Vřesy vyjmeme z kontejnerů a vysadíme do truhlíku či jiné nádoby.
Zdroj: Kira_Yan / Shutterstock.com

Půvabné vřesy a vřesovce nadělají spoustu parády venku za oknem či na balkoně

Milujete vřesy, ale nemáte prostor na vybudování vřesoviště? Krásu kvetoucích vřesů a vřesovců si můžeme užívat i venku za oknem, na terase či na balkoně. Při dodržení základních pravidel můžeme pěstovat tyto rostliny celoročně venku v nádobách.

Vřesy a vřesovce se velmi hodí i pro pěstování v nádobách. Truhlíky a květináče osázené těmito keříčky budou pěkné po celý rok, nevyžadují příliš péče a  patří proto mezi nejvhodnější trvalky pro balkóny. V nádobách navíc velmi snadno splníte specifické nároky vřesů a vřesovců na půdu, která musí být kyselá, lehčí a dobře propustná. Při troše péče v nich porostou po mnoho let a nádoby můžete na stejném místě ponechat i v zimě. Raději je však izolujte proti promrznutí.

Vřesy a vřesovce můžeme pěstovat i v nádobách.

Vřesoviště v truhlíku

Jednotlivé druhy lze kombinovat tak, aby nádoby kvetly po většinu roku:

  • Pro pěstování v nádobách se nehodí choulostivější vřesovec brvitý (Erica cilliaris), který i na záhoně vyžaduje důkladnou ochranu proti promrznutí.

    Od ledna do března kvete například nádherný vřesovec pleťový (Erica carnea).
  • Od poloviny léta do poloviny podzimu rozkvétají tmavorůžové hrozny vřesovce těkavého (Erica vagans). Tento druh není tolik náročný na kyselé pH půdy.
  • vřes obecný (Calluna vulgaris) byl vyšlechtěn do stovek atraktivních odrůd různých barev (od bílé přes růžovou, lososovou po tmavorůžovou), které kvetou od června prakticky až do prosince. Například v září a listopadu rozkvétá kultivar vřesu obecného s tmavorůžovými květy „Annemarie“. 

Různé kultivary vřesu a vřesovce se liší rovněž tvarem – některé mají větvičky více poléhavé, jiné vzpřímené. Odlišná může být i výška, od keříků plazících se nejvýše 5cm od země po rostliny až 30, a dokonce i 80 cm vysoké.

Výsadba a péče

Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník.

  • Jednotlivé sazenice by se měly vysazovat v rozestupech kolem 20 cm.
  • Volné plochy mezi nimi můžete pokrýt kůrovým mulčem.
  • Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).
  • Aby byly kompaktní a košaté, jednou ročně vřesy zastřihněte, zkraťe o třetinu až polovinu. Vhodná doba je po odkvětu.

Je třeba zalévat měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Tvrdá vřesům nesvědčí kvůli obsahu vápníku.

I když jsou vřesy a vřesovce poměrně odolné vůči suchu, při pěstování v nádobách substrát raději příliš vyschnout nenechávávejte – postačí ovšem mírně vlhký, vhodná je rovněž drenáž na dně nádoby. Vřesovce preferují vlhčí půdu nežli vřesy.

Vřesovce můžeme pěstovat i za oknem či na balkoně.

Vhodní partneři

  • Vřesy a vřesovce lze v nádobách doplnit i dalšími rostlinami, například splývavým drobnolistým břečťanem a barvínkem, které snesnou kyselý substrát, i pozdně kvetoucími ocůny.
  • Podobné nároky jako vřesy má i libavka hrotitá (Gaultheria mucronata), která se na sklonku léta obsypává růžovými, kulatými plody, které vynikají na pozadí sytě zelených listů. 
  • Spolu s vřesy můžete v prostorných nádobách pěstovat i pohledné, keříčkovité kanadské brusinky a borůvky, které dávají bohatou úrodu zdravých plodů.

Akční letáky