Dnešní možnosti domácího hnojení
Doba, kdy se chovala hospodářská zvířata v každém domě na vesnici, je ta tam. Krávy, prasata, slepice vyprodukovali chlévský hnůj, který byl většinou využíván jako jediné organické hnojivo pod užitkové plodiny a zeleninu. Jednalo se tedy o levné, a z dnešního hlediska ekologické hnojivo.
V dnešní době můžete koupit granulovaný hnůj. Pod brambory se nejčastěji používá kravský, který rozhodíte zjara na záhon asi dva týdny před výsadbou brambor. Důležité je jeho zapracování do půdy, aby se granule stačily alespoň částečně rozložit. Nejlepším hnojivem je samozřejmě čerstvý kravský hnůj. Pak je ovšem nutné hnůj zarýt nebo zaorat do záhonu na podzim, aby se stačil rozložit a zmírnila se tak koncentrace čpavku, která by způsobila popálení plodin. Máte-li dostatek kompostu, určitě s ním nešetřete a obohaťte jím půdu před výsadbou.
Pro úspěsné pěstování brambor je nutné půdu řádně prohnojit. Jak? Ukáže vám video:
Další možnosti hnojení
Aby se rostlinám dobře dařilo, je nutné znát základní fakta. Půda pro pěstování brambor musí být dobře propustná, mírně kyselá a obohacená o organický materiál. Brambory mají vysoké nároky na živiny v půdě. Důležité pro výživu mělkého kořenového systému jsou především minerální látky jako je dusík, draslík a fosfor.
brambory sklizeň
Zelené hnojení
Jak přidat minerální látky do půdy? Jde to velice jednoduše pomocí tzv. krycích plodin, které jsou pěstovány za účelem ochrany a obohacení půdy. Vysévají se na budoucí bramborové pole tak, aby je při podzimním rytí nebo orbě bylo možné zapravit do půdy. Nejčastějšími krycími plodinami jsou řepka, žito, jetel, vikev a další. Ideální jsou rychle rostoucí luštěniny.
Dřevěný popel nebo rašelina
Bramborám se nejlépe daří v kyselejší půdě s pH. 5,5-6. Přílišnou kyselost půdy zmírníte použitím dřevěného popela, který je zásaditý. Navíc obsahuje mnoho důležitých minerálních látek jako např. fosfor, draslík, hořčík nebo vápník. Naopak, potřebujete-li půdu okyselit, přimícháme do ní kompost nebo rašelinu. Rychlým řešením je zálivka z octové vody. Stačí půl lžíce octa na dva litry vody.
Nejlevnější organické hnojivo nejspíš vyhazujete!
Nejdostupnější a nejlevnější organické hnojivo pro brambory si pěstujete na vlastní zahradě. Posekanou trávu jednoduše navrstvěte na brázdy brambor. Tráva obsahuje velké množství dusíku, který je nezbytný pro zdárný růst bramborových natí.
Mulčem z posekané trávy zabráníte prorůstání plevele. Na jaře, kdy se ještě vyskytují přízemní mrazíky, prohřívá půdu nad vysázenými bramborami, a tím zabraňuje jejich poškození. Další velkou výhodou je, že navrstvenou trávu nemají rádi mravenci.
Hlízy brambor zůstanou čisté bez vyžraných míst od mravenců, kteří brambory napadají a ničí především v době velkého sucha a tepla. Tráva také udržuje vláhu v půdě. Máte-li dostatek tohoto rostlinného materiálu, můžete brambory dokonce pěstovat bez kopčení. Hrůbky vytvoříte přisypáváním posečené trávy.
Trik se starým povlakem na polštář
Zkuste zpracovat plevel, který byste z vlastní zahrady vyhodili. Stačí starý povlak na polštář, do něj postupně přisypávejte plevel, který ze záhonů vyplejete. Pokud nemáte dostatečné množství, přidejte posečenou trávu a v ideálním případě i posečené kopřivy. Naplněný povlak ponořte do nádoby s vodou a nechte louhovat deset až čtrnáct dní.
Poté povlak s organickou hmotou vytáhněte. Zbytky vysypte na kompost, zaprašte drceným vápencem a zaházejte hlínou. Použitím starého povlaku na polštář zabráníte semenům plevele, aby se dostala zálivkou zpět do půdy. Výluh na zálivku používejte zředěný vodou v poměru 1: 10.
Zpracujte organické zbytky
Stejným způsobem můžete připravit tekuté hnojivo z dalších organických rostlinných odpadů z domácnosti. Vhodné jsou rostlinné zbytky od vaření, banánové slupky, kávová a čajová sedlina apod. Do připraveného výluhu můžete vylévat a cedit vodu z vařených brambor, rýže, zeleniny, uvařených vajec.
Takto připravené hnojivo se může využít nejen na brambory, ale i další rostliny na vaší zahradě. Úroda brambor závisí na organickým hnojivem dobře obohacené půdě. Udělejte si pěstební plán, ve kterém si určíte, kde budete brambory pěstovat příští rok. Vyplatí se to. Budete mít víc času s půdou pracovat a připravíte ji na další bramborářskou sezónu.
Související články
Zdroje informací: www.youtube.com/watch
