Fuchsie sluníčko vydrží, ale nesnese rozpálený květináč
„Na horkém jižním balkonu může zálivka fuchsii i zahubit. Voda nalitá do rozpálené zeminy kořeny jednoduše uvaří. Přirozeně rostliny koření v zemi, ve stabilní teplotě kolem 10 °C. V přírodě rostou fuchsie pod korunami listnatých stromů, v kypré lesní půdě, kde na ně občas zasvítí paprsky mezi putujícím stínem. Když fuchsii ze země vyndáme a pěstujeme v květináči, musíme na to myslet,“ vysvětluje Pavel Sucharda.
fuchsie
Poznatky a především rady manželů Suchardových jsou cenným zdrojem pro každého, kdo by svou fuchsii rád viděl krásnou a kvetoucí. A kdo žádnou zatím nepěstuje, nejspíš po ní zatouží nad čtyřmi stranami Receptáře 9/2014, které autorka nazvala Vášeň jménem fuchsie. Se zkušenými pěstiteli si povídala o tom, co je důležité vědět o substrátu, sázení, hnojení, ochraně před škůdci, tvarování fuchsiového stromku, způsobech přezimování a mnohém dalším.
15 odrůd jabloní slovem i obrazem
Jabloně patří v Česku mezi nejrozšířenější ovocné stromy, jejich plody mezi nejoblíbenější, všestranně využívané tuzemské ovoce. Nejlepší jablka si přitom můžeme vypěstovat na vlastní zahradě.
odrůdy jabloní
Jabloně v českých zahradách jsou cizosprašné, a tak každá odrůda musí být opylena pylem jiné odrůdy. Na malé zahradě, kde pěstujeme více odrůd, většinou nebývají s opylením problémy.
V zářijovém Receptáři, v článku Letní a podzimní odrůdy jabloní, najdete řadu pěstitelských informací a také popisy a fotografie plodů deseti letních a pěti podzimních odrůd.
Které plody rostou za domem, chatou či chalupou
Jak vypadají plody hlohu, trnky, bezu, brslenu, ptačího zobu, kaliny, svídy, zimolezu, střemchy a dalších listnatých keřů, které často rostou někde za humny? A co by se stalo, kdyby dužnaté plody ochutnaly děti?
Odpovědi přináší zářijový Receptář pod titulkem Naše barevné plody. Udělejte si představu o tom, které bobule by mohly dětské zdraví ohrozit.
hloh
Mungo, navy, černé oko, bílá ledvina…
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Všechny druhy fazolí před vařením máčíme.
- Chceme-li fazole podávat jako hlavní pokrm, počítáme s asi 10 dkg suchých fazolí na osobu.
- Všechny fazole nadýmají, proto se doporučuje vařit je s kořením, které od nadýmání odpomáhá (kmín, tymián, saturejka či majoránka).
- Bílé fazole velmi dobře chutnají v trochu pozapomenuté podobě: zadělávané světlou jíškou a ochucené solí, octem, cukrem a tymiánem (fazole na kyselo).
Rady do kuchyně i ty pěstitelské najdou zájemci v devátém vydání Receptáře 2014 na dvoustraně nazvané Fazole vládnou světu.
- Červeným, respektive barevným fazolím svědčí kombinace s cibulí, paprikou, rajčaty (protlakem), uzeninou a masem.
- Barevné fazole se používají na guláše…
Karkade od jara do podzimu
Ibišek súdánský známý pod severoafrickým názvem karkade je jednoletý, proto se každý rok nově množí, a to semeny. „Vyséváme je koncem února do květináčků o průměru 10—12 cm (do jednoho květináčku jedno semínko) a do zeminy pro dospělé rostliny, mírně ji zalijeme a květináčky umístíme na teplé slunné místo,“ radí článek Jak na ibišky, který tak odpovídá na čtenářské dotazy k červnovému článku o využití karkade.
ibišek
Jak se šlechtí réva
Při oplodnění dozrálé blizny se má otcovský pyl setřepat do sáčků a štětečkem pak opatrně nanášet na blizny mateřského květu. „Všechna kvítka ovšem nedozrávají najednou, trvá to 4 až 6 dnů, a kdybych musel pyl pokaždé nanášet štětcem, trvalo by to hrozně dlouho,“ popisuje vinař a šlechtitel Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi to, čím se zabývá desítky let, a prozrazuje svůj postup:
„Otcovský hrozen jednoduše utrhnu, projdu mezi keři, na chvíli sundám ochranný sáček z mateřského květu, který otcovským hroznem popráším a zase ukryju do sáčku. Ušetřím tak spoustu času.“
jak se šlechtí vinná réva
Ale ještě další tři až pět let trvá, než se ukáže, jak úspěšný to byl šlechtitelský pokus. Pokud ano, trvá zhruba dalších devět let, než se z vybraných semenáčků může stát povolená pěstitelská odrůda. V zářijovém Receptáři vypráví osmdesátiletý Lubomír Glos podrobně o šlechtění odrůd révy vinné pod titulkem Nejlepší šlechtitel je příroda.
Září ve sklenicích
Bohatství ovocné úrody motivuje k zavařování. Ale jak to udělat, aby se mlsalové těšili na desítky skleniček se džemy a marmeládami po celou zimu? Překvapme je kombinacemi podle receptů Receptáře.
zavařování ovoce
Zázvor dodá hruškové marmeládě pikantnost, brusinky pro změnu příjemnou trpkost a také barvu. Jablečnou kaší nastavíme marmeládu z ostružin co do množství i chutě. Zkusit můžete i nasucho opražené ořechy ve švestkovém základu. Nechte se inspirovat nápady nazvané Zavařené vůně a chutě léta.
Dítě a zubní kartáček
Už v době, kdy děti prozkoumávají okolní svět nejvíce skrze svá ústa, nastává příležitost podstrčit jim zubní kartáček. Většinou je baví kartáček okousávat a hrát si s ním. Dítě se řadu věcí učí mimoděk, napodobováním. Je dobré, aby bylo přítomno situacím, kdy si čistí zuby rodiče nebo sourozenec. Nejspíš to bude chtít samo vyzkoušet. A pochopí, že se jedná o pravidelnou aktivitu.
dětský zubní kartáček
Pod titulkem Všechno je jednou poprvé můžete ve zdravovědné rubrice zářijového časopisu porovnat své zkušenosti s chováním dětí při prvním pobytu v mateřské škole, v první třídě nebo třeba u zubaře a dozvědět se od odborníků, jak je dobré se na tyto chvíle připravovat. Také o tom píše Receptář.
Nechtěl se chlubit cizím peřím
Obdobou plemene českých zlatých kropenek jsou zdrobnělé české slepice. Ty chová málokdo a většinou proto, aby toto krásné plemeno zachránil pro další generace. K takovým chovatelům patří Vladimír Záhora z Velké Bukoviny na Děčínsku. Před desítkami let na výstavě drobného zvířectva v německém Erfurtu ho natolik zaujaly expozice německých chovatelů se spoustou zajímavých plemen, že se rozhodl chovat pouze česká plemena.
zdrobnělé české slepice
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pod titulkem Češky jsou shánčlivé slepice přidává i své chovatelské zkušenosti s odchovem, snáškou, krmením a další.
V rozhovoru pro Receptář 9/2014 říká: „Proč se chlubit cizím peřím? A tak dnes po letech úspěšně chovám zakrslé české slepice, králíky české luštiče a české červené, z holubů české staváky a české bagdety. Chci mít aspoň malý podíl na tom, že tato plemena nezaniknou a budou našim chovatelům přinášet radost.“