Obaleč jablečný je nenápadný, ale obávaný škůdce.
Zdroj: Anna Seropiani / Shutterstock

Obaleč jablečný je obávaný škůdce ovoce: Chytré triky, jak se jej snadno zbavit

Mezi nejzávažnější škůdce ovoce patří obaleči. Boj s nimi je obtížný a ne vždy vítězný. Určitě tedy stojí za to vyzkoušet nový způsob, jak se jich zbavit.

Nejčastěji se zahrádkáři setkávají s obalečem jablečným a obalečem švestkovým, jejichž housenky mají na svědomí nepříjemně „červivé“ ovoce.

Obaleči patří do čeledi motýlů a mají podobný životní cyklus, kdy se za jednu sezonu vyvinou zpravidla dvě generace. Housenky tráví zimu v úkrytu a na jaře se zakuklí. Vylíhnutí motýli se množí a dávají vzniknout druhé generaci, která je ve srovnání s první ještě ničivější. Její housenky opět přezimují a celý cyklus se rok co rok opakuje.

Housenky obaleče jablečného (Cydia pomonella) jsou nenápadné, ale dokážou úrodu znehodnotit, a to hned dvakrát za sezonu – plody napadené zjara přestávají růst a opadávají, plody napadené letní generací dozrávají předčasně, jsou poškozené a také často opadávají. Navíc jsou při deštivém počasí náchylnější na houbové onemocnění a hnijí. Housenky vyhryzávají chodbičky, které plní rezavě zbarveným trusem, a přelézají z jednoho plodu na další – uvádí se, že za svůj život každá poškodí dva až tři. Dvě generace za sezonu má obaleč švestkový (Cydia funebrana), přičemž postřiky se používají většinou jen proti druhé, závažnější generaci.

feromonový lapač na obaleče jablečného Feromonový lapač na obaleče jablečného. Zdroj: Shutterstock.com / Kaaca

Feromonové lapače

K tomu, aby se počet housenek omezil, se nejčastěji používají feromonové lapače – na nich poznáme, jak se škůdce na daném stromě nebo v oblasti rozšířil. Feromonový lapač (např. Deltastop CP) umístíme do papírového domečku opatřeného deskou natřenou lepem. Feromony se šíří vzduchem na vzdálenost několika stovek metrů až kilometrů a lákají samečky, kteří se v lapači přilepí. Po určité době, zpravidla v určených intervalech podle návodu, zachycené samečky spočítáme a určíme správný termín postřiku tak, abychom ho načasovali do doby, kdy se líhnou housenky, to znamená ještě před tím, než začnou mladé plody vyžírat. K postřiku se používají například přípravky Červivost Stop, Decis Protech, Mospilan 20 SP, Dimilin 48 SC, Insegar 25 WG, Integro, Mospilan 20 SP a další. Mnohým pěstitelům ale kontrola lapačů a následující postřiky připadají složité, proto mohou využít služby parazitických hlístic. A to zejména tehdy, když se letošní letní boj nezdaří.

S likvidací smutnic pomohou také parazitické hlístice. Hlístice jsou přirozenými nepřáteli obalečů jablečných. Zdroj: D. Kucharski K. Kucharska / Shutterstock.com

Parazitické hlístice

Hlístice Steinernema feltiae (prodávají se např. pod obchodním názvem Nemaplus) jsou přirozenými nepřáteli obalečů jablečných, aktivně je vyhledávají a parazitují jejich larvy. Ty potom do dvou až tří dnů hynou, přičemž uvnitř jejich těla proběhne vývoj další generace hlístic. Tím se značně zredukují počty larev připravených na přezimování či kuklení.

Hlístice podle návodu vypouštíme do postřiku a kůru stromů pak stříkáme na podzim po sklizni, zhruba od září do prosince. K dalšímu ošetření přistoupíme ihned, jakmile skončí zima. Alespoň po několik hodin denně ale musí být venku 8–10 °C, při vyšších teplotách totiž účinnost hlístic klesá. Ideální je stříkat navečer a za vlhkého až deštivého počasí. Čím více je kůra stromu a půda kolem nich vlhká, tím lépe. Stromům starším pěti let postříkáme i větve s porézní kůrou.

PŘÍPRAVA HLÍSTIC

Obsah balení (10 milionů hlístic) dobře promícháme v 5 l vody, nalijeme do desetilitrové nádrže postřikovače a za stálého míchání doplníme vodou. V průběhu aplikace náplň stále promícháváme.

Titulka Receptar 4 Zdroj: VLM Media

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky