Všimli jste si někdy na stromech uhnívajících plodů? Spousta z nich má na sobě bílé kruhy (skoro vypadají jako terč) a jsou zvláštně cítit. Právě jste se seznámili s postrachem zahrádkářů – moniliovou spálu. Napadá hlavně peckoviny – například třešně a višně.
Skoro to vypadá jako v pohádce, kdy zdravý strom napadne ničivá síla. V tomto případě jde o houbu Monilii (lidově zvanou hlízenka), která si brousí zuby na všechny dozrávající plody peckovin, aby je mohla pokrýt svou hnilobou.
A je jí jedno, jestli jde o drobné plody – třešně, višně (obzvlášť višeň plstnatá je k téhle nemoci náchylná) nebo o větší úrodu hrušek či meruněk. Krutý osud postihne všechny bezezbytku. Zpočátku se na dužinách či slupkách plodů objeví drobná hnědá místa, která se bleskově rozšiřují. Na nich pak nemoc vykreslí bílé kruhovité polštářky, které jsou tvořeny frutifikačními orgány hlízenky. Strom pomalu ale jistě začne ztrácet dech a jeho plody se stanou předzvěstí jeho budoucí smrti.
Na plodech se objeví hnědé fleky, které se zvětšují.
Klejtok – varovný signál
Také si lámete hlavu, jak téhle zkáze můžete zabránit? Popravdě, není to snadné, protože hlízenka dokáže člověka pěkně zmást. Napadené stromy se totiž chovají, jako by byly po dlouhé zimě zasažené mrazem. Listy sice vadnou, usychají, ale přesto se zuby nehty drží na větvích. Totéž platí i o květech. Varovným signálem je klejtok (gumovitý sliz, který se podobá pryskyřici). Ten se nejčastěji nachází na kmenech třešní, višní, broskvoní, meruněk a švestek. Tahle lepkavá hmota postupně přechází i na starší dřevo a poškozuje celý strom.
Klejtok je varovným signálem, že je se stromem něco v nepořádku.
Zasažené větve musí pryč!
Nejhorší na moniliové spále je, že je téměř přirozeně téměř nezničitelná. Je schopná přezimovat na plodech a větvích stromů. A s příchodem jara zaútočit znovu. Co teď? Jak poznáte, že zrovna váš strom je napadený? Zákeřná hlízovka si ráda vybírá oslabené stromy, kterým chybí (nebo naopak) přebývá vláha. Nebo jejichž plody jsou poškozené hmyzem či krupobitím. Abyste ji porazili, musíte být důslednější. Sledujte, v jakém stavu je strom (jaké má větve, plody), a zasažené části bez milosti ořežte a spalte.
Pozor!
Shnilé plody napadené moniliovou spálou nikdy nevyhazujte do kompostu, kde by se mohla infekce šířit dál. Raději je zakopejte do hluboké jámy a nechte rozložit přírodou.
hlízenka dokáže člověka pěkně zmást. Napadené stromy se totiž chovají, jako by byly po dlouhé zimě zasažené mrazem.
Sázka na měď
Bohužel ani po ořezání stromů nemáte jistotu, že je vyhráno. Zárodky z infikovaných větviček se mohou šířit vzduchem dál. A jakmile ucítí dobrou příležitost, zaútočí znovu. Proto je dobré začít s prevencí ještě v momentě, když se nic neděje. Zahrádkáři doporučují ošetřit strom mědí, tedy anorganickým fungicidem a baktericidem. Ne ale všechny odrůdy ho dobře snáší. Proto zjistěte, jak je na tom váš nemocný strom. Pak už musíte být jen „ve střehu“ a doufat, že se onemocnění nevrátí.
Zdroje: www.izahradkar.cz, www.ireceptar.cz
