Zahradničení ve druhém březnovém týdnu: setí, sázení, řez dřevin
12. 3. 2018

Zahradničení ve druhém březnovém týdnu: setí, sázení, řez dřevin

Půda se probouzí z mrazivého sevření, časné květy se opět rozvíjejí. Výsevy a výsadby do pařeniště a skleníku jsou v plném proudu, česnek, cibuli či salát už můžete svěřit venkovním záhonům.

Přípravy na jaro pokračují –  patří k nim předpěstování sazenic zeleniny i květin v teple domova, v pařeništi i ve skleníku. První výsevy a výsadby na venkovní záhony. Prořezávky ovocných i okrasných dřevin, péče o trvalky i přenosné rostliny…

Výsevy a výsadby do skleníku a pařeniště

Pařeniště, vytápěné zespodu vrstvou hnoje a svrchu sluníčkem, je pro pěstování jarní zeleniny ideální. Také skleník růst zeleniny velmi uspíší - přes den vyhřeje sluníčko, v noci teplo vysílá zpět nahřátá půda a ještě lépe i zeď či cihlami či kameny vyložení cestičky.

Výsadba salátu do skleníku

Salát   

Pokud máte doma předpěstované sazeničky, je načase je vysadit. Pokud ne, do pařeniště a skleníku můžete salát rovnou vysít. Listové odrůdy salátu určené k průběžnému česání poskytnou velmi časnou sklizeň – můžete je seřezávat již do měsíce od výsevu. Mohou být svěže zelené i červené, se zkadeřenými listy. Hlávkový salát vytvoří křehké, zavinuté hlávky do tří měsíců, sklízet ho však můžete i dříve. Semena vyklíčí i v pařeništi – při 10 °C za týden. Dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za dva dny – pokud je doma den před výsevem namočíte do vlažné vody, klíčení uspíšíte.

Ředkvička

Semena ředkviček nejrychleji klíčí při 20 °C, do dvou týdnů však vyklíčí i při teplotě 10 °C. vysít můžete i v teple naklíčená semena – nejprve je na den namočte do vlažné vody, poté nechejte naklíčit a vlhké buničině nebo utěrce. Po výsevu, kdy je zasypete přibližně centimetrovou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout. Více o pěstování ředkviček si můžete přečíst v článku: Pěstování ředkviček: Sklízet můžete už do měsíce po zasetí

Mrkev

Od výsevu doroste mrkev do plné velikosti až za 3-4 měsíce, ovšem malé „baby karotky“ můžete sklízet již dříve. Kořeny potřebují kyprý substrát bez kamenů a hrud, aby mohly růst do hloubky. Při teplotě 10 °C semena vyklíčí přibližně tři týdny, při 15 °C již za dva. Do týdne vyklíčí při 20 °C.

Brokolice

Do pařeniště a skleníku vysazujte doma předpěstované sazeničky. Pokud budete brokolici teprve vysévat, nechejte semena den či dva máčet ve vlažné vodě. Nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, poté však semenáčkům i sazenicím postačí nižší teplota. Ani noční snížení je neohrozí, pokud neklesne pod nulu.

smíšený záhon - kopr vysetý mezi řádky ředkviček

Jednoleté bylinky

Do pařeniště a skleníku můžete vysazovat i vysévat rychle rostoucí, otužilé jednoleté bylinky. Pažitka, kopr i roketa může vyplnit řádky mezi salátem a ředkvičkami. Kopr dokonce vylepšuje chuť salátu, pokud je pěstován v jeho blízkosti. Mladé listy bylinek poskytnou časnou sklizeň a po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí.

Květák

Rovněž květák můžete vysazovat. Pokud se chystáte teprve sít, nechejte semena naklíčit při teplotě 20-25 °C.

Kedlubna

Semena kedluben nejlépe klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté prospívají při teplotě 12-16 °C. Proto je nejlepší je přesadit do skleníku nebo pařeniště. Pokud je budete teprve vysévat, platí pro ně to samé, co pro brokolici a květák – klíčení uspíšíte máčením semen ve vlažné vodě. Po vysetí nesmí klíčící semena zaschnout.

