obrázek z archivu ireceptar.cz

Půvabné rosničky a rosnice v teráriu

Roztomilé rosničky ke spokojenému životu v teráriu potřebují rozhodně více, nežli láhev a žebříček, na němž měly dříve předpovídat počasí. Ostatně, ač mají mnoho pozoruhodných schopností, meteorologický talent mezi ně, navzdory pověstem, zřejmě nepatří.

Rosničky (Hylidae) jsou patrně nejoblíbenější čeledí žab. Vzhledem k jejich půvabu se není čemu divit – žabky s velkýma očima a jemnou kůží přitahovaly pozornost odedávna, a snad ani v člověku, který se žab (zcela zbytečně) štítí, nemohou vyvolat žádnou nelibost. Nechybějí samozřejmě ani mezi terarijními druhy – lidé je pro potěchu chovali již v devatenáctém století.

Rosnice litoria fallaxRosnice litoria fallaxAutor: Archiv ireceptar.cz

Ze života rosniček

Zástupců čeledi rosničkovitých (čítající tři podčeledi)  najdeme na celém světě přibližně 600 druhů.  Rosničky jsou výbornými skokany i plavci, jejich oborem je však především šplh, mnoho tropických druhů je stromových a kladou vajíčka často do miniaturních jezírek v růžicích bromélií. Ostatní rosničky se spokojí s vodními nádržemi, ovšem některé jsou i v nich velmi starostlivými rodiči – nosí své potomstvo na zádech nebo pro pulce budují bezpečné přehrádky na březích.

Nejvíce rosničkovitých žab žije v tropech jižní Ameriky, naším jediným zástupcem zároveň snad nejznámější žabkou je rosnička zelená (Hyla arborea). V přírodě jí není snadné spatřit. Spíše ji uslyšíme nežli uvidíme – a to večer, v době námluv. Samečci, ač téměř nejdrobnější, mají ze všech našich žab nejsilnější hlas, který se nese kilometry daleko.

Záhada šplhu

Charakteristickým znakem rosniček jsou terčíky na koncích prstů, díky kterým dovedou šplhat po listech i stéblech s obdivuhodnou rychlostí a obratností. Známé je, že se dovedou pohybovat i po zcela hladkém, svislém skle.

Tajemství jejich dokonalé přilnavosti osvětlil až elektronový mikroskop.

  • Povrch terčíků je tvořen šestibokými buňkami, zevně mírně oddělenými – dovede proto kopírovat mikroskopické nerovnosti zcela přesně.
  • Do mezer mezi nimi je navíc vylučován sliz, který k přilnavosti rovněž přispívá.
  • Se šplhem souvisí i další anatomická uzpůsobení, jako je zalomení posledního článku prstů tak, aby mohl terčík dosedat k povrchu celou svou plochou.

Rosničky v teráriu

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Manipulace může jemnou kůži rosniček snadno poškodit a vést k infekci, do ruky je proto bereme pouze v nejnutnějších případech.

Protože zástupci čeledi pocházejí jak z tropického, tak  mírného pásu, nároky jednotlivých druhů se velmi liší. Velikost, vybavení větvemi a úkryty, osázení rostlinami a teplota i vlhkost musí odpovídat požadavkům druhu. Zjistit v odborné literatuře podrobné podmínky pro chov jednotlivých druhů je proto prvním krokem.

  • Tropická terária se hustě osazují vhodnou vegetací včetně epifitů a dostatkem větví.
  • Druhy mírného klimatu ocení spíše větší množství pozemních úkrytů a ke šplhu jim stačí vegetace nižší.
  • K vytápění jsou vhodné speciální topné kabely a desky, které se zabudovávají do dna, jako přídavné se v jednom místě používá bodové osvětlení vytvářející teplotní gradient, ovšem musí být umístěno vně terária z důvodu bezpečnosti jeho nájemníků.
  • K osvětlení je vhodná zářivka se spektrem podobným dennímu či vyšším podílem infračerveného záření.
  • Samozřejmostí je teploměr a vlhkoměr.
  • Vodní část terária – přesněji akvaterária – se vyhřívá topnými tělesy a udržuje v čistotě filtry pro akvária.
  • Rosničky jsou náchylné na kožní choroby, čistota terária je pro jejich zdraví zcela nezbytná.
  • Vlhkost nesmíme udržovat na úkor větrání, ale pravidelným rosením, hustým osázením, případně podzemním vytápěním.

Rosnice sinnáRosnice sinnáAutor: Archiv ireceptar.cz

Rosnice sinná, nejčastěji chovaná rosnička

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Naši rosničku zelenou lze chovat pouze s výjimkou udělenou ze zákona ministerstvem životního prostředí, neboť se jedná o chráněný druh.

Mezi častěji chované druhy patří například australská rosnice siná (Litoria caerulea). Vzhledem k tomu, že dorůstá až 10 cm, potřebuje terárium o rozměrech nejméně 50x50x100 cm.

  • Výška přesahuje základnu proto, že se jedná o stromový druh.
  • Nezbytným vybavením jsou proto bezpečně ukotvené větve, stěny obložené kůrou, které zvětšují „obytnou plochu“ a robustnější rostliny, které rosnici unesou.
  • Vlhké tropické terárium doplňuje vodní nádrž hluboká nejvýše 10 cm.
  • Teplota by se měla pohybovat mezi 26-29°, s nočním poklesem o 3-4°a s postupným poklesem na 15-20°v listopadu a prosinci.
  • Jako potrava slouží hmyz odpovídající velikosti – mouchy, potemníci, cvrčci, ale i žížaly a malá myšata. Rosnice jsou  stále při chuti a snadno i ztloustnou.