Dřevomorka domácí dokáže zničit celou chalupu: Nemáte ji doma?

Oblíbenou kratochvílí chalupářů bývá houbaření. Žádný však nestojí o houby v chalupě. Při troše smůly se i vám může přihodit, že na vás ve sklepě vykoukne typický žlutohnědý koláč s bílým okrajem – dřevomorka domácí.

Když už vás toto neštěstí potká, neotálejte a co nejdříve se poraďte s odborníkem. Amatérský boj s dřevomorkou domácí (Serpula lacrymans) by byl úporný a dlouhý a nepřináší dobré výsledky. Odstranění samotné plodnice, mimochodem jedlé, nic neřeší.

Jak ji poznat

Spolehlivě odhalit napadení a jeho rozsah bývá opravdu obtížné – pokud nenaleznete zmíněnou typickou plodnici. Tato obávaná dřevokazná houba nezpůsobuje každé poškození dřeva ani různé hniloby nebo tlení. Z existujících 20–25 druhů domovních dřevokazných hub je ale určitě nejnebezpečnější, protože roste nejrychleji a postačuje jí relativně nízká vlhkost dřeva (18–20 %). Spolehlivým indikátorem napadení je především zbarvení dřeva. Jestliže zdravé, původně světle žlutavé dřevo začne postupně tmavnout, hnědnout, je již určitě významně napadené. Řídit se barevnou škálou je proto jistější než hledat plodnice.

Jak se šíří?

Zralé plodnice dřevomorky vytvářejí velké množství výtrusů, které mají klíčivost až šest let. Ve vhodném prostředí z nich vyrostou jemné hyfy mycelia (vlákna podhoubí), které se rozrůstají na povrchu i uvnitř dřeva, kde vyvolávají hnilobný rozklad. Při nižší vlhkosti vzduchu přitom není na povrchu napadení houbou příliš patrné a v okamžiku, kdy se objeví plodnice, je již na nějaká opatření většinou pozdě.

Dřevomorka se rozrůstá v příznivých podmínkách, jimiž je uzavřený prostor s optimální vlhkostí a teplotou 22 °C, rychlostí až 2 m za rok. Šedohnědě zbarvené provazce jejího mycelia jsou až několik milimetrů silné a dokážou prorůstat i zdmi, pod omítkami, řídkým betonem či v minerálních zásypech.

Prevence

Obecně platí, že nejdůležitější prevencí je nevytvářet jí podmínky k růstu. To znamená udržovat ve všech prostorách maximálně možné suché a vzdušné prostředí. Je bezpodmínečně nutné zajistit, aby do objektu nevnikala dešťová voda nebo vzlínající půdní vlhkost.

První a nejdůležitější zásadou je ke stavbě a rekonstrukcím dřevěných částí chalup používat dostatečně vyschlé dřevo. Truhlářská vlhkost dřeva se pohybuje kolem 12 %, dřevěné prvky zdravých krovů mívají (podle ročního období) 13–15 % vody. Dřevomorka však potřebuje k růstu vlhkost alespoň 18 %. Zajímavé je, že když vlhkost dřeva překročí určitou výši (30 %), její činnost stagnuje. Její dřevokaznou roli pak často přebere například stejně nebezpečná popraška sklepní (Coniophora puteana), která neroste pouze ve sklepích, ale je častá i na záhlavích stropních trámů uložených ve zdi.

Pravda je, že dobře proschlé stavební dřevo s obsahem vody do 20 % se shání velmi obtížně, běžně se prodává dřevo podstatně vlhčí, které obsahuje kolem 40 % vody. Rozhodně se však vyplatí před začátkem stavby nechat si vlhkost používaného dřeva změřit.

Vždy rovněž platí, že lepší je stavět z opravdu tvrdého dřeva (akát, dub) než ze dřeva měkkého smrku. Vhodné jsou i dřeviny s vysokým obsahem pryskyřice, třeba borovice, douglaska či modřín.

Levnou prevencí napadení dřeva dřevomorkou je máčení, nátěr nebo postřik dřeva chemickým prostředkem. Dřevo se musí důkladně a opakovaně ošetřit některým z chemických fungicidních přípravků, vhodné jsou například Bochemit QB profi, Lignofix E profi, Adolit BAQ, Boronit nebo osvědčené Karbolineum. K postřiku lze použít třeba zahradní postřikovač. Při práci se dřevem je nutné pamatovat na to, že je to hygroskopický materiál, a musí tedy „dýchat“. Nikdy by se proto dřevo nemělo přímo dotýkat zdiva, i takzvaná pozednice (vodorovný trám probíhající podélně krovem) v patní části krovu musí být podložena lepenkou a ze tří stran volná pro přístup vzduchu.

Likvidace

Zjistit, kam až houba pronikla, bývá velmi těžké a bez pomoci odborníka se to obejde málokdy. Doporučovaný postup likvidace dřevomorky uvádí náš přední odborník na tuto houbu, mykolog Jaroslav Klán. Uvedené kroky je třeba udělat chronologicky.

1. Identifikujte druh houby a zjistěte, jak je vitální (může jít o dávné, stoleté napadení a houba již není živá). V tom případě se řiďte jen fyzikálním stavem dřevěného materiálu.

2. Zjistěte plošný rozsah poškození i stupeň rozkladu dřevní hmoty.

3. Napadené dřevo celé nebo jen napadenou část odstraňte ze stavby a spalte (neplatí pověra, že spory dřevomorky se s dýmem rozletují do vzduchu!). I drobné kousky dřeva pečlivě vyluxujte.

4. Ověřte, zda se houba nerozšířila do zdiva, do spár mezi cihlami, násypů, skříní a podobně.

5. Zdivo, násypy a hliněnou podlahu ošetřete tepelně, například propanbutanovým plamenem. Pokud je zdivo vlhké, plamen používejte velmi opatrně, neboť cihly a kameny horkem praskají a drolí se.

6. Chemicky ošetřete všechny plochy, kde byl zaznamenán výskyt, preventivně i plochy další. Je zcela zbytečné aplikovat fungicidní přípravky na dřevo špinavé, zaprášené, opatřené starými nátěry a podobně. Jestliže je dřevo výrazně napadené, vedle povrchu ho ošetřete rovněž do hloubky, ošetřete případně i zdivo (injektážemi, infuzemi).

7. K některým novým metodám likvidace houby je potřeba přistupovat opatrně, třeba mikrovlnným zářením nebo tepelným ošetřením (jako dřevo zpracované technologií ThermoWood). Likvidace dřevomorky ve dřevu gama zářením izotopem kobaltu je nespolehlivá, až neúčinná, zato všechna vývojová stadia červotoče, tesaříka a jiného hmyzu se ve vzácné starožitné komodě spolehlivě usmrtí.

8. Nové dřevěné prvky montujte dobře impregnované a zajistěte, aby se dřevo nedotýkalo navlhlého zdiva, kolem dřeva také musí proudit vzduch.

9. Pokud si na sanační práce objednáte odbornou firmu, v pracovní smlouvě požadujte delší záruční dobu, než je zákonná dvouletá, například 5–6 let. Časté recidivy hnědé hniloby způsobené dřevomorkou (a dalšími houbami) jsou důsledkem drobných opomenutí pracovníků firmy či jejich nekvalitní práce. Hniloba, často přirovnávaná k rakovině, se může znovu objevit do 2–3 let.