Pór

Zatímco sazeničky letních odrůd póru můžete vysazovat do skleníku i pařeniště, zimní pór můžete začít vysévat pro předpěstování sazenic – rovněž ve skleníku či pařeništi, nebo doma za oknem.

Zpět na začátek

Výsevy na venkovní záhony

Slunce už zmrzlou půdu opět rozehřálo, a zvláště pokud jste prohřívání uspíšili pomocí černé fólie, můžete, zvláště v teplejších oblastech, začít i s venkovními výsevy. Zvláště těch druhů zeleniny, které se nevyplatí pěstovat ve skleníku či pařeništi.

Česnek

Běžnější je podzimní výsadba, ale i na jaře můžete do půdy vsadit stroužky česneku – vyplatí se k tomu vybrat jarní odrůdy. Při jarní výsadbě stroužky zapusťte tak, aby jejich špička byla 5 cm pod povrchem půdy. Jamky či řádky pro sadbu vyhrábněte rukou nebo lopatkou, do nakypřené půdy můžete stroužky přímo vsunout. Nepoužívejte sázecí kolík, protože přímo pod podpučím stroužku zůstane dlouhá, úzká mezera vyhloubená špičkou kolíku, a česnek bude obtížněji zakořeňovat.  Mezi jednotlivými stroužky udržujte rozestupy nejméně 10 cm a mezi řádky 20 cm. Sadbu je vhodné před výsadbou mořit proti napadení houbovými chorobami, proti háďátku zhoubnému a dalším škůdcům – například přípravkem na bázi síry, jako je Sulka. Odolnost zvyšují i posilňující prostředky na bázi huminových kyselin. Česnek můžete sázet i mezi porosty jahod, se kterými si dobře rozumí.

Cibule

Zatímco sazečce bude svědčit výsadba spíše na konci měsíce, už nyní je vhodná doba k setí semen. I když je pěstování cibule ze sazečky častější, protože úrody se dočkáte dříve, pěstování ze semen má svoje výhody. Máte větší výběr odrůd, osivo je levnější nežli sazečka a cibule bývají velmi kvalitní a lépe skladovatelné. Semena se vysévají do řádků vzdálených od sebe 20 cm, v rozestupech přibližně 2-5 cm, přičemž vzcházející rostlinky se jednotí na 10 cm (mladé rostliny upotřebíte v kuchyni jako naťovou cibulku). Kvalitní, sladká a aromatická bude cibule v lehčí půdě na slunném, chráněném místě.

HráchHrách můžete vysévat velmi časně

Zvláště rané odrůdy hrášku můžete sít velmi časně. Tvrdá semena nechejte před výsevem nabobtnat dva či tři dny ve vlažné vodě, kterou jednou či dvakrát denně vyměňte. Budou poté klíčit a růst rychleji, jen nesmí po výsevu zaschnout. Sejte je 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy.

Vybrat si můžete mezi odrůdami cukrového hrachu, u nějž se sklízí celé sladké lusky s ještě drobnými semeny, nebo dřeňového pro sklizeň větších, ale stále ještě měkkých a sladkých hrášků. Pokud budete hrách vysévat postupně od počátku jara každý týden nebo dva, poskytne vám průběžnou sklizeň. Jako popínavou rostlinu se vyplatí ho navést na oporu, stačí lehká konstrukce z proutí.

Zelí

Rané odrůdy letního zelí můžete buď vysít ve skleníku či pařeništi pro předpěstování sazenic, nebo ho v teplejších oblastech vysít rovnou ven pod netkanou bílou textilii. Semena sejte přibližně 1 cm hlubSazeničky můžete předpěstovávat i ve skelníkuoko, vzešlé rostlinky je třeba vyjednotit na vzdálenosti nejméně 15 cm. Na rozdíl od nenáročného hrachu vyžaduje dobře vyhnojenou půdu - je vhodné ji obohatit kompostem, pěticentimetrovou vrstvu zaryjte do záhonu. Ph půdy by se mělo pohybovat nejlépe mezi 6,5 až 7, aby zelí netrpělo boulovitostí. Bílá netkaná textilie ochrání sazeničky i starší rostliny před napadení dřepčíkem, květilkou zelnou i nakladením vajíček běláska zelného.

