Tento vychytaný hrnec byl vynalezen francouzským matematikem a fyzikem Denisem Papinem v roce 1679.
Zdroj: shutterstock.com

Jak správně používat papiňák: Nedělejte zbytečné chyby, je to nebezpečné

Tlakový hrnec neboli papiňák vám ušetří nejen čas, ale i peníze. A můžete ho použít takřka na cokoliv. Jen je dobré vědět, jak správně ho používat a nevystavovat se zbytečným rizikům.

V dnešní poněkud zrychlené a uspěchané době je v kurzu rychlé, ale přitom kvalitní vaření. Přesně k tomu vám perfektně poslouží tlakový neboli Papinův hrnec, jehož služeb využívají české domácnosti již po desetiletí. Nejenže urychlí dobu vaření, ale jídlo je ve výsledku mnohem zdravější. V papiňáku lze dělat polévky, guláš, luštěniny, dokonce i brambory a rýži. Jestli jste milovníci masa, použijte ho i na hovězí plátky nebo vepřové koleno. Když bude hrnec správně těsnit, nic se vám nepřipálí a spotřebujete jen minimum tuku.

První zmínky o jeho používání

Tento převratný hrnec byl vynalezen francouzským matematikem a fyzikem Denisem Papinem v roce 1679 a získal si název právě podle jeho jména. Ovšem není zase tak moc známo, že předchůdce tlakového hrnce vznikl ještě o mnoho dříve. Bylo to na počátku 2. století a jeho autorkou byla žena, alchymistka Marie Židovka, známá též jako Marie Hebrejka nebo Miriam Věštkyně. Kromě velkého počtu chemického vybavení vymyslela i tzv. kerotakis. Jde o hermeticky uzavřenou měděnou nádobu, v níž se ohřívaly různé látky pod zvýšeným tlakem v páře.

Maso je většinou hotové do půl hodiny, luštěniny do 15 minut, brambor se dočkáte za 10 minut a těstovin dokonce už za 5 minut. Maso je většinou hotové do půl hodiny, luštěniny do 15 minut, brambor se dočkáte za 10 minut a těstovin dokonce už za 5 minut. Zdroj: shutterstock.com

Je to o fyzice

Princip tlakového hrnce spočívá ve vyšším tlaku i teplotě. Za běžného tlaku je nejvyšší možná teplota 100 °C, kdežto v papiňáku lze dosáhnout teploty až 130 stupňů. Utěsněná poklice a stěny z oceli zajistí intenzivnější chuť a vůni, protože zůstanou pod pokličkou. Vaření v tlakovém hrnci je až třikrát rychlejší než v obyčejném, který je pouze přiklopený pokličkou. Takže jde i o skvělou úsporu energie a vyšší zachování kvality připraveného pokrmu. Jídlo si tak totiž uchová více vitamínů a minerálů, maso bude plné šťávy, chutnější a voňavější. A navíc vysoká teplota dokonale zlikviduje veškeré bakterie.

Nevařte déle, než je potřeba

U každého pokrmu je důležitá správná doba vaření. Proto nepřekračujte stanovenou dobu, pokrm by se rozvařil a zbytečně byste přišli o velké množství cenných látek. Minuty počítejte od chvíle, kdy z ventilu začne utíkat pára. Maso je většinou hotové do půl hodiny, luštěniny do 15 minut, brambor se dočkáte za 10 minut a těstovin dokonce už za 5 minut.

Obavy z výbuchu hoďte za hlavu

Vyhýbáte se tlakovému hrnci ze strachu z exploze? Nemusíte. Současné hrnce z kvalitní nerezové oceli jsou opatřené několika bezpečnostními ventily. Důvodem výbuchu papiňáku je pouze zanedbaná údržba a nesprávné používání. Nejlepší je vždy dodržovat pokyny v manuálu od výrobce a po každém použití hrnec pečlivě vyčistit.

Nikdy hrnec nepřeplňujte

Před samotným použitím hrnec vždy předem zkontrolujte, a to hlavně veškerá těsnění a ventily. Nic by nemělo být zanešené. Častým důvodem nezdárné akce může být i předimenzování hrnce. Vždy plňte nádobu tak do 2/3, kde je většinou i viditelná ryska pro maximální možné naplnění.

Nejprve vždy vařte pokrm na vysokou teplotu, ve chvíli, kdy se ventil zavře, sporák snižte na minimum. Nejprve vždy vařte pokrm na vysokou teplotu, ve chvíli, kdy se ventil zavře, sporák snižte na minimum. Zdroj: shutterstock.com

Pozor na potraviny, které zvětšují objem

Opatrní buďte při vaření hrachu, fazolí, čočky či cizrny nebo u dalších ingrediencí, které se vlivem vaření zvětší. S hrncem za každých okolností zacházejte opatrně, nikdy jej neotevírejte silou, když je natlakován! Nejprve vždy vařte pokrm na vysokou teplotu, ve chvíli, kdy se ventil zavře, sporák snižte na minimum.

Zdroje: www.decodoma.cz, www.vareni.cz, www.rady-kutilum.com

Akční letáky