Ačkoliv na to nevypadá, šlehačka má za sebou už dlouhou historii. První zmínky o ní se datují do roku 1549, kdy byla součástí receptů kuchaře Cirstofora di Messisbugo. Později se o ní zmiňoval i Bartolomeo Scappii a další milovníci dobrých pokrmů. Vyšlehat šlehačku bylo v té době docela náročné. Protože šlehače tehdy ještě neexistovaly, vypomáhali si naši předkové vrbovými větvičkami nebo rákosím. Udělat z téhle sladké směsi našlehaný kopeček byla ale docela dřina. Ale když se to povedlo, stálo to za to! Žádný dort pak nechutnal tak božsky jako se šlehačkou!
Na videu uvidíte další tipy na tužší šlehačku:
Kypřič šlehačky
V dnešní době je výroba šlehačky o poznání lehčí. Průlomovým vynálezem v roce 1930 byl smetanový sifon, o který se přeli hned tři vynálezci - Charles Getz, G. Frederick Smit a Marshall Reinecke. Ať už ho vymyslel kdokoliv z nich, šlo o neuvěřitelně kouzelnou věc, která dokázala smetanu nejen našlehat, ale i vytvarovat do nádherného tvaru. K zahození samozřejmě nebyl ani vynález klasického šlehače, který se dnes prezentuje jako součást dražších kuchyňských robotů.
Přesto však spousta hospodyněk a mužů-gurmánů naráží na problém - šlehačka, ačkoliv je dobře vyšlehaná, tak moc nedrží. Po nějaké době na dortech či moučnících pak vypadá jako vyčpělý „smetanový závoj“, na který už nikdo nemá moc velkou chuť. Co s tím?
Šlehání, smetana
Tipy na tuhou šlehačku
Cukrář Josef Maršálek, který se smetanou pracuje často, se proto podělil o pět tipů, které by měly vaši „smetanovou čepici“ udržet co nejdéle. Když je budete dodržovat, máte velkou šanci, že smetana vaše pekařská a cukrářská díla nejen ochutí, ale i podstatně zkrášlí. Tak jděte na to!
Zásada první: Použijte správnou šlehačku
Kdepak, není šlehačka, jako šlehačka. Podle Josefa Maršálka je nejlepší kupovat 33% smetanu, ale pozor, ne v plastovém kelímku, ale v klasické papírové krabičce! Tento typ smetany obsahuje velký podíl tuků, který zajistí, že šlehačka pak bude držet tvar. Je tu ale jedna věc, se kterou byste měli počítat. Šlehačka bude sice bytelnější, ale její objem bude menší.
Zdobení Pavlova, šlehačka
Zásada druhá: Nepodceňujte chlazení
Smetana se bude šlehat lépe, když ji před šleháním dáte do chladničky vychladit na 8–10 °C. Spolu s ní dejte vychladit i mísu a šlehač, kterým budete smetanu zpracovávat.
Zásada třetí: Slaďte až poté, co „nabobtná“
Smetanu dochuťte až poté, co ji pořádně vyšleháte. Ke slazení používejte klasický krupicový nebo vanilkový cukr.
Zásada čtvrtá: Použijte sůl!
Nebojte se, solí nic nezkazíte. Naopak! Pokud dáte do smetany špetku soli, zvýrazníte tím chuť přidaného cukru. Když do smetanové hmoty zamícháte i pár kapek citronu, šlehačka pak mnohem lépe ztuhne.
Zdobení minidortíků, šlehačka
Zásada pátá: Ztužovač vynechte
Někteří lidé používají ke zpevňování šlehačky ztužovač. Vy to ale nedělejte. Tenhle přípravek totiž ničí smetanovou chuť a navíc i výrazně změní strukturu šlehačky.
Pokud tedy budete šlehat smetanu podle těchto doporučení, určitě žádné „chemické berličky“ už nebudete potřebovat!
