Zdroje: www.novinky.cz, www.gardendesign.com, www.gardenershq.com
Většinou je juka známá jako pokojová a nenáročná rostlina a zdobí téměř každou domácnost. Ovšem jsou i druhy, které je možné pěstovat celoročně venku na zahradě.
Juka vnese do zahrady exotickou náladu
Juky patří do čeledi chřestovitých a do podčeledi agávovitých rostlin. Jsou to vytrvalé rostliny, které svým vzhledem vzdáleně připomínají palmy. Některé druhy mají jeden kmen, jiné zas větvený. Domovinou této rostliny je Amerika, zejména jižní části USA, Mexiko a sever Střední Ameriky. Rozlišuje se kolem 35 až 40 druhů juky. Díky své odolnosti vůči mrazu se pěstuje jako okrasa zahrad téměř po celém světě a je stále oblíbenější i u nás.
Podoba juky
Specifické mečovité listy vyrůstají většinou v přízemních nebo u stromovitě rostoucích juk v koncových růžicích a jsou přisedlé. Čepele mohou být celokrajné nebo se zubatým okrajem, většinou bývají tuhé a občas i dužnaté. Květy jsou uspořádány v latách nebo v hroznech, jsou oboupohlavné a podepírají je listeny. Většina juk má květy složené z šesti okvětních lístků, které jsou volné nebo na srostlé bázi. Barva květů je bílá až krémovitě smetanová, některé druhy mají zelenavý či purpurový nádech. Plodem juky jsou tobolky nebo bobule.
Květenství je mohutné, vysoké až 180 cm, tvoří jej několik řad bílých nebo krémově bílých zvonečků.
Jaké vybrat stanoviště
Na vaší zahradě můžete juku vysadit v podstatě kamkoliv. Jen se vyhněte příliš vlhké půdě, která zadržuje vodu, ta je pro ni nevhodná a rostlině by mohly uhnít kořeny. Nejvhodnější je pórovitá půda, promíchaná se štěrkem a kamením. Pokud máte půdu tuhou, jílovitou a dobře zadržující vodu, promíchejte jí s kvalitní kompostovou zeminou a drobnými kamínky.
Protože je jejím původním domovem poušť, snese plně slunné stanoviště i prudké sluneční paprsky celý den. Ve stínu to zvládne také, ale počítejte s tím, že poroste pomaleji a možná nepokvete. Naopak na plném sluníčku vás odmění bohatými a velmi atraktivními květy. Po odkvětu odstraňte celý oddenek, aby rostlinu zbytečně nevysiloval a také nehyzdil.
Skromná na péči
Juka nepotřebuje žádné hnojení, je skutečně nenáročná. Období bez srážek snáší také velmi dobře, nemusíte tedy hlídat nijak zvlášť ani zalévání. Zavlažujte pouze čerstvě zasazené rostliny a nové odnože po množení. Spíše hlídejte, zda se voda pod rostlinou nedrží zbytečně dlouho. Aby juka vypadala stále dobře, odstříhávejte staré, suché spodní listy. Odstranit můžeme i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů.
Jak a kdy se množí
Svou dlouhověkost si juka udržuje výhonky mladých rostlin. Nové zelené růžice, které vyhání po stranách, stačí jednoduše oddělit od rostliny a můžete je ihned vysadit. Ideálně celou rostlinu odkopejte, vyberte odnože, které mají už delší vlastní kořeny a odřízněte je rýčem. Původní rostlinu pak zasaďte zpátky. Po zasazení pečlivě udusejte půdu kolem, abyste zamezili vyvrácení. Pro lepší manipulaci s rostlinou můžete svázat dlouhé listy, klidně i listem z juky, který obsahuje jedny z nejpevnějších rostlinných vláken.
Aby juka vypadala stále dobře, odstříhávejte staré, suché spodní listy.
Kdy vykvete
Juka rozkvétá od druhé poloviny června a kvete do konce července, ale až když dostatečně dospěje a zesílí, což může trvat i několik let. Květenství je mohutné, vysoké až 180 cm, tvoří jej několik řad bílých nebo krémově bílých zvonečků.
Juka a choroby
Především ve vlhkém prostředí a počasí se může objevit listová skvrnitost, kterou způsobují houbové patogeny. Při prvních příznacích napadení listy odstraňte, ale nekompostujte je!
Zazimování nepotřebuje
Přestože je juka původem pouštní rostlina, je díky své odolnosti schopna přezimovat a odolat mrazu bez jakékoliv další ochrany. Proto nepotřebuje ani v zimě žádnou speciální péči, zálivku ani zakrytí. Pokud by byla příliš suchá a teplá zima a potřebovala by zavlažit, tak vám jasný signál dají usychající listy. Jinak si ji nemusíte vůbec všímat. Kořeny zakrýt nepotřebují, ale pokud k nim na zimu nasypete lehce mulčovací kůru, určitě tím nic nezkazíte. Opět ale hlídejte, zda se zbytečně nedrží u kořenů přebytečná vlhkost. Jediné, co vás v zimě může překvapit, jsou do sebe se stahující listy kroucením. To ale není na škodu, tím se rostlina chrání a na jaře se opět vrátí do svého původního stavu.