Stejně, jako do pařeniště a skleníku, můžete i ven vysévat ředkvičky, saláty, roketu, kopr, mrkve. Výsevy se vyplatí překrýt netkanou bílou textilií, která je chrání před výkyvy teplot a snižuje i vysychání.

Předpěstování zeleniny

Teplomilné rostliny je třeba předpěstovat při pokojové teplotě. Rostoucím semenáčkům a sazeničkám je však nutné zajistit dostatek světla. Poté, co semenáčky povyrostou a zesílí, je můžete přesunout i do skleníku, teplota však ani v noci nesmí klesnout pod nulu.

↑Zpět na začátek

Rajče   

Je nejvyšší čas předpěstovat si sazeničky rajčat. Semena rajčat nejrychleji vyklíčísazeničky rajčat při teplotě 25 °C. Později může teplota klesnout na 15-20 °C, sazeničky budou silnější a zdravější. Více o výběru odrůd a výsevu se dočtete v článku Je čas zasít rajčata: Jakou vybrat odrůdu a jak postupovat?

Okurka

Při teplotě 25 °C vyklíčí semínka za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Vzešlé semenáčky je třeba po vytvoření prvních pravých lístků přesadit do prostorných květináčů a hnojit. K přesazení budou připravené počátkem dubna – do pařeniště, nevytápěného skleníku v teplejších oblastech, nebo do skleníku pultového, ve kterém zeď přes den akumuluje teplo a v noci ho vyzařuje.

Brambory

Sadbu raných brambor nechejte naklíčit na světlém místě, při teplotě 10-16 °C.

Vytrvalé bylinky

Levandule, šalvěj, rozmarýn, tymián, máta, meduňka i další aromatické bylinky si můžete vysít za oknem a předpěstovat si sazeničky k jarní výsadbě. Ochotně klíčí při pokojové teplotě a vysoké vzdušné vlhkosti pod pokojovým skleníčkem nebo jiným průhledným krytem. Rostoucí sazeničky můžete umístit na chladnější, co nejsvětlejší místo – dařit se jim bude ve skleníku.

Sazeničky papriky, lilků, mochyní, celeru a dalších druhů zeleniny, které je třeba vysévat již v únoru, přesazujte posel potřeby ze sadbovačů či výsevních misek do větších květináčů, aby se netísnily a nevytahovaly. Dopřejte jim kvalitní substrát a pravidelné hnojení.

↑Zpět na začátek

Předpěstování letniček

Cínie

Cínie, zvané též ostálky (Zinia elegans), jsou atraktivní letničky veselých, teplých barev s květy jednoduchými i plnými. Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Aby kvetly časně, můžete si je již nyní předpěstovat. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, sazeničkám stačí nižší teploty.

Aksamitník

Aksamitníky (Tagetes) můžete pěstovat na záhonech i v nádobách, v desítkách odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Díky včasnému výsevu a předpěstování se z jejich květů můžete těšit již počátkem léta.

popínavá letnička vilec (Cobaea)

Popínavé letničky

Rostou velmi rychle a pokryjí zelení i květy jakékoli místo si přejete. S pomocé letniček jako je vilec (Cobaea), hrachor (Lathyrus) a svlačec (Convolvulus) můžete nechat popnout plot či lehké konstrukce, které umístíte tam, kam je třeba. Vilec je výjimečný tím, že se větví, roste velmi bujně a roste do závratné výše. Pokud si ho předpěstujete včas, rozvine své zvonkovité květy ještě v létě a stihne zkrášlit zdi, ploty i pergolu. Semenům těchto letniček postačí ke klíčení 20 °C (rychleji mohou klíčit při 25 °C, ovšem postačí jim i 15 °C). Rostoucím sazeničkám vyhovuje teplota kolem 15 °C.

Mezi další letničky, které si můžete stále ještě předpěstovat ze semen, patří například netýkavka, otočník, vilec, hrachor, hledík. Petúnie, pelargonie a lobelky je třeba vysít dříve, nyní je čas na přepichování semenáčků.

↑Zpět na začátek

Řez a ochrana ovocných dřevin

Jabloň, hrušeň

Je třeba provést poslední prořezávky - dříve, než větvemi začne proudit míza. Více o prořezávkách se dočtete v článku Které ovocné stromy prořezat v předjaří a jak postupovat?

