Když se zeptáte zahradníků, co je na zahradě nejdůležitější, řeknou jednoznačně kompost. Zeptáte-li se jich, co je na zahradě nejsložitější, opět řeknou kompost. Pořádná zemina z kompostu se totiž nezíská zadarmo. A navíc každá půda potřebuje něco jiného, takže je stejně zapotřebí ho nakonec míchat s dalšími přísadami, jako jsou rašeliny, písky apod., aby se získal materiál vhodný pro sázení rostlin.
Na trhu je hromada kompostérů, které jsou vyrobené převážně z plastu
JAK HO ZALOŽIT
Na trhu je hromada kompostérů, které jsou vyrobené převážně z plastu. Lze do nich házet veškerý biologický materiál a uvnitř probíhá celý proces, za přispění třeba žížal, které si dovnitř nasadíte. Někdo nechává kompostér zespodu otevřený, aby mohli brouci a žížaly dovnitř vlézt ze země. Jenže tudy mohou projít i hraboši. Takže je lepší sem dát husté pletivo, aby drobní živočichové prolezli, ale hraboši, kterým chutnají zbytky z kuchyně, nikoliv.
Druhou možností je stavba kompostu svépomocí. Ze sloupků (kovových, betonových či dřevěných) a prken se vytvoří čtvercové silo, kam se bude házet veškerý bioodpad. Mezi prkny musí zůstat mezera, aby mohl dovnitř vzduch. Dolů opět doporučujeme jemné pletivo.
Když ho budete stavět, doporučujeme vytvořit dole konstrukci, kde budete moct vyndat spodní prkno a odtud vybírat už zkompostovaný materiál.
Nejlepší, ale na plochu náročnější jsou vícekomorové komposty
Mnohem lepší, ale na plochu náročnější jsou vícekomorové komposty. Místo jednoho sila se postaví dvě či tři. Jedno funguje jako skládka bioodpadu, který se pak zapracovává do samotného kompostovacího sila. Třetí pak slouží jako odkladiště již zkompostované hlíny.
VODA, SUCHO, VIDLE…
O kompost je třeba se starat. Například nesmí zůstat suchý – poznáte to podle našedlé barvy povrchu. V té chvíli se proces zastaví a kompost vám k ničemu není. Pak je třeba ho zalít, a pokračují-li sucha, zakrýt fólií.
Ovšem ani přemokřelý kompost není vhodný. Zapáchá, protože hnije, a hnilobu v kompostu opravdu nechceme. Zvládnou ji pouze specializované tepelné kompostárny, které suroviny na kompost nejdřív namelou a pak ve speciálních válcích nechávají za přístupu tepla dezinfikovat. Mokrý kompost zakryjte střechou (třeba fólií, která svede vodu pryč). Mezi střechou a kompostem ale musí být mezera, aby vlhkost z kompostu mohla unikat.
Kdy kompost přeházet? Tahle rada je drahá a bohužel není univerzální. Kompost by měl být provzdušněný, ovšem proházením zase můžete zrušit již započaté kompostovací procesy. Vezměte si, že ve standardním kompostu můžete nastartovat tlení takovým způsobem, že se teplota zvedne až na 85 °C. Ideální je kompost vidlemi přeházet na podzim, kdy do velkého množství zbytků z květin, štěpky apod. dostanete také již vytlenou zeminu, která podpoří celý proces. Na jaře pak odhrabejte spodní vrstvu vytlené zeminy, odeberte ji do vedlejšího sila (nebo beden, pytlů…), ještě nezetlelé části rovnoměrně rozložte a pak zasypejte první posekanou trávou. Ta vytvoří perfektní vlhkou peřinu na start kompostování.
CO DO KOMPOSTU PATŘÍ:
zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené chorobami nebo škůdci, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, čajové sáčky, káva
CO DO KOMPOSTU NEPATŘÍ:
plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček
Zdroj: Časopis Dům a zahrada
