svou nezaměnitelnou vůní, ale i záplavou žlutých kvetoucích kaskád.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)

Jedná se o poměrně vysoký opadavý keř nebo stromek, který má pravlast na jihu Evropy. Narazit na něho můžete nejen ve Francii, ale také na jižní straně Alp, na severní části Apenin i na Balkáně. Možná ho znáte pod lidovým názvem „pravý zlatý déšť“. Častokrát dorůstá i výšky 7 metrů a jeho větve mohou být vzpřímené nebo převislé. V případě, že si ho vysadíte v blízkosti opěrné zdi, bude se pnout nahoru, stejně tak vám může svým převisem ozdobit zahradní cesty i pergolu, protože dokáže vytvořit dokonalou přírodní kulisu.

Květy jsou úchvatné, ale na plody pozor!

Bohaté hrozny žlutých motýlovitých květů se na štědřenci pravidelně objevují od dubna do června. Můžete si vybrat z odrůd s dlouhými i 30 cm nebo 50 cm hrozny, na nichž se často vyskytuje až 80 květenství. Po opylení se květy promění v dlouhé zelené lusky s hedvábnými chloupky.

Pozor!

Uvnitř se nacházejí semena ledvinovitého tvaru, která jsou prudce jedovatá. Obsahují zdraví nebezpečné látky jako například alkaloidy cytisin a labumin.

Kde se šťedřenci bude dařit štědře

Ze všeho nejvíce prospívá štědřenci slunné místo, chráněné před silným větrem. Nové sazenice by se vám v nehostinné lokalitě ani neujaly a slunce je nutné i pro vznik květů.

Zvolte vhodnou půdu a místo

Štědřenec se vám odvděčí za půdu s vyšším obsahem vápníku, ale bez obtíží se vyrovná téměř s každou půdou, protože je docela nenáročný. Nejlépe se mu daří v substrátu se zásaditým pH. Vyberte mu místo vždy s rozvahou, protože nesnáší přesazování. Na počátku zimy a v předjaří odstraňte přečnívající větve.

Která doba je vhodná pro výsadbu

Když se pro štědřenec rozhodnete, můžete si jej vysadit kdykoliv od jara až do podzimu. V případě, že zvolíte prostokořenné sazenice, je vhodnější začít s jejich pěstováním brzy na jaře nebo přibližně v polovině podzimu. Stačí je vsadit do předem připravené jámy.

Pokud jste zvolili lokalitu v jílovitých půdách, měli byste na dně jámy vytvořit drenážní vrstvu. Není od věci smíchat zeminu s kompostem, perfektně tak podpoříte další růst. A jestli chcete předem zabránit vysychání kořenového balu a růstu plevele, občas i kompostem mulčujte.

Zdroje: www.abecedazahrady.dama.cz, www.magazinzahrada.cz, www.prima-receptar.cz