Jak správně používat papiňák: Nedělejte zbytečné chyby, je to nebezpečné

Tlakový hrnec neboli papiňák vám ušetří nejen čas, ale i peníze. A můžete ho použít takřka na cokoliv. Jen je dobré vědět, jak správně ho používat a nevystavovat se zbytečným rizikům.

V dnešní poněkud zrychlené a uspěchané době je v kurzu rychlé, ale přitom kvalitní vaření. Přesně k tomu vám perfektně poslouží tlakový neboli Papinův hrnec, jehož služeb využívají české domácnosti již po desetiletí. Nejenže urychlí dobu vaření, ale jídlo je ve výsledku mnohem zdravější. V papiňáku lze dělat polévky, guláš, luštěniny, dokonce i brambory a rýži. Jestli jste milovníci masa, použijte ho i na hovězí plátky nebo vepřové koleno. Když bude hrnec správně těsnit, nic se vám nepřipálí a spotřebujete jen minimum tuku.

První zmínky o jeho používání

Tento převratný hrnec byl vynalezen francouzským matematikem a fyzikem Denisem Papinem v roce 1679 a získal si název právě podle jeho jména. Ovšem není zase tak moc známo, že předchůdce tlakového hrnce vznikl ještě o mnoho dříve. Bylo to na počátku 2. století a jeho autorkou byla žena, alchymistka Marie Židovka, známá též jako Marie Hebrejka nebo Miriam Věštkyně. Kromě velkého počtu chemického vybavení vymyslela i tzv. kerotakis. Jde o hermeticky uzavřenou měděnou nádobu, v níž se ohřívaly různé látky pod zvýšeným tlakem v páře.

Je to o fyzice

Princip tlakového hrnce spočívá ve vyšším tlaku i teplotě. Za běžného tlaku je nejvyšší možná teplota 100 °C, kdežto v papiňáku lze dosáhnout teploty až 130 stupňů. Utěsněná poklice a stěny z oceli zajistí intenzivnější chuť a vůni, protože zůstanou pod pokličkou. Vaření v tlakovém hrnci je až třikrát rychlejší než v obyčejném, který je pouze přiklopený pokličkou. Takže jde i o skvělou úsporu energie a vyšší zachování kvality připraveného pokrmu. Jídlo si tak totiž uchová více vitamínů a minerálů, maso bude plné šťávy, chutnější a voňavější. A navíc vysoká teplota dokonale zlikviduje veškeré bakterie.

Nevařte déle, než je potřeba

U každého pokrmu je důležitá správná doba vaření. Proto nepřekračujte stanovenou dobu, pokrm by se rozvařil a zbytečně byste přišli o velké množství cenných látek. Minuty počítejte od chvíle, kdy z ventilu začne utíkat pára. Maso je většinou hotové do půl hodiny, luštěniny do 15 minut, brambor se dočkáte za 10 minut a těstovin dokonce už za 5 minut.

Obavy z výbuchu hoďte za hlavu

Vyhýbáte se tlakovému hrnci ze strachu z exploze? Nemusíte. Současné hrnce z kvalitní nerezové oceli jsou opatřené několika bezpečnostními ventily. Důvodem výbuchu papiňáku je pouze zanedbaná údržba a nesprávné používání. Nejlepší je vždy dodržovat pokyny v manuálu od výrobce a po každém použití hrnec pečlivě vyčistit.

Nikdy hrnec nepřeplňujte

Před samotným použitím hrnec vždy předem zkontrolujte, a to hlavně veškerá těsnění a ventily. Nic by nemělo být zanešené. Častým důvodem nezdárné akce může být i předimenzování hrnce. Vždy plňte nádobu tak do 2/3, kde je většinou i viditelná ryska pro maximální možné naplnění.

Pozor na potraviny, které zvětšují objem

Opatrní buďte při vaření hrachu, fazolí, čočky či cizrny nebo u dalších ingrediencí, které se vlivem vaření zvětší. S hrncem za každých okolností zacházejte opatrně, nikdy jej neotevírejte silou, když je natlakován! Nejprve vždy vařte pokrm na vysokou teplotu, ve chvíli, kdy se ventil zavře, sporák snižte na minimum.