Domácí semenaření

Právě nakupujeme semena na novou sezonu. U mnohých druhů je můžeme následně sami sklízet a uchovat, tudíž další nákupy nebudou nutné. Podmínkou je však nepořizovat si hybridní osivo (označení F1), jehož potomstvo by mělo neustálené vlastnosti. Naopak z vlastních semen odrůd, které nejsou hybridní, získáme potomky stejných vlastností. Snadno lze semenařit například hrášek, salát, rajčata, lilky, papriky, ředkvičky, kopr, roketu nebo letničky.

Složitější je postup u druhů, které kvetou až druhým rokem nebo se velmi snadno navzájem kříží (např. dýně s cuketami). Je třeba znát vhodný postup u jednotlivých druhů rostlin a sklízení semen pak bude nejen úsporou – mnohdy se stane přímo vášní.

Navíc takto můžeme uchovávat zajímavé odrůdy, které velké semenářské firmy neprodukují. Užitečné návody na semenaření jednotlivých druhů plodin v Receptáři v minulých letech publikoval Petr Dostálek ze společnosti Gengel, která se zabývá uchováváním starých a krajových odrůd. Podrobné postupy jsou k dispozici také v publikaci Pěstujeme si vlastní semínka, kterou si lze na Gengel.cz objednat.

Recyklované rozložitelné květináčky

Osivo máme připravené: Co dál?

Některé druhy je nutno předpěstovat, jiné lze sít přímo ven. Ovšem i u nich může být předpěstování výhodou. Sklizně se dočkáme dříve a zabráníme ztrátě semen, která je venku vždy mnohem větší. Předpěstovávat lze téměř vše kromě kořenové zeleniny, jako je karotka, mrkev, petržel či ředkvičky – té by přesazování neprospělo.

I když v samorozložitelných květináčcích, které celé sázíme do půdy, by neutrpěly ani jejich dlouhé a citlivé kořínky. Výsadba i s nádobkou, která se ve vlhké půdě sama rozloží, je velmi snadná a šetrná. A prodávané květináče z rašeliny či kokosového vlákna lze nahradit i domácími papírovými. Oblíbené jsou například kartonové ruličky od toaletního papíru. Jsou díky tloušťce trvanlivé, ovšem při výsadbě je raději důkladně promočíme, aby se rychleji rozložily.

Zdroj: Youtube

Délku lze upravit podle potřeby, většině druhů však hluboký prostor svědčí a dlouhé kořeny přesadíme bez poškození. Dno může zůstat i volné a nahradí ho podmiska – při výsadbě pak musíme sazeničku podebrat zezdola. Květináčky lze vyrobit i ze starého papíru, k tomuto účelu existuje dokonce i šikovná pomůcka v podobě hříbku. Čím menší nádobka, tím dříve bude nutno sadbu vysadit – poměrně málo prostoru poskytují například rovněž užívané kartony od vajec.

Hnojivo z darů zahrady

Růst sazeniček je třeba podpořit hnojivem bohatým na dusík. Z domácích zdrojů je ideální hnojivo z kopřiv. Kromě této základní živiny poskytují i další prvky včetně stopových, minerály i zdraví a odolnost podporující enzymy. Vyrobit ho můžeme z prvních kopřiv, které vykukují ze země – pro začátek nám bohatě postačí hrst výhonků.

Kopřivové hnojivo vzniká třítýdenním kvašením ve vodě, ovšem pokud kopřivy rozmixujeme, nejlépe v dešťové vodě, může být hotové již za týden. Postačí postavit sklenici s jíchou na teplé místo – vzhledem k zápachu je vhodný skleník. Jakmile tekutina přestane bublat, je hnojivo hotové. Naředíme ho nejméně v poměru 1:20 a dopřejeme sazeničkám jednou týdně.

Související články

Zdroj: Časopis Receptář