Na druhu pěstovaných rostlin záleží i vhodné vybavení skleníku. Bude sloužit spíše pro vysoké rostliny plodové zeleniny, nebo jako množárna řízků a šlechtírna semenáčků? Různé způsoby využití je možné i kombinovat.

Záhony

Na záhonech propojených s okolní půdou, které odděluje pouze středová cestička, se pěstují saláty, rajčata, papriky, okurky, melouny. Bývá však náročné udržet půdu zdravou, neboť prostředí svědčí rozmanitým škůdcům. Jednou za několik let je nezbytné ji vyměnit až do hloubky 60 cm.

Alternativou je pěstování rostlin v pytlích, ať již na plocho položených a opatřených otvory, nebo stojících.

Regály a police

Rostliny lze ve skleníku pěstovat i v nádobách. Pak je výhodné prostor využít pomocí polic. Skleníkové regály či parapety mohou být hliníkové, ocelové, postavené z betonu, cihel i dřeva. Zásadní je stabilita, protože vlhká zemina má velkou hmotnost.

Kovové parapety mohou být i součástí skleníkových stavebnic. Řadu skleníků je však třeba vybavit dodatečně.

Svrchní desky mohou být buď perforované, nebo plné.

  • Plné plochy mají tu výhodu, že pokud mají zvednuté okraje, můžete je vyplnit štěrkem nebo pískem. Ten lze pak podle potřeby vlhčit – rostliny v pěstebních nádobách, zasazených do písku, si budou odebírat vlhkost podle potřeby.
  • Děrované plochy zase umožní volné proudění vzduchu klem rostlin i ve více patrech.

Jak správně větrat?

Plocha větracích oken by neměla být menší, než šestin plochy podlahy skleníku.

Větrání je základ úspěchu. Ideální je kombinovat větrání bočním a střešním oknem, což vytvoří takzvaný komínový efekt. Chladný vzduch přichází bočním oknem, a když se ohřeje, vystoupá střešním otvorem ven. Tak je zajištěna dokonalá cirkulace, výměna vzduchu. Zvláště v létě by se měl vzduch kompletně vyměnit i třikrát za hodinu.

V horkých dnech je často nutné nechat otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál. Dále poslouží i boční žaluzie a případně i stínovací bílá barva na skleníky.

Pokud nemáte možnost větrání často ručně regulovat, vyplatí se automatické větrání, nastavitelné podle teploty.

V chladných obdobích roku nastane problém opačný, bude třeba udržet uvnitř co nejvíce tepla. Ani to však nelze provádět na úkor přísunu vzduchu, jinak dojde k rozvoji houbových chorob a plísní. Větrání však postačí méně intenzivní. Boční stěny je také možno izolovat průhlednou bublinkovou fólií.

Podle Knihy Ilustrovaný průvodce zahrádkáře Zima, nakladatelství Reader´s Digest Výběr