Pokud hrozí, že teploty v noci klesnou pod nulu, kůru kmenů i větví chraňte proti praskání. Pokud ji slunce před den rozehřeje a v noci opět zmrzne, vzniknou trhliny, které jsou vstupní brankou pro houbová onemocnění stromů. Účinnou ochranou je natření kůry vápennou barvou nebo stínění pomocí prken či rohoží.

Třešeň, meruňka, slíva, ořešák

Třešně a meruňky lze v tomto období úspěšně roubovat. Rovněž ořešák lze roubovat, úspěšnost však bývá nižší, ujímaní roubů je obtížnější. Na prořezávky peckovin je čas až v sezóně, protože jsou citlivější na houbové choroby, a řezné rány by pro ně byly vstupní bránou. Kůru proti praskání v případě potřeby chraňte stejně jako u jádrovin.

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Pokud budete ovocné keře pravidelně zmlazovat a prosvětlovat odstraněním starších větví, sklidíte více ovoce a keře budou zdravější Je nejvyšší čas provést prořezávku maliníků a řezem zmladit také keře rybízů a angreštů. Černé rybízy plodí nejvíce na 2-3letých výhonech, červené a bílé na 2-5letých. Pokud jste si je v létě neoznačili, poznáte je podle světlejší borky. Odstraňte také všechny poškozené větve, řezy ošetřete štěpařským voskem, stromovým balzámem nebo latexovou barvou.

↑Zpět na začátek

Řez a péče o okrasné keře a trvalky

Při teplém počasí, jaké nastalo, je třeba odstranit ochranu nadzemních částí trvalek a dřevin. A podle potřeby jednotlivých druhů provést prořezávku. Řezat je třeba ostrými nůžkami či pilkou nad pupeny, šikmo aby voda po řezu stékala.

Růže, plamének    

Odrůdám odvozeným z plaménku vlašského, které kvetou až v létě, prospěje jarní řez růžízkrácení výhonů až na třetinu. U časně kvetoucích plaménků je vhodné pouze odstranění poškozených větví. Ještě více se liší řez jednotlivých odrůd a skupin růží – půdopokryvné a sadové vyžadují pouze odstranění suchých a poškozených větví. Záhonové velkokvěté růže potřebují zkrácení všech výhonů až o dvě třetiny, aby kvetly a nevyhlížely jako košťátka. Poyantky a floribundy, vděčné růže kvetoucí po celou sezónu, potřebují zkrácení jen o třetinu. U popínavých růží se zkracují odrůdy, které tvoří pružné dlouhé výhony. U odrůd s pěvnou kostrou se pouze mírně zkracují výhony postranní.

Komule Davidova

Zkrácení výhonů podpoří tvorbu nových – a právě jednoleté ponesou množství květů, které lákají motýly z celého okolí. To samé však neplatí pro komuli střídavolistou, která kvete na starších výhonech. Každé předjaří stačí probrat několik nejstarších větví, aby keř zůstal v kondici.

Ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá

Kvetou především na starším dřevě, odstraňte proto pouze mrazem poškozené a suché výhony. Hortenzii latnaté a stromkovité zkrácení všech výhonů naopak prospěje.

Vřes a vřesovec, chryzantéma

Keříky, které již odkvetly, můžete sestřihnout až o 1/3, což je udrží košaté a kompaktní. Prospěje jim obnova vrstvy kůrového mulče.

↑Zpět na začátek

Probouzení přezimujících rostlin

Pelargonie

Přezimované pelargónie můžete přesadit do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a umístíme je na světlé místo. Zkrácení na třetinu podpoří větvení a rostliny budou košatější.

Fuchsie

Za bezmrazých dní, které opět nastávají, prospěje fuchsiím otužování na čerstvémfuchie, půvabná balkónovka do stínu vzduchu. Večer je však před mrazem pět schovejte domů nebo do skleníku. Můžete také začít s jejich sestřihem a přesazováním. Rašící fuchsie sestříhněte až o dvě třetiny, abyste podpořili košatý růst.

Begónie

Begónie jsou ideální balkónovky pro stinnější místa, která jejich květy doslova prozáří. Hlízy můžete nechat narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru.

Jiřina

Také hlízy jiřinek můžete lze nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz.

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusosm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS